Jak senátor Libor Michálek hájí Babiše proti hysterii. Prý ho šikanují

Bývalý protikorupční aktivista, dnes nezávislý senátor Libor Michálek, projevuje nebývalé pochopení pro Andreje Babiše, který se dostal do úzkých. Má za to, že jej jeho oponenti šikanují, když po něm chtějí, aby prokázal původ osobního majetku. Zcela vážně tvrdí, že posedlost Babišem většinu zákonodárců zaslepila.

„Skvělý článek“

Senátor Michálek se opřel do těch médií a politiků, kteří po ministrovi financí požadují důkladné vysvětlení převodů a původu peněz, za které nakoupil 1,5 miliardy nezdaněných korunových dluhopisů Agrofertu. V této věci padlo trestní oznámení a Andrej Babiš, který se octl v koutě, ostře napadl redaktory České televize jako „zkorumpovanou pakáž“. Ostatně i ti se stali předmětem Michálkovy kritiky.

Jeho současné chování je o to podivnější, že před šesti lety rozpoutal aféru, která vedla k rezignaci ministra životního prostředí Pavla Drobila a málem vedla k pádu vlády z neskonale méně závažných důvodů. Profitoval z ní předskokan protestního hnutí ANO, antisystémový útvar Věci veřejné, kterému umožnila stupňovat politické požadavky. A jejíž vyšetřování následně žádné Michálkem vznesené obvinění z porušení zákona neprokázalo.

Tým Andreje Babiše si Michálkova článku („Jak šikanovat politiky? Další Lex Babiš na obzoru?“, 2. 2. 2017) povšiml a použil jej k pochvale na osobním facebookovém profilu šéfa hnutí ANO: „Skvělý článek od pana senátora Libora Michálka. Kdyby tohle měla být jediná věc, co si dneska přečtete, udělejte to.“ O čem tento skvělý článek pojednává?

Hysteričtí a šílení politici

Senátor Libor Michálek, sám velký propagátor zákona o prokazování původu majetku, se postavil na Babišovu stranu a tvrdě kritizoval požadavky oponentů, aby ministr financí odhalil původ svých peněz hluboko do minulosti.

„Namítáte, že vám žádnou takovou povinnost dnes zákon neukládá? Nevadí. Za 20 let se možná takového zákona dočkáme a možná bude mít zpětnou platnost 20 let. Tedy pokud budeme mít tak hysterické a šílené politiky jako jsou ti, kteří dnes volají po tom, aby pan Babiš dokládal všechny transakce s majetkem, které udělal za posledních 25 let,“ prohlašuje Michálek.

Zpochybňoval kritiky, že brzdili zákon o prokazování původu majetku. „A ejhle. Když se objeví politická konkurence, hned jsou všichni pro, aby majetek prokazoval do minulého století,“ podivuje se senátor. Současně uznává, že Babišova výzva na adresu šéfů dalších politických stran, aby i oni zveřejnili transakce s majetkem za 25 let, je taktická. Pokud to udělají, proč by to potom neudělal i ministr financí? Jinak jde podle něj jen o šikanu.

„Šikana se vyznačuje mimo jiné tím, že někdo po někom žádá úkony, které nejsou žádány po jiných osobách v podobném postavení, úkony, které jdou daleko za rámec zákona, úkony, které dotyčnou osobu nepřiměřeně zatěžují nebo úkony prakticky neproveditelné,“ tvrdí Michálek a dodává. „A pokud chtějí novináři nad rámec zákona informace po jednom ministrovi, měli by je chtít podle zásady rovnosti po všech. Jinak budou podezíráni přinejmenším z podjatosti.“

Senátor si zřejmě neuvědomuje, že v podezření ze závažného porušení zákona nejsou šéfové dalších politických stran, ale Andrej Babiš. Že nezdaněné miliardové dluhopisy nakoupil Andrej Babiš, nikoli šéfové ostatních stran. Že veřejnost uváděl v omyl rozdílnými údaji o svých čistých příjmech v řádu miliardy korun Andrej Babiš. Že státní kasu ochudil za dosud nevyjasněných okolností daňovou optimalizací v řádu desítek milionů korun Andrej Babiš. Že za „zkorumpovanou pakáž“ označil redaktory nepohodlné reportáže Andrej Babiš. Že zákon o prokazování původu majetku prosadil právě Andrej Babiš, který by v takovém případě měl jít ostatním příkladem. Nikoli útočit, že do původu jeho peněz nikomu nic není. A že jde o téhož Andreje Babiše, který nasadil drakonický byrokratický bič na malé podnikatele, a ždíme z nich každou korunu.

Nezbývá než se ptát, jestli to senátor Michálek myslí vážně, nebo si jen dělá z lidí legraci. V takovém případě by měl vrátit ocenění, které dostal jako první abonent Janečkova Nadačního fondu proti korupci za odvahu, krátce po jeho vzniku v březnu 2011, neboť se stává pouhou „protikorupční“ karikaturou.

Podpásové útoky

U Michálka však zřejmě platí první definice, myslí to zcela vážně. Už loni zpochybnil novelu zákona o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“, který má podle něj četné díry. Samotný ministr financí obcházení zákona prokázal tím, že svůj majetek převedl do svěřenských fondů, na který dohlédnou jeho nejbližší spolupracovníci z Agrofertu Zbyněk Průša a Alexej Bílek a partnerka Monika Babišová. Jen velmi podjatý či neinformovaný člověk by tak mohl nabýt dojmu, že je s konfliktem zájmů ministra financí všechno v pořádku.

Přes nedokonalosti zákona je poněkud silná káva následující Michálkovo hodnocení: „Politiku je potřeba dělat s noblesou a se ctěním pravidel férového jednání. Oligarchizaci politiky je možné předcházet důstojným a ústavně čistým způsobem. Když se ale do boje za záchranu demokracie pustí podpásovým způsobem strany, které nesou odpovědnost za to, že máme demokracii defektní, mohou demokracii ještě více uškodit.“

Podle Michálka jsou tedy problémem ti, kdo se snaží bezprecedentní střet zájmů místopředsedy vlády řešit. Nikoli největší tuzemský odběratel miliardových nárokových i nenárokových dotací, veřejných zakázek a daňových úlev všeho druhu, který zbohatl za netransparentních okolností při obchodech se státem za vlád sociální demokracie.

Po boku oligarchy

Tento bizarní pohled na svět předvádí tentýž člověk, někdejší ředitel Státního fondu životního prostředí, který vstoupil do širokého povědomí aférou, která v prosinci 2010 vedla k vážné vládní krizi.

Z kauzy dokázal osobně vytěžit a vynesla jej v roce 2012 do Senátu, když kandidoval za Piráty, KDU-ČSL a Stranu zelených. V Senátu se zviditelnil tím, že krátce po svém zvolení opustil klub lidovců se zdůvodněním, že nenaplňoval svůj program. A později rozbil senátorský klub Zelených, když své rozhodnutí odejít z klubu nikomu předem neoznámil. Prý kvůli tomu, že mu vadily autoritářské prvky řízení klubu. On sám byl nařčen, že prosazuje ultimativní požadavky.

Dnes se někdejší ikona boje proti korupci staví po bok oligarchy, který má tuny másla na hlavě, a ještě nedávno by byl už dávno donucen k odstoupení. V dobách, kdy si Libor Michálek tajně nahrával své blízké přátele, spolupracovníky a nadřízené a donášel nahrávky Věcem veřejným, které se později rozpadly ve víru vlastních kauz. Dnes, v kauzách Andreje Babiše mnohem závažnějších, se neděje vůbec nic. I to je důkazem, jak zásadně se dnes doba změnila.

Není zde článek celý?