Verze katastrofy TU-154: Do civilních služeb letiště Soči se mohl vetřít civilista

wr-720.sh-18

Vyhledávací a záchranná operace na místě zřícení TU-154 patřícího ministerstvu obrany.

Válečný korespondent Aleksandr Koc uvažuje o možných příčinách zřícení letadla letícího do Sýrie: Vždy mě udivuje, s jakým spěchem úřady za pochodu zametají pod koberec verzi, která by se, jak se zdá, měla posuzovat mezi prvními. Vždy, když vybouchne nějaké letadlo, se nás bůhvíproč snaží uklidnit: „Nebyl to teroristický útok. Uvažuje se o možnostech technické poruchy, nebo chyby pilotáže“. Tak tomu bylo po hrozné tragedii v srpnu 2004, kdy na obloze vybuchla hned dvě letadla- TU 134 a TU-154. Tehdy bylo třeba několik hodin, než se verze teroristického činu z málo pravděpodobné stala „pracovní“. A než se přiznal diverzní charakter katastrofy nad Sinajem, trvalo to jeden a půl měsíce. Třebaže nás hned od prvních dnech oficiální osobnosti Ruska i Egypta ujišťovaly, že na palubě nebyla žádná bomba.

Letos v létě jsem letěl úplně stejným vojenským letadlem TU-154 z Moskvy do Chabarovsku – se čtyřmi mezipřistáními. Mě ani jednou nekontrolovali, spolucestující, kteří přistupovali v Jekaterinburgu, Čitě a Ulan-Ude, také ne. Je pravda, že na mezinárodních trasách jsou pravidla přísnější.

wx1080 (7)

Letecká katastrofa letadla TU-154 ministerstva obrany v Soči

Údaje z 25.12.2016, 10 hodin moskevského času

Letadlo bylo na plánované cestě do Sýrie a zřítilo se 1,5 km od břehu. Potopilo se do hloubky 50-70 m. Na palubě se nacházelo 92 osob. Mezi nimi hudebníci souboru Aleksandrova a devět novinářů (první televizní kanál, televize Zvezda a NTV).

Posádka neměla žádné informace o jakýchkoliv poruchách systémů, ani motorů.

Foto: Rušan Kajumov

Tupolev 154B-2

Palubní číslo RA-85572

Rozpětí křídel 37,55 m

Délka letadla 47,90 m

Výška letadla 11,40 m

Cestovní rychlost 950 km/h

Dolet 3500 km

Posádka 3 osoby

Užitečná zátěž:

Až 180 cestujících v turistické třídě, nebo 19000 kg komerčního nákladu

Historie letounu

Ministerstvo obrany ho začalo provozovat v roce 1983. Tři roky – 2004-2005 a 2008 byl v depozitu, nelétal. Nominální životnost 35 let, z nichž vyčerpal 96 %.

Posádka neměla žádné informace o jakýchkoliv poruchách systémů, ani motorů.

Foto:: Rušan Kajumov

– V Čkalovském nás všechny prohlíželi – vyprávěl mi jeden známý novinář, který létal tímto spojem do Sýrie. – Ale prohlídka nebyla tak přísná, jako na civilních letištích. Například jsem bez problémů pronesl dvoulitrovou láhev vody. Než se lidé pustí na palubu, kontroluje se i letadlo. Lety do Sýrie se uskutečňují buď s mezipřistáním v Severní Osetii, nebo v Soči. My jsme přistáli v Soči, na civilním letišti, kde veškerý náklad prochází celnicí. Jsou tam velmi puntičkářští. Jsou schopni zdržet letadlo i dva dny. Proto jsem tímto spojem tentokrát neletěl. Nechtěl jsem riskovat. Zatímco pracují celníci, všechny cestující pošlou do jídelny. Cestující se nesmí vzdálit z areálu letiště. Nevím, jak to tam teď vypadá s bezpečností.

Pamatujeme si, že v Egyptě pronesl bombu na palubu letadla pracovník letiště. Jestliže předpokládáme, že k něčemu takovému mohlo dojít i tentokrát, terorista sotva mohl proniknout na palubu v Čkalovském. Je to přece jen vojenské letiště, objekt pod tuhým režimem. Tam nebyly žádné náhodně přítomné osoby. Terorista nemohl být ani mezi pasažéry. Zůstává letiště Soči, kde pracují civilní služby, do nichž se může vetřít terorista. Netvrdím, že to tak opravdu bylo. Mluvím jen o tom, že takovou verzi je potřeba brát do úvahy, a nezametat ji pod koberec. Dokud tento „spící agent“ nenastražil bombu do dalšího letadla. Experti totiž považují tuto možnost za plně pravděpodobnou.

wx1080 (8)

Zatím se prošetřují různé verze zřícení letadla letícího do Sýrie.

– Posádka neměla žádné informace o jakýchkoliv poruchách systémů, ani motorů. – řekl v přímém přenosu rádia „Komsomolskaja pravda“ zkušební letec, Hrdina Ruska Anatolij Knyšov – V opačném případě, kdyby se taková informace objevila, pilot by se v souladu s pokyny vrátil a přistál by na výchozím letišti. Za dané situace možno říci, že něco přece jen na palubě bylo. Neboť letadla nepadají a nouzově nepřistávají jen tak. Ale proč posádka neohlásila, co se s ní stalo, to je také otázka. Jedna z variant je selhání tří motorů. Avšak v jakémkoliv případě posádka informuje dispečerskou službu, informuje Ministerstvo obrany o té nebo jiné příčině. Za této situace, podle mého názoru náhlá ztráta spojení, nebo náhlá dehermetizace letadla mohla způsobit, že posádka nemohla, nebo nestihla oznámit událost, ke které na palubě došlo. Mohl to být výbuch, co způsobil, že nikdo, ani novináři, kteří se tam nacházeli, ani samotná posádka, nemohla podat informaci. Nic jiného mě nenapadá.

Pamatujete si případ s únosem letadla s rodinou Ovečkinových v roce 1988. Talentovaní hudebníci z rodinného jazzového souboru Sedm Simeonů dostali lákavou nabídku od londýnského nahrávacího studia. Rozhodli se uprchnout do Velké Británie a unesli TU-154. Dvě krátké lovecké pušky a několik na koleně vyrobených výbušných zařízení ukryli do pouzder hudebních nástrojů. Mimochodem, pochybuji, že by se tentokrát někdo obtěžoval s podstrčením falešných pouzder. Vždyť na odpálení letícího letadla stačí 200g trotylu v lahvi od Coca-Coly.

Další verze:

Verze letecké katastrofy TU-154 u Soči: pomsta teroristů, technická porucha, nebo piloti neměli dost času na nápravu poruchy.

Zatím se experti pouze dohadují, co se mohlo stát příčinou takové hrozné mimořádné události. Hlavní verze: technická závada, nebo chyba pilota. Hovořil o tom zdroj „KP“ v silových strukturách (podrobnosti)

Aleksandr Koc

Zdroj: http://www.kp.ru/daily/26624.7/3641881/

loading…

Není zde článek celý?