Oslo zvyšuje vojenskou sílu z důvodu „politiky Kremlu na podkopání NATO“

5895de07c3618814508b4712Ministerstvo obrany Norska plánuje výrazně zvýšit výdaje na armádu. Na nákup zbraní a zvýšení bojeschopnosti vojáků budou odeslány prostředky ušetřené na civilních investičních projektech. Takový přístup našel pochopení u vlády a parlamentu království. Oslo prohlašuje, že má v úmyslu odolat „ruské hrozbě“. Co stojí za militantní rétoriku norských úředníků, o tom informuje RT.

Ministerstvo obrany Norska počítá navíc s čerpáním kolem 5 miliard dolarů na modernizaci ozbrojených sil, hlásí Defense News. Tyto prostředky společně s plánovanými vojenskými výdaji půjdou na nákup nové techniky a vybavení pro vzdušné, námořní a pozemní sily, ale také na posílení kybernetické bezpečnosti.

Oslo je velmi znepokojeno „politikou Kremlu na podkopání a destabilizaci NATO“.

Úřad pro národní bezpečnost Norska označil Rusko za hlavní hrozbu království.

„Vzhledem k tomu, co se děje v regionu, Norsko musí mít nejsilnější ochranu, kterou si jen může dovolit,“ – domnívá se Bord Vegar Solhell, poslanec za vládnoucí Socialistickou levicovou stranu a člen Stálé komise pro zahraniční vztahy a obranu.

Ponorky a letadla

Ministerstvo obrany Norska se chystá koupit čtyři nové ponorky a lodě u německé ThyssenKrupp Marine Systems. Pro královské námořnictvo budou vyrobeny ponorky na základě projektu 212А společnosti Howaldtswerke-Deutsche Werft AG (součástí ThyssenKrupp), která se nachází v Kielu.

Víceúčelové dieselelektrické ponorky projektu 212А jsou ve výzbroji námořnictva Německa, Itálie a Řecka. Na palubě tohoto plavidla může být umístěno 12 torpéd typů DM-2A3 Seehecht a DM-2A4, až 24 hloubkových a 36 ukotvených min místo torpéd, a také protilodní rakety Triton. Charakteristickým rysem projektu 212Аjsou pokročilé elektrogenerátory, akumulátory a motory Siemens, které výrazně zvyšují životnost ponorky.

5895da97c461883c5f8b4671

obr. Ponorka projektu 212A © ThyssenKrupp Marine Systems 

Cena této zakázky činí několik miliard eur. Přesné číslo však bude oznámeno až na jaře, kdy by měl norský parlament přijmout konečné rozhodnutí o koupi. V ministerstvu obrany chtějí urychlit všechny formality a podepsat smlouvu s ThyssenKrupp v roce 2019.

Mluvčí vojenského ministerstva království řekl, že Oslo směřuje k úzké spolupráci s německým zbrojním průmyslem. Norské podniky budou produkovat bojové systémy pro ponorky objednané u ThyssenKrupp a Německo zase s velkou pravděpodobností zakoupí norské protilodní střely Naval Strike Missile pro jejich budoucí bojové fregaty MKS 180.

Ministerstvo obrany Norska se chystá zahájit širokou a dlouhodobou spolupráci v námořní oblasti s Německem, Nizozemskem a Polskem, která se nebude omezovat pouze na podvodní loďstvo. Nejde jen o dodávky zbraní, náhradních dílů a technické služby, ale také o společná cvičení a sdílení zkušeností.

Defense News zdůrazňuje, že co se týče rozsahu financování, bude program modernizace námořnictva druhý,hned po plánovaných nákupech amerických stíhaček páté generace F-35. Od loňsk&eacu te;ho rokuMinisterstvo obrany Norska aktivně lobuje za nákup 52 letadel u Lockheed Martin za 8 – 10 miliard dolarů. To se může stát největší transakcí v oblasti konvenčních sil za celou historii království.

Podle informací, které v roce 2016 zveřejnil Klassekampen, špičkové stroje budou potřeba pro eventuální realizace plánu úderů na ruská letiště a válečné lodi v Barentsově moři. Předpokládá se, že dodávky F-35, stejně jako čtyři nové ponorky, mohou být dokončeny v polovině 20. let.

 5895db1ec4618821658b4618

obr. Americké stíhačky pátého pokolení F-35, Reuters

25 miliard dolarů za 20 let

Jedním z „jestřábů“ norské elity je ministryně obrany Ine Marie Eriksen Søreide. Podle informací Klassekampen, tato čtyřicetiletá úřednice podporuje zvýšení výdajů na obranu o 206 miliard korun (přibližně $25 miliard). O takovou částku by se měl zvýšit vojenský rozpočet království za 20 let v průběhu postupného zvyšování.

Takže k roku 2037 by mělo na norskou armádu odejít 5krát více rozpočtových prostředků. Teď je podíl výdajů na obranu k HDP Norska 1,8 %. To je dost vysoké číslo na evropskou zemi, i když nedosahuje standardu NATO 2 %.

V roce 2017 vojenský rozpočet království činil 6,2 miliardy dolarů. Z této částky 4,4 miliardy půjdou na výplaty vojákům, materiální zabezpečení různých operací a cvičení, 1,5 miliardy dolarů na nákup vybavení a vojenské techniky, 378 milionů na obsah a modernizaci vojenské infrastruktury.

Americká analytická společnost Avascent Analytics předpokládá, že v roce 2017 na nákup zbraní Norsko utratí 172,8 milionů dolarů, v roce 2018 236,6 milionů a v roce 2019 185,9 milionů V následujících letech bude království nakupovat asi za 190 milionů dolarů ročně. Avšak v tomto plánu chybí částky na nákup ponorek a F-35.

Skutečné náklady Norska na obranu tedy mohou být výrazně vyšší. O tom už jednou napsal Defense News, když informoval o přidělení dodatečných 5 miliard dolarů. Posílení námořnictva a letectva pravděpodobně bude probíhat na úkor rozpočtových článků na nevojenské účely.

Na první pohled se požadavky Søreide na výdaje na obranu nezdají být předražené pro království bohaté na uhlovodíky. HDP v přepočtu na obyvatele je v Norsku jedním z nejvyšších na světě – více než 60 tisíc dolarů.

Nicméně při HDP ve výši 346 miliard dolarů vnější dluh Norska se odhaduje na 661 miliard dolarů (191 % HDP). Kromě toho ekonomika začala mít jisté potíže kvůli poklesu cen energií, takže vojenský rozpočet, pokud ministerstvo obrany zvítězí, zřejmě poroste rychleji než ekonomika.

5895dda4c3618815508b4688

obr. Ministryně obrany Norska Ine Eriksen Søreide © Forsvarsdepartementet (Norge)

Je kudy se rozvíjet

V žebříčku Global Firepower Norsko zaujímá 38. místo s uskupením 26.500 vojáků a 45.250 záložníků. Pro srovnání – sousední Švédsko se se 14 tisícovou armádou a rozvinutým obraně-průmyslovým komplexem nachází na 29. příčce.

Obecně bojeschopnost norské armády je špatná. Například pozemní síly království se skládají z jedné brigády a tři praporů, v jejichž výzbroji je 52 německých tanků Leopard a 684 kusů kolových obrněných vozidel vyrobených v USA, Švédsku a Finsku.

Norská armáda nemá ani silné dělostřelectvo. V armádě je 150 dělostřeleckých zbraní — tažných a samohybných houfnic. Podle informací Global Firepower nemá norská armáda žádné pozemní raketové komplexy. Podle jiných údajů by v království mělo být 12 raketometů na pásových podvozcích M270 vyrobených v USA.

Norské letectvo uvádí 92 bojových letadel, ale nemá ani jeden úderný vrtulník. Námořní síly mají 6 ponorek třídy Ula německé výroby, 9 minonosek, 26 lodí pobřežní obrany a 5 fregat určených k vyhledávání a ničení jaderných lodí a k protilodní ochraně.

Ministryně obrany Norska má určitě pravdu v tom, že armáda se má kam vyvíjet, ale proč pětimilionová skandinávské země, která nepoznala žádnou destruktivní válku, opakovaně zvyšuje vojenský rozpočet?

Charakter plánovaných veřejných zakázek vojenské techniky svědčí o tom, že na moři ministerstvo obrany připravuje Norsko k odporu vůči Severní flotile RF, kterou tvoří podvodní i nadvodní atomové lodě. Krom toho se ministerstvo obrany království chystá ovládnout vzdušný prostor s možností útoku na ruské území.

Rusko-norská hranice vede jen 43 km po souši a 23 km po moři. Ale posílení vojenské síly v Norsku nebo rozmístění v království zahraničních vojáků se nevyhnutelně stane nepříjemným faktorem pro Rusko, které drží na svém severo-západním okraji více než stovku lodí, z nichž část je vyzbrojena raketami s jadernými hlavicemi.

5895e0dac4618805658b4612

obr. Pobřežní korveta typu «Skjold» OS Norska, © forsvaret.no

Zhoršení nebude

Velkolepé plány norského ministerstva obrany se objevily na pozadí zhoršujících se politických vztahů mezi Moskvou a Oslo. Na začátku února roku 2017 mezi oběma státy téměř vypukl další skandál. Dva členové parlamentní delegace Norska nedostali ruské vízum z důvodu zanesení do sankčního seznam od 1. září 2016.

„Postiženými“ byli předsedkyně Liberální strany Trine Skei Grande a socialista Bard Vegar Solhell, který požaduje vytvoření „nejsilnější možné ochrany“ pro Norsko. „Vezměte prosím na vědomí, že ruský „stop-list“ byl sestaven naprosto legitimně jako reakce na nepřátelské, ničím nevyprovokované akce EU a řady dalších zemí, včetně Norska,“ – uvádí se v prohlášení velvyslanectví RF v Oslo.

„Chceme zvláště zdůraznit, že kroky Ruska byly reakcí na akce Norska. Rusko nevede a nemá ani v úmyslu v budoucnu roztáčet „válku seznamů“. Opakovaně jsme varovali, že používání podobných sankčních nástrojů může jako bumerang zasáhnout i ty, kdo je iniciovali,“ – zdůraznili ve velvyslanectví.

Norské ministerstvo zahraničních věcí informovalo, že předvolalo ruského velvyslance Tejmuraze Ramišvili a vyjádřilo protest se žádostí přehodnocení rozhodnutí o vízech. Nicméně Ramišvili informace o vyjádření protestu popřel: „Protest vyjádřen nebyl, a ani nemohl být. Nás prostě jen požádali o revizi rozhodnutí. Takže to neodpovídá skutečnosti. Nebyl ani první, ani druhý protest a žádné předvolání velvyslance“.

Vedoucí Centra partajně-politických výzkumů Ústavu Evropy RAN Vladimír Schweitzer se domnívá, že není třeba přehánět stupeň antiruských nálad v Norsku. „Norové, stejně jako Dánové, vždy měli zvláštní podmínky a jakékoli natovské dobrodružství je nikdy nelákalo. Žijí sami, mají zvláštní režim vztahů s NATO a Norové jsou s tím zcela spokojeni,“ řekl RT.

Podle odborníků neexistuje žádná jistota v tom, že plány ministerstva obrany budou nakonec realizovány. Domnívají se, že v království není antiruský konsensus a žádná politická síla by nezískala body zhoršením vztahů s RF. „Norsko díky své zvláštní politice vůči NATO a do jisté míry i díky izolaci v Evropě žije poměrně klidně. Zhoršení vztahů s Moskvou by bylo v rozporu se zájmy království,“ – zdůraznil Schweitzer.

Zdroj: https://russian.rt.com/world/article/356131-norvegiya-voennyi-byudzhet-rossiya

loading…

Není zde článek celý?