Hladina stoupá, potřebujeme pozitivní vizi

Pět procent pro vzdělávání


Spojuje je to, že hodně voličů se leklo rychlých technologických změn, které propojují celou planetu, nedají se zastavit a nad kterými v podstatě nemáme kontrolu. Miliardy dolarů se přesouvají tam, kde je to nejvýhodnější, jediným kliknutím myši. Nové továrny v Číně ovlivňují ceny výrobků, které se vyrábějí i u nás. Stará pracovní místa jako pokladní či řidiči kamionů do pár let úplně zmizí, vznikají nová zajímavá pracovní místa, na která ale nemají pokladní či řidiči kvalifikaci (programování, správa databází, bezpečnost počítačových sítí, marketing na sociálních sítích). I roli učitelů bude potřeba předefinovat v momentě, kdy má každý žák smartphone a z jeho pomocí dokáže snadno odpovědět na většinu otázek v písemce.

Tyto rychlé změny vytváří v lidech nejistotu a často i strach. Politicky se to projevuje snahou vrátit čas zpět, do přehledných známých časů jistého stabilního zaměstnání, přehledných a jasně definovaných genderových rolí, a často i přehledného a jasného autoritativního politického systému, kdy pořádek a stabilitu zajistí jedině vláda “silné ruky”, kterou by měli všichni poslouchat, a pak bude konečně klid.

Válka v Sýrii a velké množství uprchlíků tomu navíc dodává další nepěkný rozměr. Vzniká iracionální obava, že se k nám chce nastěhovat celý Střední Východ, Afrika a Asie (v USA celá Latinská Amerika), a pokud vůbec chceme jako bílá civilizace přežít, musíme se v naší pevnosti bránit (a nechat ty lidi před našimi branami klidně i umírat). Naši obranu opět nejlépe zajistí osvícení tvrdí diktátoři (v antickém slova smyslu). Není náhoda, že v diskusích na internetu se opět objevují témata jako nadřazenost bílé kultury a přeneseně i rasy, ženy do porodnic a k plotnám, homofobie, nenávist vůči neziskovkám a občanské společnosti.

Proti této temné vizi budoucnosti je podle mne potřeba postavit jinou, pozitivní vizi, kdy moderní technologie a kvalitní vzdělání poslouží ke společné prosperitě, kdy se eliminují zbytečné nemoci, zajistí se dostatek jídla a pitné vody pro každého, podaří se omezit důsledky klimatických změn a každý dostane možnost kvalitně se vzdělávat, i kdyby to bylo pouze za pomoci levného chytrého solárně nabíjeného smartphonu se spoustou výukových aplikací zadarmo (Khan Academy, Eucleida, Google Translate, Etymonline…). Samo se to ale nestane, velký problém je nezájem lidí o politiku a uzavření do podivných soukromých obranných ulit. Snažíme se proto ve straně Pět procent pro vzdělávání vytvořit autentickou politiku.

Jak do toho zapadá Andrej Babiš a proč představuje problém? Je to prototyp silného muže, co má „gule“, prostředky a je zvyklý dávat rozkazy a vyhazovat lidi. Tento přístup řadě lidí (včetně žen) v nejisté době plné mediálně rozviřovaného strachu vyhovuje. Agrofert je obří firma, která zásadně zasahuje do spousty sektorů ekonomiky a vytlačuje nebo skupuje menší a střední firmy. V některých oblastech má de facto monopolní postavení, kterého může využívat, aby si dál zvyšovala zisky.

Problém je taky vlastnictví médií, dokonce Lidovek a DNES dohromady. Doporučuju se dívat na hlavní palcové titulky, co tam každý den vychází. Ve čtvrtek to bylo “ČSSD zmítají odchody” (špína na ČSSD) v případě DNES a “Dálnice, ploty i kůlny se budou stavět rychleji” (úspěch ANO) v Lidovkách. Je to nepokryté zneužívání médií pro politické účely – Berlusconimu v Itálii to taky takhle výborně fungovalo 20 let, přes všechny jeho korupční a sexuální skandály.

Kauza Čapí hnízdo byla politická chyba Babišových odpůrců. Šlo o kreativní zneužití evropských fondů, navíc za to byla postavená poměrně pěkná stavba. Jestli to má někdo řešit, tak Brusel, protože to byly evropské peníze. Babiš jenom ukázal, že se v problematice evropských fondů vyzná, podobně jako řada dalších politiků, kteří na tom pohádkově vydělávají. EET také není nic až tak hrozného, finanční zpráva vždycky dělala všechno pro to, aby z lidí vymáčkla co nejvíc daní. Prodávat načerno bez účtenky není řešení ekonomických problémů, stejně tak je problematická práce načerno. Babiš ale slíbil výrazné zjednodušení byrokracie a administrativy, nezjednodušilo se ale nic, spíš naopak, a to je zásadnější problém než EET.

Díky EET má Ministerstvo financí k dispozici spoustu zajímavých nových údajů, nicméně Google či VISA či Facebook jich mají ještě víc a neváhají je využívat ke zvyšování svých zisků. Úřad na ochranu osobních údajů je proti nim bezmocný.

Babiš chce stát i svoji stranu řídit jako firmu, a částečně se mu to i daří. Problém je v tom, že firmy jsou autoritářské struktury, kde si majitel může dělat s ostatními, co si právě zamane. Pokud chceme zachovat pluralitu názorů, konstruktivní diskusi i ochranu těch nejzranitelnějších členů společnosti, je potřeba stát chápat spíš jako věc veřejnou, která je otevřená a dokáže připravovat solidní půdu pro budoucnost našich dětí, která bude lepší, ne horší, než naše současnost.


<!–

–>

<!–

–>


Není zde článek celý?