Levice věřila ve spásnou moc technologie a teď jí to přineslo prohru

repro: cnn

Autor: Jan Jandourek

Názory

před 30 minutami

Ještě před pár lety se věřilo, že pokrok, třeba vznik sociálních sítí, povede k lepší informovanosti a nahrazení profesionálů moudrostí davu. Nic takového se ale nestalo.

Máme za sebou jedny důležité volby, které proběhly ve věku sociálních médií, a to, co jsme dostali nebyla kontrola moci a vědecká přesnost: byla to zneužitá důvěra a masová lež. Tak to na newstatesman.com tvrdí 19. prosince americká autorka Sarah Ditumová, která se zabývá dopadem moderních informačních technologií na společnost.

Jak to s moderní technologií dopadlo, je pro mnohé zklamání, především pro příslušníky levice, pro které byly nové technologie zdrojem nadějí. Před pár lety se věřilo, že přinesou rychlou a méně nákladnou práci a lidem dají moc. Měla nastat velká revoluce. Mělo dojít k velkému skladování dat, která by pomohla lepšímu rozhodování. Vlády už by se nemohly spolehnout na to, že něco utají. Měla nastat nová éra transparentnosti a tam nás měly dovést jevy jako Wikileaks. Vypadalo to, že svět spěje k lepším zítřkům.

Americký autor Clay Shirky v textu Here Comes Everybody z roku 2008 jásal nad moudrosti davu. Odborníci teď budou trpět a pokud byl někdo dosud novinářem a tak příslušníkem elity, teď bude moci být novinářem každý. Jiní soudili, že novináři nedělají zas tolik, aby si zasloužili své vážené společenské postavení.

Diskutovalo se o tom, jestli je blogování novinařina a dospívalo se k závěru, že nikoli, protože blogování je lepší.

Sarah Ditumová konstatuje, že teď američtí demokraté ztratili nejdůležitější prezidentské volby kam paměť sahá a prohráli s bohatým populistou, nacionalistou nepřátelským k jiným etnikům, protože se mu povedlo vypilovat své poselství a to pro radostný online svět, kde je všechno zadarmo. Lidé z tohoto světa nemají rádi platební brány a chtějí informace zadarmo. Jenže jak se i v Česku říká, co nic nestojí, za nic nestojí.

Trumpova kampaň byla samý fake, který byl do značné míry šířen prostřednictvím Facebooku. Propracované webové stránky Hillary Clintonové na to nestačily. Pokud šlo o transparentnost, zprávy z Wikileaks vtrhly do amerických voleb, ale pouze v jednom směru. Objevilo se obrovské množství materiálu, u kterého je podezření, že za jeho získáním stojí informace ruských státních hackerů. To uvádělo Clintonovu stále do rozpaků a těžkostí a Trumpa posilovalo.

První vážné volby ve věku sociálních médií, a to, co jsme dostali, nebyla podle autorky kontrola a vědecká přesnost: byla zneužita důvěra a došlo na masové lhaní. Ti, kdo protestovali proti platebním bránám a chtěli informace zadarmo, najednou zjistili, že ty skutečné něco stojí.

Nebyla to ale levice, kdo přišel s myšlenkou, že technologie nás činí lepšími. Stejně tak se mluvilo o kultuře Silicon Valley, která soudila, že „všechno je možné“. Pokud lidé věřili, že jsou v zásadě dobří a technologie neutrální, šlo věřit v pokrok, který bude postupovat, jak bude postupovat racionalita. Jenže od počátku 20. století jsme opakovaně zažili, do jakých neosvícených dob jsou lidé schopni se vrátit. Měli jsme války, revoluce, arabské jaro se proměnilo v občanské války. Věřit v nevyhnutelnou dokonalost naší kultury je samolibost. Technologie není náš zachránce. Dalo by se uzavřít, že samotná technika toho, jak se k nám informace dostanou, nikoho nespasí. Jde o to, jaké jsou to informace a jak s nimi naložíme.

Není zde článek celý?