Close

Nezbytnosti


Znovu si musíme připomenout, že na velikostí omezené planetě nemůže růst nic neomezeně.


David Attenborough, milovník přírody, pozorovatel a filmový prostředník mezi námi a faunou po celém světě, je dobře známý i českému televiznímu publiku. Méně známý je už jeho výrok o lidstvu jako o moru na zemi, ještě méně známá je jeho účast v hnutí „Population matters“. Podle jeho slov se ta ohromná horda lidí musí umenšit, jinak půjdou věci od špatného k ještě horšímu. Spolek, dříve známý též jako Optimum population trust (Nadace pro optimální populaci) pokračuje v myšlenkovém směru Thomase Malthuse (1776-1834) a jeho eseji o principu exponenciálního růstu obyvatel země a omezeného růstu výroby potravin. Pro nás může být zajímavá jeho myšlenka o důležitosti zabezpečení potravin před maximalizací zisku (viz Wikipedii). Tedy vnášel logiku do alogična, jak by asi řekl Karel Kosík. Proto ho četli vážně jen tací jako Charles Darwin nebo A. R. Wallace. V současné době však euforie z přebytků potravin, kopců másla a levného jídla, díky průmyslové syntéze dusíku procesem Haber-Bosh vyprchala a ceny potravin jsou na strmém růstu. Znovu si musíme připomenout, že na velikostí omezené planetě nemůže růst nic neomezeně. Čím víc nás je, tím méně zdrojů pro každého z nás, nehledě na další živočišné a rostlinné druhy na planetě, takže se občas objeví komentář k závěrům Římského klubu, nebo komentář komentáře popisujícího, jak vývoj společnosti docela přesně odpovídá předpokladům z roku 1972, případně krátká citace prof. G. Turnera o tom, že „připravit se na kolaps systému je užitečnější, než se mu snažit zabránit.“

Snahou předejít konfliktu byl kontroverzní čínský projekt politiky jednoho dítěte z roku 1979. Byl zaveden poté, co byl čínskými vědci či stranickými orgány stanoven optimální počet obyvatel Číny na 700 milionů. Po prudkém poklesu porodnosti je sice v současnosti počet obyvatel asi 1,4 mld., tedy dvojnásobek původního záměru, ale míra porodnosti i po zrušení politiky jednoho dítěte a nastolení politiky dvou dětí se i nadále pohybuje kolem hodnoty 1,5 dítěte na 1 ženu. V důvodech pro rozhodování o druhém dítěti převažuje úroveň školství a zdravotnictví. Rovněž sílí diskriminace mladých žen v příjímání do zaměstnání s vyhlídkou zaměstnavatele na placení dvou mateřských dovolených. Zajímavá je také diskuze o charakterových vlastnostech jedináčků (syndrom jedináčka – Little Emperor Syndrome), dětí bez adaptačních schopností, sebeovládání, prostě rozmazlených malých despotů. Když v Londýně vidím děti rozvážené do škol v luxusních autech a privilegované soukromé školy pro bohaté, mám dojem, že by se mělo mluvit o podobných syndromech i v našich podmínkách.

Nejasně formulovaný závěr obrovského čínského sociálního pokusu zní asi tak, že ekonomické limity omezení populace jsou účinnější než přímá mocenská akce. Není jasné, zda je lidštější ten či onen způsob. S přibývajícími počty žebráků a bezdomovců na ulicích a prudce klesající úrovní zdravotní péče pro chudé a soukromě zdravotně nepojištěné, s odbouráváním záchranné sítě pro stovky a tisíce občanů zůstane v tzv. liberálních zemích k oslavě pouze osobní svoboda umřít. Tedy pokud nám to stále více se radikalizující katolická církev dovolí.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Není zde článek celý?
@almanach.cz