NÁZOR. Putinovi k novému roku

Až do 16. století existovalo v českých zemích soukromé vypovězení nepřátelství, zvané odpovědnictví. Vychází z principů krevní msty. Nejznámějším českým opovědníkem byl šlechtic Jiří Kopidlanský. Ten vedl od roku 1507 několik let soukromou válku proti Praze a dalším městům, aby pomstil smrt svého bratra.

Více se doví čtenář v Dějiny národu českého, Františka Palackého (Praha 1940) nebo od Zdeňka Zdrůbka: Z kronik Podbrdska (Pam. nár. písem. Praha 1981), nebo v programu ČT 2, Bílá místa, z 21. 5. 2012, a dalších dílech.

Novodobým americkými odpovědníky se stávají na konci svého neúspěšného vládnutí odcházející prezident Obama a, jak výborně formulovala mluvčí MZV RF, Marie Zacharovová, hlouček rozzlobených smolařů. Ke smolařům patří, v lepším slova smyslu, vlastními lidmi podražený ministr Kerry. Všichni odpovědníci mají jedno společné: vědomou mstu. Mstu lze charakterizovat jako virus, působící v hloubce na základě nedorozumění člověka samotného se sebou. Výsledkem je po té nedorozumění s jinými lidmi, včetně států. Obsažněji o mstě pojednává například Červená kniha známého C.G. Junga (1875-1961).

Mstu, jako dárek Obamy Putinovi k novému roku 2017, bylo možné očekávat. Téměř pravidelné sdělování západních diplomatů v zákulisí během posledních měsíců, jak „bude Vás to bolet, hodně bolet“ na adresu ministra Lavrova a jeho kolegů, pravidelné, pro Američany již nudné opakování o vlivu práce ruských hackerů na výsledek prezidentských voleb v USA, a v neposlední řadě stěžování US Department na sledování amerických diplomatů v Rusku, ve své podstatě nabídlo Putinovi možnost se připravit na odpověď v době, kdy dynamika dějů a vývoje ve světě je pro USA, EU a OSN nevýhodná.

Obamova msta je slabost a poslední akt v prohře demokratů. Msta je důkazem ztráty vedoucí role USA nejenom v Sýrii, ale i ve světě. Pominu-li možnost Obamova opomenutí, že jeho dny u moci končí, a ne že začínají, že blokuje bankovní účty ruských generálů, které prostě u vojenských rozvědčíků nemohou existovat, msta ukazuje na bolest z prohry. Osobní a demokratů. Tuto bolest se Obama snaží kompenzovat narušením americké tradice: odcházející prezident nikdy v minulosti nekonal více, než musel, nikdy nekladl zvolenému prezidentovi překážky při předávání moci, nekompromitoval. EU na tom není lépe. Nikdo s ní nemluví o Sýrii, o profilech existujících, nebo potenciálních migrantů. Vláda SRN se snaží zachránit to, co si myslí, že se ještě zachránit dá. Vedle oficiální diplomatické nepřítomnosti v Sýrii, tam pořád Němci pracují. Nevím na čem a pro koho. Možná na finanční pomoci na rehabilitaci Aleppa. Je to směšná suma, přibližně 15 mil. eur, ale lepší, než nic. Tyto peníze neumožní SRN jednat o budoucnosti Sýrie představitelné budoucnosti.

V kontextu Obamova mstění nelze ignorovat představitelné následky pro EU, Ukrajinu a českou kotlinu. Jestliže Obama ještě více zaminoval izraelsko-palestinské pole konáním USA během hlasování o, na první pohled nezávazné, rezoluci OSN, to zákaz vstupu do svých diplomatických objektů představuje očividné narušení Vídeňské dohody. Nakolik se podaří zvolenému prezidentu Trumpovi odminovat uvedená, a další mnohá neuvedená pole, o kterých nebudu dnes psát, nemohu odhadnout. Existují totiž i tajné projekty k trestání států.

EU by si měla proto rychle obstarat dopadovou analýzu novoročních Obamových řešení, včetně analogických řešení zvoleného prezidenta Trumpa pro případ, že bude následovat svého předchůdce, nebo že jeho administrace nebude schopna včas ohodnotit Obamovo dědictví. Vzdát se politicko-hospodářského dědictví ve stavu, ve kterém se nacházejí USA, se mi jeví nemožné. Trumpova prohlášení, že mnohé z Obamových rozhodnutí zruší, se může ukázat jako předčasné, nebo dokonce nesplnitelné, se všemi vyplývajícími následky. EU a její diplomacie se mají na co těšit v 2017. I proto, že se dnes neobsazují státy, jakým je například Ukrajina, nebo Pobaltí, které nepředstavují ekonomiku, nebo trh.

Zatím se těší, i podle agentury Bloomberg, ruský rubl. Ten se stal atraktivitou a hrdinou roku 2017 na finančních trzích. Nehledě na sankce. Polepšil si o cca 22 % vůči USD (86 versus 61, v průměru 67) a také vůči euru (94 versus 63, v průměru 74).

Těšit se mohou hackeři. Jejich služby budou dražší. Ne proto, že prezident Putin musel během nedávné tiskové konference na téma hackerů odpovídat, ale protože představitelné vydírání Ruska zveřejněním podrobností o zkorumpovaných členech současné vlády a systému, Putinovo konání nezmění. Konkurence hackerů bude veliká v době, kdy prakticky neexistuje žádná spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi USA a Ruskem. Nedej Bůh, aby bylo na Tři krále dokázáno, že ruští hackeři ovládají severy amerických demokratů, nebo dokonce amerických bank, a EU by se musela začít starat sama o sebe.

Je téměř jisté, že ani poslední sankce proti Rusku nemohou nic na pozici Putina změnit, nic ve prospěch Západu dosáhnout. Z Ruska nepřijde msta, ani ekologická, ani oko za oko, nebo jiná, v psychologii msty popisovaná. Kdo si jednou sladil mstou své konání, ví dobře, jak to dopadá. Jaká bude reakce Ruska, kromě podobného vyhoštění, nevím. Jisté je, že vyhoštění je nepříjemné pro Putina i Trumpa. Ten nebude moci rozhodnutí ignorovat, rychle změnit. Jestliže ale platí stará zkušenost z diplomacie, ve které vyhošťování diplomatů je znakem vážných problémů mezi státy a uskutečňuje se ve většině případů podle přesně vypracovaných scénářů, tak současné vyhoštění ruských diplomatů nevěští nic dobrého, snad kromě: a) naděje na vysvětlení novým americkým ministrem zahraničí, že to udělal Obama, a nabídkou, začněme od začátku. B) odpovědi Putina, např.: strategie trojúhelníků, obsahuje možnost ukázat americkým občanům Vaše zajatce před naším soudem, ale i zrušení licencí…

V době konkurence USA — SSSR, byla tématika a doba jednání dlouhá. V době trojúhelníků (například USA, RF, Čína) je tomu zcela naopak: tématika je široká, doba krátká. Jedno však platí pro všechny: v části lidského mozku, zvané (dorsal) striatum, se promítají pocity spojené s rozhodnutím někoho potrestat. Čím je aktivita v této části mozku vyšší, tím silnější se dostavuje pocit odměny, až radosti. A bohužel tím tvrdší následuje trest. Proto si přeji, aby se nám msta a trest vyhnuly. Přeji všem si uvědomit, že pro přežití příroda nabízí svojí krásu a radost. Užívejte si proto všichni svůj joint euforie.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Není zde článek celý?