Co když zrušíme lidská práva?


Vezměme to tak, že Trump je skutečně návratem k autenticitě, že vlastně končí éra lži, kdy jsme pili kontaminovanou vodu, zatímco vládnoucí špičky si nechaly servírovat pouze exkluzivní ročníky nejlepšího vína. OK, Trump je sice prachsprostá svině, ale tak nějak mu to můžeme věřit, zatímco Obamové a Clintonové si hrají na dobrosery a ve skutečnosti jsou úplně stejní.

To prostě není pravda. Míra pokrytectví Donalda Trumpa tváří v tvář jeho voličům je do očí bijící. Sliby, kterými populistický politik získal hlasy svých voličů, jsou iluze o návratu do světa, který neexistuje (Britské listy). Je-li Donald Trump autentickým obrazem režimu, pak jsme naprosto ztraceni, jelikož tento režim degeneroval na neudržitelnou úroveň.

Připusťme, že Obama i Clintonová jsou pokrytci. Trump je ovšem mnohem horší. Rozdíl je v tom, že Trump se snaží, ve spolupráci s extremistickými pomatenci (The Guardian, Britské listy), destruovat základy liberální demokracie. Ekonomický protekcionismus, který má údajně zachránit USA, se stejnou měrou propisuje do protekcionismu občanských a lidských práv. „America first“ v Trump – Bannonově pojetí znamená, že se všichni ostatní budou muset podřídit americkým zájmům. A to, co je „americký zájem“, reprezentuje pomyslná Trump – Bannonova doktrína, v současnosti roztroušená do dekretů (BBC), kterými začala nová administrativa obsedantně demontovat vše podstatné, co se podařilo prosadit Baracku Obamovi.

Jestli někomu, nejen Trumpovým voličům (Nassim Taleb a jeho předvolební kritika velkoměstských intelektuálů), vadilo, že Hillary Clintonová je jen prodlouženou rukou Wall Street a mocných amerických korporací, Donald Trump je v tomto směru naprosto stejně ohebný a vstřícný. Pouze s tím „nepodstatným“ rozdílem, že žvanil o tom, kterak tuto vazbu jako prezident rozetne a „vrátí politiku lidem“, jak upozorňuje Clintonové konkurent v soutěži o demokratickou nominaci Bernie Sanders (The Independent).

V míře nedůvěryhodnosti tedy Trump rozhodně nezůstává pozadu, naopak je daleko před pelotonem liberálně demokratických politiků. Nicméně pro odpůrce establishmentu je Trump věrohodnější ještě z jiného důvodu. Obama, Clintonová a všichni další přece neustále hovoří o lidských právech a všech těch nesmyslech, které s tím souvisejí, zatímco Trump je prostě „straight“ hned v několika významech toho slova (Wikipedia). 

Podle příznivců Donalda Trumpa to skoro vypadá, jako kdyby to byli Clintonovi a Obama, kdo vynalezl lidská práva, aby mohli ohlupovat naivní multikulti příznivce a zasadit tak ránu západní civilizaci, která se následně zhroutí pod tlakem systémů, které si zachovaly „zdravý rozum“, což v překladu znamená větší či menší míru autoritářství. Pro trumpistické „vizionáře“ je Rusko vlastně mnohem přijatelnější model politické existence (BuzzFeed News). A pokud Rusko vážně provedlo kybernetický útok na Demokratické národní shromáždění, dobře tomu tak (NY Times).

Je nutné stále dokola připomínat, že koncept lidských práv skutečně nevymyslel Obama ani Clintonová. Že koncept lidských práv vznikl v důsledku velmi tragických událostí 20. století, v reakci na světové války a naprosto děsivé masakry milionů, v nichž se lidský život stal něčím naprosto bezcenným, kdy se někteří lidé stali otravným hmyzem, který je možno masově likvidovat v továrnách se směnným provozem. Že koncept lidských práv, který se snaží tupý Trump, pod vlivem podobně vyšinutých demagogů, jimiž se obklopil, zničit či alespoň oslabit, tvoří to podstatné, nikoliv to zbytné, na čem liberální demokracie stojí. A že když se podaří těmto ignorantům prosadit silou svých příznivců představu o zbytečnosti tohoto konceptu právního minima společného všem bez rozdílu, riziko opakování konfliktů ve světovém měřítku.

Pro příznivce Donalda Trumpa a „autentické“ politiky je důkazem o selhání a prolhanosti konceptu lidských práv prazvláštním důkazem válka v Sýrii a další lokální ozbrojené konflikty, stejně jako je pro české trumpisty důkazem tzv. „humanitární bombardování“ Bělehradu během války na Balkáně. Zvrácená logika velí, že když se nedaří lidská práva naplňovat, je třeba je zrušit. 

Jistě, lidská práva se rozhodně nedaří naplňovat, dochází permanentně k jejich porušování a západ skutečně žije v sebeklamu, založeném na vytěsňování nesvobody a bezpráví mimo vlastní region. Prohlášení na podporu lidských práv ze strany západních politiků jsou často v přímém rozporu s jejich jednáním. 

To všechno je pravda, ale oslabovat lidská práva je přiznáním naprostého selhání a cestou zpět ke společenským katastrofám, které my, lidé v komfortních zónách planety, nevnímáme, protože jsme se naučili je exportovat a protože svědkové, kteří vytvářeli memento naší vlastní tragické historie, postupně odcházejí. 

Na jejich místo ve veřejném prostoru nastupují hochštapleři a patolízalové davu (Klaus ml. kandiduje za ODS), utopeného v digitální informační nadprodukci, kteří na globální i lokální úrovni rychle destruují velmi křehké společenské klima ve svých krátkodobých a naprosto privátních zájmech. Pokud má liberální demokracie přežít, musí je udržet v menšině. Pokud bude jejich konjunktura trvat dlouho, čas na možnou rehabilitaci demokracie lze jen těžko odhadnout.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.


Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.


<!–

–>

<!–

–>


Není zde článek celý?