Senátor John McCain předal zprávu o údajném kompromateriálu na Trumpa, který má Rusko, řediteli FBI


Senátor John McCain předal zprávu o údajném kompromateriálu na Trumpa, který má Rusko, řediteli FBI

Některé části zprávy – která je datována od 20. června do 20. října 2016 – předpověděly věci, které se pak staly.

Jedna zpráva z června 2016 uvádí, že Kreml kultivuje Trumpa, pomáhá mu a podporuje ho už nejméně pět let, s cílem podporovat „rozkol a rozbroje v západní alianci“.

Zpráva tvrdí, že Trump odmítl různé „velmi výhodné realitní nabídky z Ruska“, zejména v souvislosti se světovým mistrovstvím ve fotbale r. 2018, avšak že „on a jeho vnitřní kruh přijímají „pravidelný proud výzvědných informací z Kremlu, včetně informací o Trumpových soupeřích v Demokratické straně a o další jeho politických oponentech“.

Nejexplozivnější je toto tvrzení: „FSB má na Trumpa v souvislosti s jeho činností v Moskvě dostatečné množství kompromitujícího materiálu, aby ho mohla vydírat.“ Donald Trump na obvinění nereagoval.

Zpráva byla původně objednána jako výzkum pro opozici během prezidentské kampaně, avšak její autor byl zjištěními natolik znepokojen, že poslal kopii zprávy FBI. Není jasné, kdo je dostal a co s nimi udělal, ale vyšlo najevo, že vedení FBI dokument mělo už v prosinci.

Podle zprávy získávala ruská rozvědka údajně kompromitující materiál už během Trumpova pobytu v Moskvě v listopadu 2013, kdy tam prezentoval soutěž Miss Universe.

Zpráva z 19. července 2016 tvrdí, že Carter Page, podnikatel, jehož Trump jmenoval jedním ze svých zahraničněpolitických poradců, se ten měsíc tajně sešel s Igorem Sečinem, šéfem ruské státní ropné společnosti Rosněft a dlouholetým spolupracovníkem Vladimíra Putina. Page se údajně také setkal s Igorem Divyekinem, činitelem pro záležitosti vnitra se zázemím ve výzvědných službách, který údajně Pagea varoval, že Moskva má na Trumpa „kompromat“.

O dva měsíce později se objevila v amerických médiích tvrzení o Pageových schůzkách v Moskvě, spolu se zprávami, že ho sleduje FBI.

Page je energickým stoupencem politiky Kremlu. V červenci byl v Moskvě, kde ostře kritizoval západní politiku vůči Rusku. Odmítl tehdy říci, zda byl v kontaktu s ruskými činiteli, avšak v září tyto zprávy odmítl jako „nesmysl“.

FBI požádala o soudní příkaz od soudu FISA, zabývajícího se sledováním osob v zahraničí, aby mohla loni v létě sledovat čtyři členy Trumpova týmu podezřívané z nepravidelných kontaktů s ruskými činiteli. Soud FISA to odmítl a požádal činitele FBI, aby zúžili rozsah svého vyšetřování. Podle jedné zprávy FBI nakonec dostala soudní příkaz v říjnu, ale to nebylo potvrzeno a není jasné, zda soudní příkaz vedl k vyšetřování.

Měsíc po Trumpově překvapivém volebním vítězství byl Page zpět v Moskvě a konstatoval, že tam jedná s „vedoucími představiteli byznysu i myšlenkovými vedoucími představiteli“, odmítl vyšetřování FBI jako „hon na čarodějnice“ a argumentoval, že obvinění z ruského hackerství proti Demokratické straně je zřejmě falešné a jeho snahou je inkriminovat Moskvu.

Jiná ze zpráv, shromážděných bývalým britským výzvědným pracovníkem konstatovala v červenci, že členové Trumpova týmu, v jejichž čele stál jeho šéf prezidentské kampaně Paul Manafort, bývalý konzultant proruských politiků na Ukrajině, věděl o ruské hackerské operaci proti Demokratické straně a na oplátkui za ni „souhlasil, že bude bagatelizovat ruskou intervenci na Ukrajině jako zpolitizovanou otázkou prezidentské kamapně a že bude upozorňovat na americké a severoatlantické vojenské angažmá v Pobaltí a ve východní Evropě, aby odvedl pozornost pryč od Ukrajiny.“

O několik dní později Trump hovořil o tom, že jeho vláda asi uzná ruskou anexi Krymu, a otevřeně vyzval Moskvu, aby hackersky pronikla do emailů Hillary Clintonové.

V srpnu zasáhli činitelé Trumpovy kampaně do přípravy dokumentu o politické strategii Republikánské strany tím, že z něho odstranili požadavek, aby byla Ukrajině poskytnuta vojenská pomoc ve svém boji proti Moskvou podporovaným vzbouřencům na východě země.

Trump systematicky zpochybňuje ruské hackerství ústředí Demokratické strany a staví se proti konsensu 17 amerických výzvědných institucí. Poté, co Obama deportoval 35 ruských diplomatů oplátkou za hackerskou akci, Trump pochválil Putina, že nereagoval deportací amerických diplomatů. „Vždycky jsem věděl, že je velmi chytrý,“ napsal Trump na Twitteru.

Podrobnosti v angličtině ZDE


<!–

–>

<!–

–>


Není zde článek celý?