E-shopy se nakonec přece jen vyhnou EET. Navzdory vládě

Dlouho to vypadalo, že zákazníci řady e‑shopů budou muset oželet platební karty. Babišovo ministerstvo se totiž od počátku nesmyslně rozhodlo, že do povinné on-line evidence tržeb zahrne kromě peněz v hotovosti, šeků, směnek a podobných forem zaplacení také některé už dávno on-line evidované (dohledatelné podle elektronické stopy) bezhotovostní převody. Konkrétně se jedná typicky o veškeré placení kartou, a to ať už klasickou platební, či virtuální (např. v mobilním telefonu).

Elektronická evidence tržeb (EET) tak byla vymyšlena i pro platební karty použité v internetovém obchodě. Jak ministerstvo zdůrazňuje, zákon se vztahuje na všechna možná technická řešení včetně případných bezkontaktních přívěšků na klíče a podobně.

Problémy dělají i samotné hotovostní převody (placení z ruky do ruky). Typickým problémem, na který Babišovi lidé nemysleli, je povinná evidence dosažených kurzových zisků při osobní návštěvě směnárny. Jste podnikatel a podléháte povinným „on-line pokladnám“. Přijdete do směnárny a za účelem svého podnikání si směníte peníze, dejme tomu eura, která jste si před časem kdesi nakoupili, za dolary. Musíte si tedy přímo ve směnárně spočítat, zda nyní eura prodáváte výhodně. Tedy zda jste na jejich někdejším nákupu a nynějším prodeji nominálně (bez ohledu na případné úroky z jejich držení) neprodělali. Zjistíte tak, zda jste dosáhli kurzového zisku, nebo vás naopak postihla kurzová ztráta. Dosáhli jste zisku? Vytáhněte ještě ve směnárně svou přenosnou „on-line pokladnu“, zašlete na „Babišovu“ centrálu informaci, že jste dosáhli výnosu z prodeje eur, a překvapené obsluze za okýnkem předejte nově vymyšlený druh účtenky.

Ministerstvo naštěstí vyjmulo z povinného hlášení tržeb poštu (resp. držitele poštovní licence). Jinak by musela být vydávána účtenka na každý pohled, gratulaci i dopis. Pokud byste však náhodou poštovními známkami platili někde mimo poštu, platba by musela být na „Babišovu“ centrálu nahlášena.

Proč vůbec byly zahrnuty do povinné Babišovy on-line evidence také platební karty a podobné nástroje? Hlava to nebrala ani poslancům za ODS, kteří se na to na plénu sněmovny dotázali samotného ministra Babiše. Ten jim vysvětlil, že mu to původně také připadalo divné, když s takovým očividným nesmyslem (duplicitou ve sledování) přišli jeho úředníci. Jenže je prý zapotřebí, jak pochopil, aby měl finanční úřad pod kontrolou hospodu, kde se platí výhradně hotově, i restauraci, kde je zvykem platit pouze platebními kartami. Proč? Pro porovnání, pro analýzy. Takže si podnikatelé, kteří přijímají peníze jedině prostřednictvím platební karty, musí ze svých financí nakoupit vybavení pro EET. Jen proto, že si to tak přeje jejich „finančák“, aby mohl lépe porovnávat jednotlivé podnikatele. Živnostníci (fyzické osoby) si mohou nanejvýš uplatnit jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 korun, tedy pokud si ji vůbec mají z čeho odečíst (tedy pokud vůbec dosáhli v prvním roce užívání EET dostatečného zisku). Povinnost se měla týkat prakticky všech včetně nejmenších živnostníků, kteří si třeba jen přivydělávají k důchodu či ke svému zaměstnání.

Záhy nato však Babiš prozřel. Svolal tiskovou konferenci, na které prozradil, že se v podstatě na poslední chvíli sešel s ředitelem Asociace pro elektronickou komerci, který mu vysvětlil, že se EET bude od března vztahovat na 18 rozličných typů zaplacení, ani nemluvě o budoucích inovacích. Pro e‑shopy prý nastane takový zmatek, že nebudou schopny nové povinnosti plnit.

Kromě toho se Babiš setkal se stařenkou z Kladna, která by ráda využila možnosti nevést daňovou evidenci (a samozřejmě ani složitější, podvojné účetnictví), takže je pro ni zbytečné a nelogické vést on-line (tedy okamžitou) evidenci tržeb. Babiš tedy navrhl, že takové babičky budou osvobozeny od jeho vlastního vynálezu (v případě hospod, kempů či penzionů alespoň dodatečně). Když na stejný problém upozorňovala krátce před tím poslankyně Kristýna Zelienková („odpadlice“ od ANO), Babišova náměstkyně přitom nereagovala.

Obdobně lidovci se až poté, co EET schválili, vyděsili, že se bude vztahovat také na farmářské trhy.

Na vládě se tedy objevily návrhy na vynětí těchto tří skupin (e‑shopy, babička z Kladna a podobní živnostníci, farmářské trhy) z EET. Nakonec však ani jedna z těchto dodatečných snah o výjimky neprošla, zejména kvůli ČSSD (a v případě farmářských trhů byl proti také Babiš a zřejmě i ostatní ministři za ANO).

Na e‑shopy se tak nesmyslná povinnost vymyšlená z plezíru Babišovými úředníky vztahovat bude. Vypadalo to na jejich velkou prohru, zdá se, že však vládu převezou. Stačí totiž, aby místo platebních karet přijímaly peníze pouze přes platební bránu čili z účtu na účet.

Ukazuje se, že přitom ani nebude nutné, aby se klienti e‑shopů jakkoli přizpůsobovali. Stačí, když veškeré toky peněz půjdou přes prostředníka (který se k EET přihlásí, popřípadě bude vyjmutý). Najde se takový zprostředkovatel? Právě že už se našel. Jedná se o ostravskou společnost VIKIPID, jejímž původním záměrem přitom ani nebylo pomáhat e‑shopům s „on-line pokladnami“. Informovala o ní ČTK. Bude provozovat jakousi garanční platební bránu, jejímž původním hlavním účelem bylo lépe kontrolovat pohyb zásilek i finanční toky od zákazníků. Nyní však jako vedlejší produkt svých snah nabídne e‑shopům odejmutí břímě v podobě EET.

E‑shopy však v souvislosti s EET řešily ještě jeden problém. Svaz účetních či Asociace podnikatelů a manažerů tvrdí, že se on-line evidence tržeb vztahuje na tržby (což jsou podnikatelovy zásluhy, např. předání zboží či poskytnutí služby, ať už na fakturu, nebo třeba naopak na základě zaplacené zálohy). Babiš a jeho lidé zase trvají na tom, že jimi vymyšlená evidence tržeb nemá s tržbami nic společného. Evidovat se podle nich má v okamžiku zaplacení (zaplacení zálohy, zaplacení faktury…).

Vycházelo se tedy dosud převážně z Babišova výkladu a e‑shopy se podle ČTK obávaly, že budou muset příjmy evidovat již v momentě, kdy zákazník klikne na tlačítko „Zaplatit“. Finanční správa však přišla s výkladem, podle nějž stačí, když bude „Babišova“ centrála informována teprve v okamžiku, kdy se obchod dozví o skutečném zaplacení.

I v případě internetových obchodů se tedy ukazuje nepřipravenost vlády na značné obtíže, které může EET způsobit podnikatelům. Navíc se opět vynořují spory ohledně definic pojmů či rozsahu evidence.

Není zde článek celý?