Aleppo v Egyptě

Překlad Sam Elles, převzato odtud.

 foto-v-egypte

Proti oficiální vládě Sýrie a proti Rusku je vedena skutečná informační válka. Západní masmédia publikují jako o závod srdcervoucí historky, doprovázené ilustracemi „zkrvavených dětí na ruinách Aleppa,“ na jejichž základě se pak píší celé rezoluce pro OSN a jiné mezinárodní organizace. Dnes se stal v Egyptě incident, který nás znovu utvrzuje o bezcharakternosti autorů a režisérů takových dezinformačních útoků.

V egyptské provincii Port-Said upoutala pozornost policejní hlídky malá dívenka se zkrvaveným šátkem na hlavě, která držela v rukou zkrvaveného medvídka a pózovala v rozvalinách zbořeného domu. Jak se ukázalo, fotograf pracoval na zakázce jedné ze sociálních sítí, která přináší zprávy ze situace v Aleppu.

Fotilo se se souhlasem a za účasti rodičů nezletilé dívenky. Fotograf byl na čtyři dny zadržen, ostatní dospělí účastníci byli propuštěni na kauci. Jak se ukázalo, „krev“ zastoupila obyčejná barva a zřícený dům byl zbořen na příkaz úřadů coby nezákonná stavba.

Kdo to má zapotřebí, proč se to dělá a kdo je zákazníkem takové „umělecké činnosti“ – je i bez vysvětlení zcela jasné. Otázka zní jinak – co se s tím dá dělat a jak tomu čelit? Takových „reportáží“ se vyrojilo ohromné množství. Dokonce i The Independent napsal, že západní média nemohou obdržet ani jeden skutečně pravdivý materiál z Aleppa už jen proto, že jinak je „povstalci“ udělají svým terčem, a proto všechny omílají tutéž propagandu.

„Západní novináři neinformovali veřejnost už dlouhé měsíce ani o jednom zcela zřejmém faktu – o tom, že nemohou pracovat na teritoriu ‘povstalců’, protože ‘povstalci’ jim buď podřežou hrdla sami, anebo je předají někomu, kdo to udělá,“ psalo britské vydání.

Tudíž ti západní „novináři“, kteří pracují v Sýrii a Aleppu, spíše než co jiného pracují s povolením teroristů a pro teroristy. No – a proč vůbec riskovat, když je možné leccos nainscenovat? Západní diváci či čtenáři se ve velké většině vůbec neptají po důvěryhodnosti informací, kterými je krmí, a proto jsme v jejich očích „až po lokty v krvi malých dívenek s plyšovými hračkami v rukou“… A s tím je nutné něco udělat. Jenže co?

Převzato z ostrova Janiky

Není zde článek celý?