Čína zvýší výdaje na armádu. Brzo dokončí i svou druhou letadlovou loď

Čínská lidová republika oznámila navýšení svého vojenského rozpočtu o 7 procent ve fiskálním roce 2017. Celkové výdaje na obranu by měly dosáhnout 1,3 procenta HDP. Jedná se o nejnižší navýšení za poslední roky. V roce 2016 činil nárůst 7,6 procenta a celková částka dosáhla 954,4 miliardy jüanů (194 miliard USD); v roce 2015 10,1 procenta (ale v roce 2009 například 14,9 procenta). Nižší navýšení nemá znamenat zastavení modernizace armády (Čína je například blízko dokončení své druhé letadlové lodi, která je na rozdíl od té první domácí konstrukce).

Změna jaderné doktríny?

Navýšení rozpočtu na armádní výdaje přichází poté, co se v některých zahraničních médiích začalo uvažovat o možné změně čínského přístupu k jaderným zbraním. Motivací pro změnu čínské jaderné strategie může být nedávné „rozhodnutí Spojených států modernizovat svůj jaderný arzenál a pokračovat v jeho vývoji“. Peking zatím neoznámil žádné posílení či navýšení jaderného arzenálu (na rozdíl od Spojených států nebo Ruska) a Čína již několikrát deklarovala požadavky na omezení jaderných zbraní, stejně jako „no first use policy“, tj. závazek pouze obranného, nikoli útočného použití. Článek na TheConversation.com nicméně důrazně varuje před flexibilitou čínského přístupu k jaderným zbraním a zdůrazňuje náznaky toho, že „Čína by se mohla začít přesouvat směrem k ,válečnickému‛ jadernému postoji a dramaticky tak změnit způsob, jakým používá jaderné zbraně pro strategické účely“.

Spojené státy již dříve oznámily úmysl modernizovat a rozšířit svůj jaderný arzenál. Právě tato modernizace a celosvětová protiraketová obrana, již iniciovala Obamova administrativa, mohou přimět Čínu ke změně pasivní strategie k agresivnějšímu postoji. Zejména v souvislosti s novou americkou obranou mohou Číňané sáhnout k principu launch-on-warning – v podstatě odvetný jaderný úder již ve chvíli, kdy je odpálena nepřátelská střela.

Prezident Donald Trump na konci února rovněž rozhodl o navýšení amerického armádního rozpočtu o 10 procent, tedy o 54 miliard dolarů. Čínské navyšování vojenských finančních prostředků je ovšem podle pozorovatelů spíše pokračováním dosavadního trendu než reakcí na navýšení obranných prostředků ze strany USA.

Tchung Čao z Cernegie Edowment’s Nuclear Policy Program (CENP) poznamenává: „Aby se ubezpečila, že má dost jaderných zbraní k přežití případného útoku USA a nebude zneškodněna americkou raketovou obranou, Čína může zvolit pozici launch-on-warning. (…) Uvidíme, zda americké uvažování o využití jaderných zbraní v budoucích krizích může povzbudit Čínu k podobné změně strategie a odstoupení od té dosavadní.“

Nová výzbroj

Čínský jaderný arzenál je ve srovnání s Ruskem nebo USA relativně skromný, čítá něco kolem 200 bojových hlavic. Čínské armádní špičky si uvědomují praktickou nepoužitelnost atomových zbraní na bojišti a raději sahají po levnějších moderních konvenčních zbraních. Tchung Čao z CENP soudí, že počet zastánců změny čínské jaderné strategie je alespoň prozatím minoritní.

Sestupný trend investic na obranu je dán současným klesajícím stavem čínského HDP. Jeho přírůstek v minulých letech zpomalil až na 6,7 procenta a pro rok 2017 uvedl čínský premiér Li Kche-čchiang cílovou hodnotu růstu na 6,5 procenta.

V lednu se na sociálních sítích objevilo video údajně nové mezikontinentální balistické střely Dongfeng-41 s dosahem 14 000 kilometrů (a schopností nést 10–12 hlavic). V souvislosti s videem se objevily spekulace o její dislokaci v severovýchodní Číně, což čínské ministerstvo obrany nepopřelo – nevyjádřilo se totiž k situaci vůbec.

Čínské ministerstvo obrany označuje rakety Dongfeng-41 jako zbraň, která má armádě dodat „autoritu“. Union of Concerned Scientist ovšem poukazuje na to, že raketa na videu je podobná ruskému systému Topol-M (ten ale neodpovídá specifikacím Dongfeng-41). Nejedná se tedy o žádnou razantní změnu v čínské nukleární strategii. Na druhou stranu Čínská armáda také provedla testy modifikované verze mezikontinentální střely Dongfeng-5, která je schopná nést až deset hlavic. Někteří experti i v tomto případě ukazují na test jako na varování určené právě Spojeným státům.

Převzato ze serveru sinopsis.cz

Není zde článek celý?