Předsednictví Číny v BRICS je důležitým krokem k novému světovému řádu

9046Ten se může stát daleko spravedlivějším, než je stávající systém. Od 1. ledna roku 2017 se Čína stává předsedající zemí v BRICS, když na tomto postu nahradí Indii. Tato skutečnost bude mít pro Čínu zvláštní význam, domnívá se vědecký spolupracovník RISI (Ruský institut strategických studií) Nikolaj Trošin, protože umožní realizovat implementaci ekonomického megaprojektu vedení země, který ve skutečnosti znamená změnu systému globální správy a globálního uspořádání.

„Čína tiše vychází ze své uzavřenosti,“ – řekl vědec. – „Čína úspěšně odolala předchozím pokusům násilné globalizace, kterých se dopouštěli Evropané ještě v dobách opiových válek. Ti ostře dozírali na přístup ke své ekonomice a postupně se otevírali již v bližším nám čase přes námořní přístavy a volné zóny. Ale Čína zůstávala uzavřená. Nová strategie „Jedna zóna – jedna cesta“ není pro Čínu charakteristická a znamená přechod do nového stavu. Zkrátka a dobře je připravena vzít na sebe břemeno světového vůdce, a tím by nemohla být, pokud by se uzavřela pouze uvnitř sebe“.

Odborník dále vysvětlil, že takový krok je při dnešním stavu ekonomiky nutností, kdy krize ve skutečnosti vyřešila problémy pouze v západních zemích. Nový integrační megaprojekt umožní pozvednout na novou úroveň nejen spolupráci mezi státy, ale vůbec světovou ekonomiku a v konečném důsledku i světový pořádek. „Je to symbolické, že BRICS byl založen v roce 2008 v důsledku předchozí hospodářské krize,“ – řekl Trošin. – „Země BRICS se pak staly iniciátory změn vedoucích k překonání krize. Z různých důvodů, především z důvodu boje proti USA, byl čas na realizaci návrhů rozložen. Zejména se jedná o reformu MMF“.

„Problém boje proti USA antikrizovými opatřeními, navrženými jinými zeměmi, se v mnohém stal příčinou posunu zemí BRICS, a především Číny, směrem k novým řešením v oblasti globálního řízení,“ – domnívá se expert. Protože centralizace světové ekonomiky, podle Trošina situaci nezlepší: „Dnes se pro světový finanční systém jeví jako velký problém „navázanost“ na americkou měnu, která se používá jako prostředník ve výpočtech v zahraničním obchodu mezi mnoha třetími zeměmi. Přitom se tato měna řídí americkými vnitrostátními právními předpisy, které nikdo s globální komunitou neodsouhlasil. Americe je dobře, světu nikoli. Přechod na výpočty v národních měnách tento problém odstraní.“

Jak vysvětlil odborník, v důsledku tohoto stavu věcí „zvýšení úrokových sazeb v USA, zatímco zbytek světa se snaží tyto sazby držet na co nejnižší úrovni, vede k tomu, že dolarové likvidity se přelévají do Spojených států. A světu se nedostávají peníze, aby mohl pokračovat v růstu. Proto také drží úroky nízko.“

Kromě účtování v národní měně předpokládá čínská cesta i kulturní integraci, rozvoj dopravní infrastruktury a mnoho dalšího. Jako zvláště důležité Trošin vidí řešení problému strukturálních reforem navržených ze strany Číny ještě během předsednictví v G-20. „Čína nabídla světovému společenství za prvé: kritéria těchto reforem – bylo vytyčeno 9 směrů. A dále v rámci těchto směrů – jaké kroky je třeba provést, aby došlo ke zrychlení hospodářského růstu. Na každé z těchto reforem pak budou 1 – 2 ukazatele zviditelňujíc&iac ute; účinnost. To je něco, co předtím vůbec ve světovém společenství nebylo! Nebyla kritéria pro určení účinnosti procesu. Existovaly jen pomyslné, chaotické výpočty. Takhle všechno půjde rychle, dostatečně konkrétně a transparentně. Existují opatření i jejich hodnocení. Předpokládá se, že od roku 2017 je bude OECD sledovat a publikovat,“ – zdůraznil Trošin. Je jisté, že takový přístup umožní sledovat účinnost ekonomických opatření prováděných různými zeměmi. Tento přístup, domnívá se expert, Čína bude nadále rozvíjet i během svého předsednictví v BRICS.

„Právě okamžik tohoto předsednictví ukazuje, že Čína není sama,“ – vysvětlil vědec rysy budoucího světového řádu. – „Je na čele, co se týče oblasti obchodu, čínské banky jsou na špici žebříčku největších bank světa. A přitom Čína není sama, jako jsou Spojené státy, které sice mají něco jako spojence v NATO, ale ti se mezi sebou neustále hádají. Čína je jednou z pětice zemí v rámci BRICS, které se zabývají vytvořením multipolárního světa, ve kterém neexistuje žádný hegemon. Tento svět bude založen na vyvažování zájmů všech stran, balancování v pravém slova smyslu, kdy zájmy jsou vzaty v úvahu a ne podřízeny hegemonu,“ vysvětlil Trošin.

„Washingtonský konsensus vládnoucí od 80. letech byl založen na tom, že všechny země musí žít podle zásad navržených v USA. Čína naopak nebude nikomu diktovat žádné podmínky. Dobrým příkladem týmové práce je spárování společenství Euroasijského ekonomického svazu a Hedvábné stezky. Nebo rozšíření ŠOS, kam nyní vstoupila také Indie a Pákistán. A Indie je navíc i členem BRICS. Tak systém zemí budujících nový světový pořádek se rozšiřuje a proplétá. Takový je nový světový řád postavený na zcela jiných principech, než tomu bylo doposud,“ – uzavřel expert.

Zdroj: https://riss.ru/analitycs/37991/

loading…

Není zde článek celý?