NYT hovořily o škodě, kterou Ukrajině působí evropská asociace

Od zahájení ekonomické integrace Kyjeva s Evropskou unií uběhl už téměř rok a byl velmi složitý pro ukrajinské zemědělství, píše New York Times. Ohromnou škodu tomuto odvětví ukrajinské ekonomiky působí kvóty na dodávku produkce, stanovené Evropskou unií.

Na základě řady ekonomických a politických důvodů po rozpadu SSSR byl téměř jediným skutečně úspěšným odvětvím na Ukrajině chov drůbeže, uvádí se v článku. Jako příklad uvádějí noviny úspěch společnosti Avangard, která každoročně produkovala miliardy vajec, přičemž za značně nižší náklady, než konkurenti z Polska a Německa.

Ale když dohoda o zóně volného obchodu Ukrajiny s Evropskou unií vstoupila v platnost, ukázalo se, že ačkoliv vedoucí představitelé EU by uvítali obrat Ukrajiny na Západ, zemědělskému sektoru ekonomiky země by to užitek nepřineslo. „Evropa by mohla otevřít své hranice mnohem šíře“, citují noviny ředitele Kyjevské školy ekonomiky Timofeje Milovanova.

Kvóty na bezcelní dovoz zboží byly velmi nízké — přičemž na produkci zemědělského sektoru připadá 40% ukrajinského exportu. Například roční kvóta na dovoz medu do EU byla vyčerpána za měsíc a půl a povolený dovoz vajec byl tak nízký, že samotná společnost Avangard může vyčerpat kvótu při dovozu pouhých 1,5% z objemu své každoroční výroby, a to už nemluvě o dalších společnostech, píše New York Times.

Kromě toho, že se dveře do Evropy stejně neotevřely, Ukrajina si pokazila vztahy i s Ruskem, což také značně poškodilo agrární sektor země, zdůrazňuje autor článku. V odvětví začala krize — společnost Avangard ztratila téměř 7,5 milionů slepic a sedm firem. Ale neštěstí nechodí samo — v souvislosti se situací na Blízkém Východě byly dodávky do této oblasti prakticky zastaveny, ačkoliv ještě v roce 2013 ukrajinští výrobci dováželi 800 milonů vajec pouze do Iráku.

Problémy se pouze zhoršují, říká předseda představenstva Avangard Oleg Bachmaťuk. „Potřebujeme investice“, uvádí jeho slov New York Times. „Ztrácíme naše exportní trhy. Jako agrární země pouze degradujeme“.

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA vyvolalo otázky o tom, jestli bude Amerika i nadále podporovat Ukrajinu. V samotné Evropě jsou dohody o asociaci s Ukrajinou také přijímány nejednoznačně — o tom svědčí například výsledek referenda v Nizozemí, který se konal na jaře 2016. Celkově perspektivy procesu evropské asociace vypadají značně mlhavě, dochází k závěru autor článku.

Na Ukrajině začal platit 1. ledna 2016 režim zóny svobodného obchodu s EU. Podmínky fungování režimu určují podmínky obchodu mezi Ukrajinou a EU podle preferenčních tarifů v rámci určených kvót. Dodávky, převyšující kvóty, se uskutečňují podle obecných tarifů. Přitom v rámci dohody Ukrajina zavedla pro EU kvóty pouze na tři druhy produkce — vepřové maso, drůbež a cukr, zatímco EU zavedla stejné kvóty na 36 druhů ukrajinského zboží.

Není zde článek celý?