Jak vůbec víme, že ten Ježíš žil a že neutekl s Máří Magdalenou do Indie?

KOLÁŽ: SF

Autor: Jan Jandourek

Názory

25.12.2016

Jak vůbec víme, že žil nějaký Ježíš? Tak koho by to mělo zajímat o Vánocích, když je spousta jiné práce, že. Vánoce a ještě to komplikovat náboženstvím. Ale dobře…

My, co jsme prošli komunistickou propagandou, víme, že měla – pokud šlo o mytologii, které se říkalo vědecký ateismus – několik fází. Nejdřív žádný Ježíš nebyl. Byla to jen jedna varianta slunečních božstev a podobně. Pak se zase zjistilo, že Ježíš byl a byl to takový první utopický komunista, popřípadě že takových Ježíšů bylo tehdy víc. A tak dále. Nedostižné dokonalosti dospěl proslulý ministr Plojhar, který se nechal slyšet, že z Východu přišlo dvakrát světlo, jednou z Betléma a podruhé hvězda Velké říjnové socialistické revoluce. (Chtělo by se dodat, že Herodesové a volové a osli ani v tom druhém případě nechyběli.)

Teď nechme stranou teologii a ideologie a podívejme se na to jako na základní škole. Co vlastně můžeme vědět? Faktem je, že od Ježíše samotného nemáme k dispozici žádný osobní záznam. Žádný rukopis a ani žádný rukopis, který by pocházel od apoštolů a současníků. Ne že by Židé nebyli tehdy vzdělaní, to byli nadprůměr od dětství a pokud šlo o náboženskou problematiku, znala to i poslední babka na trhu.

I skeptik musí přiznat, že prameny o Ježíšově životě jsou mnohem blíže k této postavě, než je tomu u uznávaných osobností, které jsou součástí evropské kultury.

Nejstarší zachovanou částí evangelia, kterou dnes máme, je takzvaný Papyrus P52 z Egypta, který obsahuje úryvek Janova evangelia. O jeho dataci se vedou spory. Dříve se mělo za to, že pochází z let 100 až 150. Jiní badatelé soudí, že může pocházet až z 3. století našeho křesťanského letopočtu.

První napsané texty o Ježíšovi nejsou evangelia, ale listy apoštola Pavla, nebo dopisy jemu připisované, které vznikaly od poloviny 1. století do roku 100. Evangelia nejspíš byla napsána od poloviny 60. let prvního století. Celé soubory Nového zákona máme až od 4. století.

Mezi nejstarším zlomkem evangelia a dobou Ježíšovy smrti je tedy období sedmdesáti až sto dvaceti let. To ovšem znamená, že evangelia existovala už předtím. Badatelé předpokládají, že třeba Markovo evangelium vznikalo někdy v letech 65 až 70. To už jsme k Ježíšově smrti blízko „pouhých“ třicet let. Když si vezmeme lidi jako Sokrates a Platon, u nich jsou mezi jejich životy a dochovanými texty celá staletí.

Julius Caesar sepsal své Zápisky o válce galské asi 50 let před naším letopočtem, ovšem kopie dochovaného textu je až z 9. století, což je 900 let. Texty o Ježíšově životě jsou tedy dobou svého vzniku mnohem blíže popisovaným událostem, než je to u filozofů a státníků starověku.

To samozřejmě nutně neznamená, že je to záruka nějaké historické přesnosti. Víme, že třeba různé legendy o tom, jak byl Lenin hodný a měl rád lidi, vznikaly záhy po jeho smrti. Jde o to, že historickou existenci Buddhy, Lenina nebo svatého Václava nikdo nezpochybňuje a není to tedy třeba dělat ani u Ježíše.

Nakolik máme přístup k historické postavě, která má na sobě různé mytologické nánosy, známe ji prostřednictvím různých literárních druhů, které určitě nejsou literatura faktu, je jiná otázka. Žádné zkoumání ale není uzavřeno. Existují různé zajímavé archeologické objevy, které potvrzují místa v evangeliu. Například v Janově evangeliu (Jan 5, 1-3) se píše: „Potom byl židovský svátek a Ježíš přišel do Jeruzaléma. A v Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět podloubí. Tam leželo veliké množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých očekávajících pohnutí vody.“

Tento rybník byl objeven až při archeologických výkopech mezi lety 1914 a 1938. Někteří autoři soudí, že pokud ho někdo s podrobnostmi popsal, musel to být člověk, který ho viděl, protože mezitím došlo ke zničení místa Římany v roce 70.

Můžeme se dočkat i nových objevů starých textů. Lépe se hledají v Egyptě, kde je sucho, než v Palestině, kde je vlhko a písemné materiály zanikají rychle. Vede se spor o to, zda jeden zlomek z takzvaných kumránských rukopisů, které byly ukryty nejpozději v roce 68 v pouštní jeskyni, je fragmentem Markova evangelia. Může se objevit cokoli dalšího. Jen je třeba nebloudit svou myslí ve fantaziích Dana Browna a spol.

Ježíš ženatý s Máří Magdalenou a Ježíš, co přežil ukřižování a prchl do Indie, není zajímavý. Zajímavý je hlavně ten Ježíš z počátku 1. století v Palestině. Je jen potřeba vědět, že historie je jedna věc a teologie druhá. Teologie je interpretace. Pochop, kdo můžeš.

Není zde článek celý?