Příštím německým prezidentem bude Frank-Walter Steinmeier

Příštím německým prezidentem bude Frank-Walter Steinmeier. Exministra zahraničí dnes jasnou většinou zvolilo Spolkové shromáždění. V převážně reprezentativní funkci jedenašedesátiletý sociální demokrat v březnu nahradí Joachima Gaucka, který se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období.

Na kandidatuře Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), díky čemuž se dnes bez problémů prosadil proti čtveřici protikandidátů. Ve Spolkovém shromáždění, které v Německu prezidenta volí, získal Steinmeier 931 z 1239 platných odevzdaných hlasů. Žádný z jeho protikandidátů se mu ani vzdáleně nepřiblížil.

Politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice dostal 128 hlasů, místopředseda Alternativy pro Německo Albrecht Glaser 42 hlasů, z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů 25 hlasů. Poslední kandidát Engelbert Sonneborn, kterého nominoval jeho syn a člen sboru volitelů, satirik Martin Sonneborn, obdržel deset hlasů. Přes 100 hlasujících se zdrželo.

Steinmeier volbu, jak je v Německu zvykem, přijal. Naplňuje ho velkou radostí a respektem a dodává mu odvahy, podotkl také. Odvahu chce Německu dodávat také on.

Volitelé, mezi nimiž byl letos například i trenér německé fotbalové reprezentace Joachim Löw, se k hlasování v budově Spolkového sněmu v Berlíně sešli dnes v poledne. Výsledky předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert oznámil krátce před 14:20.

Vzhledem k rozložení sil ve sboru volitelů bylo už dopředu jasné, že se Steinmeier stane 12. spolkovým prezidentem. Spolkové shromáždění, které se schází jen k volbě prezidenta, bylo složeno ze 630 poslanců a stejného počtu zástupců spolkových zemí. Žádná ze stran neměla ve sboru 1260 volitelů většinu. Strany CDU/CSU měli 539 zástupců, sociální demokraté 384, Zelení 147, Levice 95, svobodní demokraté 36 a Alternativa pro Německo 35. Zbylí volitelé připadli na menší strany.

Základní biografická data německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera (61), který byl dnes zvolen německým prezidentem:

5. ledna 1956 – Narodil se v západoněmeckém Detmoldu.

1974–1976 – Absolvoval vojenskou službu.

1975 – Vstoupil do Sociálně demokratické strany Německa (SPD).

1986 – Druhou státní zkouškou z práva ukončil studia práv a politologie na univerzitě v Giessenu, kde poté působil jako vědecký pracovník na katedře veřejného práva a politické vědy.

1991 – Získal doktorát a nastoupil jako referent pro mediální právo a politiku v kanceláři spolkové země Dolní Sasko. Tak se seznámil s tehdejším premiérem této země Gerhardem Schröderem. Později se stal například ředitelem Schröderova kabinetu.

1995 – Oženil se s Elke Büdenbenderovou, mají spolu dceru.

1998 – Nastoupil do funkce státního sekretáře německého kancléře, kterým se po vítězství SPD ve volbách stal Gerhard Schröder.

1999–2005 – Ředitel úřadu spolkového kancléře Gerharda Schödera.

2005–2009 – Ministr zahraničních věcí SRN v první vládě velké koalice Angely Merkelové.

2007 – Jako šéf diplomacie obhajoval před parlamentním vyšetřovacím výborem svůj postup v případu německo-tureckého vězně Murata Kurnaze, který byl podezřelý z terorismu a několik let byl držen na americké základně Guantánamo.

2007–2009 – Vicekancléř.

2008 – Čelil podezření, že dva agenti německé zahraniční rozvědky BND působící v Bagdádu pomáhali spojeneckým jednotkám vedeným Američany během bojů za svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Steinmeier měl v té době v kancléřství na starosti právě tajné služby.

2008–2009 – Dočasný předseda SPD.

2009 – Kandidát SPD na kancléře, strana ale skončila ve volbách na druhém místě a odešla do opozice.

2009–2013 – Předseda poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu.

2010 – Podstoupil operaci, při níž daroval své těžce nemocné manželce Elke ledvinu.

2013 – Ocitl se v podezření, že opisoval ve své doktorské práci. Podle komise univerzity nepodváděl.

2013–2017 – Ministr zahraničí v další vládě velké koalice Angely Merkelové. Jako šéf diplomacie podepsal v roce 2015 s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem deklaraci o česko-německém strategickém dialogu, která navazuje na smlouvu o dobrém sousedství mezi Československem a Německem z roku 1992 a na česko-německou deklaraci podepsanou o pět let později.

2017 – Zvolen německým prezidentem.

Není zde článek celý?