K teroristickému útoku v Berlíně je stále mnoho nezodpovězených otázek

unspecifiedVíce než 24 hodin poté, co se na berlínském vánočním trhu s pohrdáním a brutalitou odehrál útok, podezřelý terorista v kamionu ,,ztratil“ peněženku, která následně umožnila jeho identifikaci. Podivná ,,náhoda“. Také geopolitické pozadí útoků vzbuzuje další otázky. Ztracené doklady. To je šablona, která se během velkých teroristických útoků v Evropě a USA již několik let neustále opakuje. V souvislosti s 11. zářím 2001 se na místě neštěstí našly celkem 4 pasy údajných atentátníků (1), jeden pas byl dokonce v bezprostřední blízkosti World Trade Center. Podle úředních záznamů je policii předal muž, který ,,utekl“ (2) ještě před tím, než mohli zaznamenat jeho osobní údaje. Ohnivá koule výbuchu letadla uchránila tyto rozhodující identifikační průkazy, které usnadnily vyšetřování. Tak bychom tomu měli věřit.

V nedávné době umožnilo nošení resp. ,,ztracení“ průkazů mimo jiné identifikaci atentátníků při útoku v Charlie Hebdo v lednu 2015, při útocích v Paříži v listopadu 2015 a také při útoku kamionem v červenci tohoto roku v Nice. Ve všech případech byli pachatelé mrtví. Po události v Charlie Hebdo a při útoku v Nice je zastřelila policie. Pachatel z Berlína byl v Miláně 23.12. zabit policií během přestřelky.

Bez objevu jeho peněženky (3), ve které byl opět doklad (úřední potvrzení o ,,strpení“ v Německu – Duldungsbescheid), by pro nedostatek důkazů a poznatků nebylo možné stíhat pachatele. Bez toho by se nedal zjistit žádný pachatel. Možná by se nedal objasnit ani útok, který se dá politicky využít. S nalezenými dokumenty je to však jiné.

Stále je nejasné, proč pátrání po pachateli začalo až ve středu, víc než 24 hodin po útoku. Ví se, že byl zadržen jiný podezřelý, který prokázal svou nevinu. Peněženka se zřejmě objevila v úterý přesně v okamžiku, kdy si vyšetřovatelé uvědomili, že zadržený s atentátem nemá nic společného, To je  pozoruhodná shoda okolností. Měli bychom věřit tomu, že se peněženka našla v kabině řidiče (podle Spiegel Online ,,pod sedadlem řidiče“ (4)), která do té doby zůstala bez povšimnutí?

Podle berlínské policie to tak bylo. Mluvčí policie to vysvětlil (5): ,,Je to stoprocentní a jednoznačné. Berlínská policie v úterý odpoledne poprvé v kabině kamionu nalezla důkazy o podezřelém z Tunisu.“ A dále (6): ,,S absolutní jistotou můžeme říct, že v pondělí nebyl žádný důkaz o podezřelém pachateli z Tunisu.“ Toto tvrzení je v rozporu s vyjádřením (7) zakladatele hnutí PEGIDA Lutze Bachmanna, který už v pondělí večer na Twitteru oznámil (8), že mu jeden informátor z ,,berlínského policejního vedení“ oznámil, že je jeden Tunisan podezřelý.

Nyní policie představila údajného pachatele, který odpovídá známé šabloně. Bezpečnostní orgány totiž médiím sdělily, ho už ,,nějakou dobu znaly“ (9), dokonce ho sledovaly (10), a v jeho v bezprostředním okolí se pohyboval ,,informátor“ (11). Podle The New York Times, ho ,,v hledáčku“ měly také americké zpravodajské služby (12). Všechny tyto ,,skutečnosti“ jsou známé u mnoha dalších útoků nebo plánovaných útoků. Zejména hodně citovaná (13) ,,Sárská buňka“ (Sauerlandzelle), do které byly zapletené různé zpravodajské služby, což není dodnes dostatečně objasněné.

Ne každý teroristický útok je ,,útok pod falešnou vlajkou“, ale právě při útocích, které se odehrávají zejména v západních metropolích, zůstává pravidelně překvapivě mnoho otázek bez odpovědi. Mainstreamová média velkou zvědavost dosud neprojevila. V této souvislosti je zarážející formulace pořadu ARD Tagesschau ve středu večer, kdy ve 20 hodin odvysílala, že se ,,údajně našel“ doklad o ,,strpení“ v Německu (Duldungsbescheid). Možná mnohým kolegům z mainstreamových médií připadne stále stejný průběh událostí trochu zvláštní. Noviny FAZ (14) v jednom aktuálním článku citují politika z levicové strany Die Linke Franka Temple, bývalého kriminálního policistu a současného místopředsedu výboru pro občanské svobody v Bundestagu. V souvislosti s nalezenou peněženkou nevylučuje, že se jedná o ,,záměrně připravenou špatnou stopu“ a poukazuje na to, že ,,je  neobvyklé“ aby ,,terorista na místě činu zanechal svou peněženku s doklady totožnosti.“

Souvislost s konfliktem v Sýrii?

Další otázka je načasování. Proč pachatelé zaútočili právě 19. prosince? Údajný islamistický motiv ,,nenávist k Západu“ by se dal použít v jakýkoliv jiný den v roce. Konkrétní pravděpodobný důvod k islamistickému útoku v tento den není zřejmý. Nezávisle na událostech v Berlíně, patřil 19. a 20. prosinec na mezinárodní diplomatické scéně mezi velmi bouřlivé dny. Jen několik hodin před útokem kamionem se odehrálo několik událostí.

  • Velvyslanec OSN v Sýrii před tiskem odhalil (15) jména dvanácti západních tajných agentů, kteří se v té době zdržovali ve východním Aleppu a ukrývali se mezi ,,umírněnými rebely“. Jednalo se mimo jiné především o Saúdy, ale také o jednoho Američana, občany Turecka, Izraele, Kataru, Jordánska a Maroka.
  • V Moskvě byl zabit vysoce postavený ruský diplomat (16).
  • V Turecku byl zastřelen Ruský velvyslanec (17).

Přinejmenším poslední událost má jasný vztah k rusko-íránsko-tureckému zasedání 20. prosince, o které se v mezinárodních médiích informovalo jen okrajově. Bylo zastíněné událostmi v Berlíně, ačkoli geopoliticky se dá setkání jen stěží přeceňovat. Jako příklad lze citovat zprávu (18) novin FAZ z úterý:

,,S pádem Aleppa dosáhlo Rusko a Írán strategické vítězství. Nyní se v Moskvě setkají ministři obou zemí se svým tureckým protějškem. Spojené státy zůstávají na vedlejší koleji. (…) Moskva pozvala Sýrii na jednání v novém formátu: V úterý se poprvé u jednoho stolu setká Rusko, Turecko a Írán. V samostatných rozhovorech se budou radit ministři zahraničí a ministři obrany tří mocností ohledně dalších kroků ve válkou zničené zemi. Setkání je demonstrací síly. V Moskvě se setkají tři mocnosti, které bojují s největšími zahraničními kontingenty v Sýrii. Nedávno vojska syrského prezidenta Bašára Asada mohly opět dobít město Aleppo, za pomoci ruského letectvo ve vzduchu a íránských milicí na zemi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil o zemích, které projevují skutečný vliv a oblast kontrolují. Jiné síly, zejména USA, zůstávají vyloučené.“

Pro Západ pod vedením USA, je to ostrá urážka a ztráta diplomatické tváře. Rusko ohledně další politiky v Sýrii pro všechny zůstává viditelné. Prezidentovi Putinovi se dokonce podařilo přivést Turecko které je v NATO, k jednání. Jako ohrožení to vnímají nejen Američané, ale také německý předseda výboru pro zahraniční záležitosti v Bundestagu a transatlantista Norbert Röttgen (19). Jednání v Moskvě symbolizuje obrovský nárůst síly Ruska na Středním východě.

Tripartitní jednání Rusko nejdřív naplánovalo na 27. prosinec (20). Ale minulý týden v sobotu Putin termín překvapivě o týden přeložil. Jen o dva dny později, se v pondělí odehrál první atentát na ruského velvyslance, potom útok v Berlíně. Vražda velvyslance tureckým policistou, měla mezi obě země zasít nesoulad, což se ale nepodařilo.

Pokud by měl berlínský atentát souviset se Sýrií, což je stále spekulativní a co také naznačuje úzká časová posloupnost, pak se objevuje určitý vzorec který by to objasňoval. Útok má Německo jako hlavní evropskou sílu a také všechny spojence i nadále soustředit na válku a konfrontaci na Blízkém východě. Atentát měl mimo jiné nějakou dobu posloužit k odpoutání pozornosti mezinárodního tisku, aby se tím alespoň v médiích marginalizoval a přikryl zřejmý nárůst ruské moci a diplomatický úspěch a ostuda Západu. Pokud to měl být jeden z cílů, tak se toho přinejmenším dosáhlo.

Nezávisle na tom, kdo za tím stojí, se teroristický útok má neustále stupňovat, vyvolat nepřátelství a také samozřejmě ovlivnit média. O to důležitější je pro vážné politické závěry řádné vyšetření celé věci, které není od začátku fraška. Dále jsou potřeba kritická média, která s každým oficiálním prohlášením nepřestanou hned klást otázky.

Zdroj: https://paulschreyer.wordpress.com/2016/12/22/einige-fragen-zum-anschlag-in-berlin/

loading…

Není zde článek celý?