Restart vztahů USA a Ruska. Má teď šanci?

V posledních dnech a hodinách je patrné, jak obrovskému domácímu tlaku Donald Trump čelí v souvislosti s Ruskem. Napětí už neustál hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn a náhle zaznívají slova o „vracení Krymu“. Krátkou úvahu nad možným vývojem americko-ruských vztahů se sondou do nedávné historie přinesl ruský Politikus.

Všechny pokusy o restartování vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy skončily ve slepé uličce. V novodobé historii se dialog „podařilo“ navázat jen Borisi Jelcinovi a Billu Clintonovi, ale ani tomuto „svazku“ nebyla dopřána dlouhá existence (jelikož Boris Jelcin svoji podřízenou roli zcela dobrovolně, v rozporu s vůlí „svého“ lidu přijal, aniž by mu bylo třeba cokoliv diktovat – pozn. edit.)

V dalších letech USA přešly do ofenzívy a všichni následující američtí prezidenti se snažili diktovat Moskvě svá vlastní pravidla, což Kremlu samozřejmě nemohlo vyhovovat.
Během funkčního období George Bushe určitý „most“ mezi Washingtonem a Moskvou ještě existoval. Prezident Ruské federace Vladimir Putin se pravidelně setkával s prezidentem americkým a jezdil za ním dokonce i na jeho ranč v Texasu.
Možnosti najít společná témata jednání tedy představitelé obou velmocí měli. Nakonec se ale zahraniční politika Ruska a kurz, kterým se vydaly USA, definitivně rozešly. Konflikty na Kavkaze a v Iráku – to jsou jen některé z neshod mezi oběma zeměmi (co je Američanům do Kavkazu a vlastně i do Iráku? – pozn. edit.).
Dalším prezidentem USA se stal Barack Obama. Ten se pokusil o „restart“ vztahů s Moskvou. Všichni si asi pamatují Hillary Clintonovou, která byla v té době ministryní zahraničí USA a která se „snažila znovu nastartovat“ vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.
Podpora řady „barevných“ revolucí ze strany USA ale vedla k úplnému vzájemnému odklonu obou zemí. Takže ani tento pokus o navázání přátelštějších vztahů nevyšel.
Nyní nastoupil na místo prezidenta USA Donald Trump. Řada lidí ho považuje za „proruského“ politika, zřetelně nakloněného navázat přátelství s Vladimirem Putinem.
Tento Američan je ovšem natolik nepředvídatelný, že nelze odhadnout, s čím přijde. Trump přitom – v zájmu vstřícnosti k politikům, kteří jej obklopují –, na setkání s Putinem nijak nespěchá. Není tak vyloučeno, že v budoucnu bude pokračovat ve šlépějích svých předchůdců.
Ukazuje se, že všichni poslední prezidenti USA mají něco společného: nejsou proti spolupráci s Ruskem, ale pod jednou podmínkou – diktovat si a rozhodovat bude Washington. Taková pravidla ovšem Kreml nebude ani zvažovat, a tak pokud chce Trump opravdu výrazně změnit politiku USA, bude tomu muset věnovat pozornost.
Co se týká Kremlu, lze říci, že naše dveře jsou vždy otevřeny, ovšem také s jedním dodatkem: těm, kteří jsou připraveni spolupracovat a nikoliv velet.
Anton Orlovskij
Zdroj: politikus.ru
Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading…

Není zde článek celý?