Spisovatel vypověděl Deutsche Welle, jak ruská vodka zvítězila nad německými drogami

Německý spisovatel a autor knihy Třetí říše na drogách Norman Ohler vypověděl Deutsche Welle o totální narkomanii v řadách německého wehrmachtu během druhé světové války. Účinnost preparátů byla krátkodobá, proto v podmínkách dlouhých bojových kampaní bylo sovětských frontových „sto gramů“ o mnoho efektivnější.

Berlínský spisovatel Norman Ohler věnoval pět let rešerši v archivních materiálech o drogové závislosti v Třetí říši, přičemž, jak tvrdí, drogy brali téměř všichni — od prostých vojáků až po Hitlera. Deutsche Welle píše, že Ohler ve své knize Třetí říše na drogách uvádí mnoho důkazů o drogové závislosti německé armády.

„Existuje několik čísel. Před útokem na Francii si wehrmacht objednal 35 milionů dóz pervitinu. Vojáci jedné z armád, kteří se účastnili útoku na Sovětský svaz, spotřebovali za jeden měsíc 100 milionů dóz. To je velmi mnoho,“ řekl spisovatel žurnalistům.

Také zmínil, že od roku 1940 dokonce existoval státní program. V té době se pervitin považoval za legální stimulant, a ne za drogu. Už na začátku druhé světové války během německého útoku v Polsku byly tyto tablety u každého sanitáře a vydávaly se podle požadavku vojáků. A před útokem na Francii vyšel příkaz o užívání stimulátorů, je detailně popsáno, kolik tabletek je možné vojákům vydat.

„Metamfetaminy se v té době nepovažovaly za narkotika — byly legální, jako káva. Vojáci nic nevěděli o možných negativních účincích. Bylo známo, že tabletky tlumí strach a zvyšují bojeschopnost. Vyvolávali pocit svěžesti, sebejistoty, zvyšovaly práh bolesti,“ říká Ohler.

Účinnost látky ovšem nebyla dlouhá, a u Stalingradu již žádný pervitin nepomáhal, jelikož krátkodobá stimulace ztratila smysl.

„Pervitin byl dobrý pro blitzkrieg, ale v podmínkách dlouhé války se frontových sto gramů ukázalo být mnohem efektivnější. Je možné říci, že vodka nakonec zvítězila nad drogami,“ prohlásil německý zdroj.

Ohler zmiňuje i zajímavý fakt, že sám Adolf Hitler byl narkoman. Jeho osobní lékař mu nitrožilně podával více než 90 různých látek, přičemž čím blíže ke konci byla druhá světová válka, tím více stimulantů Hitler bral.

„Na konci války se Hitler ukrýval před světem v bunkru nejen z betonu, ale i z farmak: úplně přišel o spojení s realitou,“ řekl Norman Ohler.

Není zde článek celý?