Babiš jako vtipálek a samaritán? Když mu teče do bot

Andreje Babiše poslední dobou stíhá jeden problém za druhým. Nejprve se obořil na novináře tak, že se jim zastesklo po špatně naladěném Kalouskovi, pak na něj prosáklo, že zatímco se zápalem exorcisty vymítá šedou ekonomiku z pajzlu Na Růžku v Horní Dolní, sám si ulevuje v milionech. V obou případech se ale Babišovi povedlo uhrát alespoň remízu, když se proměnil jednou ve vtipálka, který si ze sebe umí udělat legraci, podruhé v samaritána, který rozdává miliony chudákům dětem. Je to samozřejmě absurdní.

Představme si, že by Jana Nagyová odvezla své kabelky do sběrného kontejneru a David Rath poslal sedm milionů na Klokánky. Také by jim veřejnost vše odpustila a obdivovala jejich velkodušnost? Těžko. Jednak Nagyová a Rath nedisponují ani zlomkem Babišova majetku, takže dvaapadesát milionů z rukávu, kabelky ani krabice od vína nevytáhnou prostě proto, že je nemají, jednak jim chybí schopné „píárko“.

Modus operandi je vždy stejný. Babiš se objeví na veřejnosti a je někým konfrontován, chová se jako hulvát s arogancí ještě daleko přesahující všechny „tradiční politiky“, případně na něj zrovna prosákne levota, která se nedá uhasit ani za pomoci holdingových médií. V tu chvíli nastupuje zdatný tým zametačů, který začne stopu skutečného Babiše likvidovat.

Utrhl se na novináře, že se ho nemají co ptát na miliardové příjmy, to vše v zemi, kde i při mizerné politické kultuře zničil Grossovi kariéru jeden ušmudlaný milion na byt? Je třeba to obrátit v humor, zasmát se s lidmi. Vždyť kdyby něco provedl, určitě by si z toho nedělal srandu, trapně by zrudl a hledal výmluvy jako školáček, kterému se přišlo na zfalšovanou omluvenku. Tak to alespoň známe od tradičních politiků.

Nedokázal vysvětlit nedaněné dluhopisy v době, kdy se nad ním začala stahovat mračna a volební budíček vyburcoval k odplivnutí i Sobotku, dosud ležícího spícího? Nezbývá než sáhnout do kapsy a začít rozdávat nemocným dětem. Kdo vůbec tuší, co je to dluhopis, dvaapadesát imaginárních milionů se najednou přetaví v pomoc, kterou žádný rodič nedokáže odmítnout. To je alespoň dar, ne gulášovka a pivo, ještě před pár lety vrchol volební kampaně.

Píáristé dělají svoji práci, složenky se na původ peněz neptají. Bohužel se neptá ani český volič, dosud zvyklý na idioty, kteří si za pár tisíc koupí článek v Parlamentních listech a ještě se při tom nechají chytit. Najednou má co do činění s týmem nejlepších profesionálů v oboru, kteří disponují neomezenými prostředky k propagaci svého guru. Když teče do bot, milion sem, milion tam, nic není problém. Kdo to kdy měl?

Není zde článek celý?