Práce není život. Proč v Evropě zkracují pracovní dobu?

http--ic.pics.livejournal.com-medius-77322658-5508100-5508100_originalŠvédská vláda uvažuje o možnosti legislativního zavedení v zemi šestihodinového pracovního dne. Pracovní týden v zemi potom bude 30-hodinový. Mnozí švédští zaměstnávatelé zavádějí šestihodinový pracovní den už teď, aniž by se dočkali zákona, píše The Independent. Na 30-hodinový pracovní týden přecházejí firmy z oblasti high-tech průmyslu, domovy důchodců, nemocnice a opravovny aut. Smyslem nově zaváděných opatření je poskytnout pracovníkům možnost udělat svěřenou práci rychleji, a získat čas navíc pro osobní život.

Jedním z pionýrů zkracování pracovní doby se stal „Toyota-centr“ v druhém největším švédském městě Göteborgu. Šestihodinová pracovní doba zde byla zavedena už před 13 lety, a firma toto své rozhodnutí nikdy nelitovala.  “Prudce se u nás snížila fluktuace a zisk se zvýšil o 25 % díky efektivnějšímu využití strojů a snížení kapitálových nákladů“ — tvrdí vedoucí firmy David Crowch.

“Jsem přesvědčen, že osmihodinový pracovní den není tak efektivní, jak se  všeobecně soudí,“ říká Linus Feldt, ředitel stockholmské firmy Filimundus. „Soustředit se na konkrétní úlohu po celých osm hodin je velmi obtížné, a stejně jsme nuceni dělat přestávky, aby byl pracovní den snesitelnější. A současně nám zbývá příliš málo času na osobní život v mimopracovní době.“

Firma Filimundus přešla na šestihodinový pracovní den před rokem, a k bývalému osmihodinovému se už nikdy nevrátí. „Naše firma se zabývá vývojem mobilních aplikací, a šestihodinový pracovní den umožňuje pracovníkům udržet si pozornost a tvořivost, což jsou vlastnosti pro tento druh práce velmi důležité,“ vysvětluje. „Kromě toho se při zkráceném pracovním dni pracovníci nerozptylují na sociálních sítích, ani mimopracovními debatami. Na to teď mají dost času v mimopracovní době. A na pracovišti se plně soustředí na své povinnosti.“ Výsledkem toho je, že je spokojen zaměstnavatel i pracovník.

Navíc profituje i ekonomika jako celek snížením nákladů na zdravotnictví. Autoritativní zdravotnický časopis The Lancet v červenci uveřejnil  článek, v  němž jsou shrnuty údaje z 25 zdravotnických rešerší na více než 600 000 osobách z USA, Evropy a Austrálie, konaných v průběhu 8,5 roku. Analýza údajů jednoznačně dokazuje, že u lidí, kteří pracují 55 hodin týdně je o třetinu vyšší riziko mozkové příhody, než u lidí, kteří pracují 35 — 40 hodin týdně. Kromě toho je u nich o 13 % vyšší riziko, že u nich propukne ischemické onemocnění srdce. A pracovní týden nad 48 hodin vede k poškození psychického zdraví, zejména u žen.

Není divu, že myšlenka zkracování pracovního týdne je v rozvinutých zemích den ze dne populárnější. V těchto dnech šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn prohlásil, že se bude ve Velké Británii zasazovat o zkrácení pracovního dne na šest hodin. Zprávu о tom přinesl The Independent.

“Nevím, jestli bych já sám stihl udělat všechnu svou práci za šest hodin, nicméně přechod na šestihodonový pracovní den budeme prosazovat ve svém programu „Pracovní místo 2020,“ uvedl Corby. „A to bude nejdůležitější událost v dějinách pracovního práva Velké Británie.“.

“Šest hodin úplně stačí“

Na pozadí takových novinek z Evropy provedlo Průzkumné středisko portálu Superjob  průzkum u Rusů, kteří pracují v osmihodinovém cyklu, s dotazem, za jakou dobu by, aniž by tratili na mzdě, byli schopni plnohodnotně splnit své závazky.

“Aniž by věděli, o kolik hodin se chystají zkrátit pracovní dobu v zahraničí většina obyvatel Ruské federace uvedla stejná čísla: 29 % se domnívá, že bez újmy na práci by své nynější povinnosti stihli za šest hodin, uvádějí pracovníci, kteří prováděli průzkum. 13 % by to stihlo za 5 hodin, 7 % za 7 hodin. Při zkrácení pracovní doby na polovinu by svou práci stihlo 9 %. 3 % respondentů se domnívali, že by zvládli svou práci ještě rychleji.“

Každý desátý respondent přitom uvedl, že nemůže uvažovat o zkrácení pracovní doby, jelikož jeho přítomnost na pracovišti je nutná po celých osm hodin. Dalších 16 % uvedlo, že nejsou schopni zvládnout svou práci rychleji, než za standardní pracovní den.

Je zajímavé, že muži častěji než ženy hovoří o nutnosti pobytu na pracovišti po celých osm hodin (11 %, resp. 8 %) a o tom, že pracovat intenzivněji už nelze (19 %, resp. 13 %). Ženy se častěji domnívají, že by zvládly svou práci za 7, 6 nebo dokonce za 5 hodin.

“Starší generace přistupuje k otázce zkracování pracovní doby opatrněji, než mládež: 13 % obyvatel RF nad 45 let říká, že musí být přítomni na pracovišti po celý pracovní den, 20 %, že zvládnout stejný objem práce za kratší dobu nelze. Mezi mládeží je takových 6 %, resp. 9 %. Prakticky všechny varianty zkrácení pracovní doby posuzovali respondenti mladší než 24 let aktivněji,“ konstatují pracovníci průzkumu.

Varianta odpovědi Všichni Pohlaví Věk, roků
  muži ženy do 24 25-34 35-44 Nad 45
Musím být v práci 8 hodin 10 % 11 % 8 % 6 % 8 % 11 % 13 %
Méně než 4 hodiny 3 % 3 % 2 % 3 % 3 % 2 % 3 %
4 hodiny 9 % 9 % 9 % 12 % 10 % 8 % 9 %
5 hodin 13 % 11 % 15 % 19 % 17 % 9 % 10 %
6 hodin 29 % 27 % 30 % 37 % 30 % 28 % 23 %
7 hodin 7 % 4 % 10 % 6 % 8 % 7 % 6 %
8 hodin, mou práci nelze dělat rychleji 16 % 19 % 13 % 9 % 13 % 19 % 20 %
Těžko odpovědět 8 % 11 % 9 % 5 % 8 % 10 % 9 %

Kdybyste měli možnost pracovat právě tolik času, kolik je potřeba na úplné a kvalitní provedení všech povinností (za tutéž mzdu), kolik hodin denně byste pracovali? Superjob.ru, rok 2016.

Superjob.ru uvádí některé komentáře svých respondentů. Například vedoucí skupiny ITO z Ufy, který prohlásil, že zvládne svou práci za 4 hodiny denně, vysvětluje: „Svého času jsem si zařídil 4-hodinový pracovní den na úkor dovolené. Chodil jsem do práce ráno a pracoval do poledne. Takovým způsobem se člověk neunaví, a zbyde čas na domácí záležitosti.“

Výkonná ředitelka z Krasnodaru, která si zvolila odpověď „5 hodin“, dodává: „V současnosti jsem vzhledem na svou funkci se svými pracovníky ve styku 24 hodin denně… Ale to, co dělám, když jsem v kanceláři, se dá plně stihnout za pět hodin.“

„Jelikož je moje práce spojena s plněním plánovaných ukazovatelů, 6 hodin bez oběda by mi plně vyhovovalo,“ uvádí hlavní odborník z Tuly. „Šest hodin, to je nejproduktivnější pracovní doba,“ přitakává pracovník technické podpory z Moskvy. „Šest hodin na práci úplně stačí, když se zkrátí přestávka na oběd a kávičkové pauzy, ale někdy by, naopak, v případě reálné potřeby bylo nutné zdržet se déle,“ připojuje se vedoucí oddělení účetnictví a finanční kontroly ze Soči.

Respondenti, kteří si zvolili variantu „těžko říct“ se zpravidla odvolávají na nepravidelnost práce, „Práce je spojena s řešením různých organizačních otázek. Jsou dny méně náročné, kdy je možno všechny úkoly vyřešit za 4-5 hodin, ale stává se, že i osm hodin je málo,“ vysvětluje ředitel rekreačně-sportovního klubu z Kirova.

А regionální trenérka z Moskvy uvedla: „Dala bych přednost práci tři dny v týdnu tak dlouho, dokud všechno neudělám, a potom čtyři dny odpočívat.“ To se může zdát neuskutečnitelnou fantazií, ale právě takového harmogramu práce se zastává jeden z nejúspěšnějších podnikatelů světa, miliardář Carlos Slim, jehož agentura  Forbes několikrát označila za největšího boháče na světě.

Carlos Slim, bojovník za třídenní pracovní týden

Nedávný  interview pro agenturu Bloomberg Carlos Slim plně věnoval propagaci přechodu na třídenní pracovní týden.

„Kdysi lidé pracovali šest dní v týdnu, celkem 72 hodiny,“ uvažuje Slim. „Potom 60 hodin. Velkým úspěchem bylo zavedení 48-hodinového pracovního týdne, kdy lidé pracovali 8 hodin  šest dní v týdnu, a odpočívali pouze v neděli. Potom se pracovní týden zkrátil na 40 hodin. A teď, místo toho, abychom pracovali 35 hodin za pět dní, pracujme pouze tři dny, aby se uvolnilo místo pro další lidi.“

Slim se domnívá, že lidé nemusí odcházet do důchodu v 50, 60 nebo 65 letech, protože jsou nositeli znalostí a zkušeností. „Myslím však, že by měli pracovat tři dny v týdnu, aby dali možnost pracovat mladým,“ říká miliardář. Podle jeho názoru se tím sníží zátěž dopravního systému, a státy mohou snížit náklady na důchodové zabezpečení starších občanů.

Na druhé straně výdělky starších lidí a čtyři nepracovní dny v týdnu podpoří rozvoj turistiky, zábavy, sportu a kultury. A rovněž i rozvoj vzdělání, neboť „lidé budou moci využít dodatečné volno, aby pokračovali ve studiu.“

Carlos Slim vypráví, že před několika lety začal zavádět tuto praxi v jedné ze svých firem — Telmex: „Navrhujeme lidem, kteří mají mnoho znalostí, aby neodcházeli do důchodu, ale aby pracovali méně dní. Z těch, kterým jsme něco takového navrhli, souhlasilo asi 40 %.“

Miliardář konstatuje, že přechod na třídenní pracovní týden je zvláště aktuální pro odvětví, v nichž teď vzniká nadbytek pracovních sil díky automatizaci a robotizaci výroby. „Místo propouštění personálu můžete zavést třídenní pracovní týden. Možná budete muset platit víc na mzdách, ale zato zkrátíte sumu vyplácených důchodů,“ říká Slim.

Přitom vzniká vážný problém, jak přesvědčit lidi, aby přistoupili na tuto novinku, když nás kapitalistická společnost přesvědčuje, že čím víc pracujete, tím víc dostanete v budoucnosti? „Jestliže chcete pracovat víc, třídenní pracovní týden vám v tom nebude na překážku,“ je přesvědčen Slim. „Za prvé, můžete mít dvě zaměstnání, jedno od pondělka do středy, druhé od čtvrtku do soboty. A za druhé, můžete pracovat tři dny a ve zbylém čase se něco učit, abyste získali ještě lepší práci.“

Zdroj: http://zakonvremeni.ru/component/content/article/8-4-/29820-rabota–ne-zhizn-zachem-v-evrope-sokrashhayut-rabochee-vremya.html

loading…

Není zde článek celý?