Dopis muslimské studentky Islámskému státu

Eman Ghalebová

Autor: Eman Ghalebová

Názory

22.12.2016

Studentka gymnázia v Teplicích, dcera u nás působícího jemenského lékaře, Eman Ghalebová, napsala svůj osobní dopis teroristům z Islámského státu. Ten se začal velmi rychle šířit po sociálních sítích, a tak jej s laskavým svolením autorky zveřejňujeme i zde.

Svým přátelům popřeju veselé Vánoce, ačkoliv jste se jim snažili ukrást tu radost. Nezapomenu jim popřát a dát dárek, nezapomenu si s nimi zazpívat koledy.

Svůj dopis nehodlám začínat pozdravem ,,Al-salam aleykum“ (Mír s vámi), ale prokletím, které vznáším do nebe každým dnem, každou modlitbou. Nebudu vás zdravit mírem ani dobrem, protože jste nositelé zla a nenávisti. Nechci vás zdravit, ani vás nechci oslovovat jako lidi, protože zkrátka v sobě nenesete špetku lidskosti. Tuto skutečnost nelze bohužel vyvrátit, kvůli vám a kvůli těm, kteří za vámi stojí. Ale prosím, přestaňte mít na seznamu obětí lidi, kteří mi mnoho dobra dopřáli, dopřáli mi svobodu, byli ke mně tolerantní a spravedliví víc než vy. Přestaňte jím být strachem!

Snažíte se přesvědčit svět, že vaše válka je válka muslimů proti nemuslimům, když každý den zabíjíte muslimy jménem ,,muslimů“ v muslimských státech. Sorry, ale o jaké válce mluvíte? Jak mi proboha chcete vysvětlit vaši ,,válku muslimů proti nevěřícím“, když oběti vašeho teroru jsou z cca 99% muslimové? Jak mě přesvědčíte, že válčíte proti nevěřícím (ačkoliv ani myšlenka války proti nevěřícím neexistuje, ačkoliv ani to, co děláte, nelze nazvat válkou, ale útokem), když se dokážete odpálit ve státech, kde je 99% muslimů? Vybíráte si trhy, místa s největší koncentrací lidí a hlavně mešity – vaším nejoblíbenějším místem pro odpalování jsou mešity. Čí pak je to válka, prosím? A proti komu? Proti lidstvu a proti hodnotám.

My muslimové jsme byli donuceni si zvyknout na vaše vraždění, ale nedokážeme vydržet zabíjení a strašení nevinných lidí naším jménem, jménem našeho náboženství a jménem naší knihy. Těmi nevinnými lidmi myslím mé evropské spoluobčany, přátelé, sousedy, a nejen Evropany, ale i veškeré lidstvo, které neuznává vaše barbarské myšlení. Po každém útoku, který spácháte si vzpomenu na verš: „..aby ten, kdo zabije jednoho člověka byl souzen, jakoby zabil lidstvo veškeré.“ (5:32)

A ptám se sebe, jste vy vůbec muslimové? Tento verš je v Koránu, v knize, ze které podle vás čerpáte, copak jste tento verš nečetli? Co pro vás představuje ten člověk? Pro mě je to každý člověk na světě: muslim, křesťan, žid, budhista, hinduista, ateista, homosexuál. V co tedy věříte? Jakou knihu čtete?! Víte o výroku Proroka, který říká, že je lepší zbořit Kaabu, nejposvátnější kámen v nejposvátnějším místě muslimů, než prolít nevinnou krev? To opravdu nevíte, vždyť to ví každý muslim. Schválně, zbořte nám Kaabu, ale přestaňte zabíjet.

Neustále se oháníte náboženstvím a tím, jací jste správní muslimové. Neustále nás muslimy, kteří odsuzují vaše myšlenky, považujete za odpadlíky, zabíjíte nás nejhoršími metodami, ale hlavně, že neustále hlásáte „vítězství islámu“. Jaké to vítězství si představujete, když se dokážete odpálit v mešitách mezi stovkami modlících se muslimů? Jaké to vítězství, když jste spáchali útok na nejposvátnější místo muslimů – uprostřed Mekky, v době nejposvátnějšího měsíce. Ale hlavně, jaké to vítězství si představujete, když neustále špiníte obraz muslimů na celém světě a vytrháváte všechno z kontextu, abyste dosáhli toho, co chcete?

Udělali jste z věty ,,Alláhu akbar“ výkřik znamenající smrt. Udělali jste to právě z věty, kterou říkám nejen já 5x denně při každé modlitbě.

Proč?

Nikdy nepřestanu mít ráda svou nejlepší kamarádku, která je právě křesťankou. Nikdy nezapomenu na toho žida, co mi podal s mírem a s úsměvem ruku. Nikdy nezapomenu na lidi, kteří mě podpořili v nejtěžších chvílích mého života – mimochodem, byli to převážně ateisté. Nedokážu se dívat na jejich strach. Musím je po každém vašem zločinu uklidňovat a přesvědčovat, že nejsem jako vy – teroristka. Nechci se dívat na to, jak se mě děti bojí právě kvůli vám. Nechci vaše jméno, nechci vaše činy.

Svým přátelům popřeju veselé Vánoce, ačkoliv jste se jim snažili ukrást tu radost. Nezapomenu jim popřát a dát dárek, nezapomenu si s nimi zazpívat koledy.

Nechci vás prosit, ať s tím přestanete, byť se vzdávám postupně svých snů a cítím, že moje budoucnost je naprosto v háji pokaždé, když něco spácháte právě mým jménem.

Teď se možná zdá, že se vás lidé bojí, že jsou zmatení a že dokážou udělat cokoliv pro své bezpečí a že se klidně dokážou vzdát svých hodnot, což je váš hlavní cíl. Ale věřte, že přijde den, který mimochodem není daleko, kdy se všechny strany vyznávající dobro, lidskost a hodnoty spojí právě proti vám – proti nenávisti, proti zlu! Však moc dobře víte, jak velkou popularitu máte mezi 1.6 miliardy – ani ne 0,01% nebo méně?

Uvědomte si, že nás nezastrašíte, tím, že vjedete kamionem do davu lidí, nejste hrdinové a ani nebudete. Brzy prohrajete a zvítězí nad vaším zlem dobro. Spojí se ruce všech, kterým jste ublížili a na prvním místě se spojí muslimové proti vám – a já budu mezi prvními.

Mé jméno je Eman, což znamená ,,víra“. Vždy bude ve mě víra v dobré lidi, ve spravedlnost, hodnoty, lidskost, v lásku a v dobro. Závěrem vám chci poděkovat za to, že jste nejen mě, ale mnoha muslimům a muslimkám udělali ze života peklo. Stejně, jako jsem začínala dopis proklínáním, tak ho tak i ukončím: Proklínám vás, proklínám velmoce, které vás podpořili, sponzorovali či dali mediální prostor, abyste šířili strach, proklínám každého, kdo za vámi stojí a každého, kdo nad vašimi činy mlčí.

Nevěděla jsem, jakým jazykem mám tento vzkaz napsat, jelikož nemohu s vámi najít žádnou společnou řeč, ale snad se má slova k vám dostanou…..

Blog autorky

Není zde článek celý?