Ale kdo chuděrce ČT vládne z New Yorku?

kissingerct

záhada, komu ČT skutečně patří, kdo je jejím skutečným pánem, kdo jí dává onen jednotný hlas, který nás tak dráždí, je vyřešena. Tím pánem, ČT ovládajícím, je Knihovna Václava Havla, která má od roku 2012 pobočku v New Yorku, nesoucí český název nadace Knihovny Václava Havla, anglický pak Václav Havel Library Foundation.

To tajemství prasklo ve středu večer v 18.28 minut, kdy si právě ona newyorská nadace Knihovny Václava Havla v pořadu ČT 24 – a tedy na půdě jí zřejmě podřízené České televize – uspořádala svůj vlastní program, touto nadací prý už rok připravovaný, a v onen středeční večer konečně zrealizovaný. Šlo o její interview s někdejším dlouholetým americkým ministrem zahraničí 93 letým Henry Kissingerem. Interview moderoval zahraniční zpravodaj ČT Martin Řezníček, kterého si nadace jako námezdní sílu pro daný úkol od ČT vypůjčila, a který by byl nejspíš v rozpacích, kdyby měl teď odpovědět, pro koho v oněch 15 minutách, kdy rozhovor s Kissingerem vedl, cítil, že pracuje? Zda pro ČT, či pro nadaci.

Možná by řekl, že to cítil pro obě stejně, protože v jeho očích (a vlastně i ve skutečnosti), obě názorově jedno jsou, ale možná by i dodal, že jako mocnější a ČT fakticky nadřízenou vnímal tu nadaci. Protože kdyby nadřízenou vůči ČT nebyla, nemohla by si na půdě ČT uspořádat svůj vlastní a jen pro ni specifický program, nemohla by jeho (Řezníčkovými) ústy klást Kissingerovi otázky specifické jen pro ni, pro nadaci, a nikoliv pro ČT. Ta by se totiž v době zvýšeného mezinárodního napětí, kdy mír na zeměkouli stojí na špičce jehly, ptala s ohledem na své posluchače určitě na jiné věci, než na které se Kissingera ptal rukou nadace pevně vedený zpravodaj Řezníček.

Ostatně posuďte sami. První otázka zněla:“

Kdy jste se poprvé viděl s Václavem Havlem a jak na toto setkání vzpomínáte?“

Otázka druhá:

Kým pro vás Havel byl? Byl to politik, disident, spisovatel, čím byste ho nazval?

Otázka třetí:

A co vaše myšlenky? Vy jste konzervativec, on byl spíš liberál. To samozřejmě neznamená, že byste se navzájem nemohli obdivovat, ale jak jste spolu vycházeli co se týče těchto politických otázek?

Otázka čtvrtá:

Proč myslíte, že Havel byl vášnivějším obhájcem NATO než vy, a že tak změnil svůj původní názor?

Podobné otázky – a všechny Havlem přeplněné – pršely na šedivou hlavu politického matadora dál a dál – a toho to tak nesmírně bavilo, že stále častěji vytahoval ruku z rukávu, aby se podíval, jak běží čas. Až konečně po patnácti minutách (interview mělo podle domluvy nadace s Kissingerem trvat půl hodiny), naznačil Řezníčkovi, že už toho bylo tak akorát dost, a zvedl se z křesla.

Interview, z kterého jsme se dověděli to, co jsme už shora naznačili.

Že za prvé zde máme zcela jasné a viditelné spojení ČT s Knihovnou Václava Havla i s její newyorskou pobočkou

Že za druhé hraje ČT v tomto spojení roli partnera podřízeného.

Že za třetí není možná newyorská pobočka knihovny pobočkou, ale centrálou, a skutečnou pobočkou je naopak to, co je v Praze. Třebaže reprezentováno takovými veličinami jako jsou M.C. Putna, M. Palouš, Michael Žantovský, Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg, Michal Horáček, Jáchym Topol, Zdeněk Bakala a další.

Ti tedy vládnou ČT z Prahy. Ale kdo jí chuděrce vládne (a možná rozhodněji), z toho New Yorku? Ví to v republice někdo? A zajímá to někoho?

loading…

Není zde článek celý?