Hornictví nebo drogy: Tálibán si osvojuje nový zdroj příjmů

Na konci března se radikální hnutí Tálibán zmocnilo důležité oblasti Sangin v provincii Hilmand na jihu Afghánistánu a posléze zveřejnilo mapu s územím, jež má pod svou kontrolou. Spojené státy již přiznaly, že tato mapa odpovídá skutečnosti.

Poprvé po mnoha letech války Tálibán v tomto období bojových operací vytvořil v každé provincii zvláštní skupiny, jež mají za úkol obsazovat provinční střediska. Dříve se toto radikální hnutí nemohlo dovolit takový rozsah operací a takovou míru geografické koncentrace.

Co se změnilo?

Finanční příjmy Tálibánu se obvykle spojují s prodejem drog. Avšak existuje další kapitola příjmů, jež stojí hned za obchodem s drogami. Jedná se o důlní činnost.

Stovky milionů

Zásoby nerostných surovin se v Afghánistánu oceňují od jednoho do tří bilionů dolarů. Tálibán provozuje důlní činnost ve 14 z 34 afghánských provincií a přijde si tak na 200 až 300 milionů dolarů ročně. Ve struktuře Tálibánu v roce 2009 byla dokonce vytvořena zvláštní správa — komise pro horniny — která odpovídá za těžbu, udělování licencí, daně a prodej.

Podle OSN na obchodu s drogami Tálibán v roce 2016 vydělal 400 milionů dolarů. Tudíž příjmy z prodeje drog a těžby nerostů jsou již takřka srovnatelné.

V roce 2009 USA poslaly do Afghánistánu další vojáky a provedly řadu ofenzív. A právě v tomto roce Tálibán začíná aktivně diverzifikovat zdroje svých příjmů a začíná s koordinovanou těžbou minerálů v provincii Hilmand. Po stažení hlavních sil koalice v roce 2014 Tálibán rozšiřují kontrolované území a začíná se zabývat důlní činností.

Tálibán dnes podle údajů OSN jednak vybírá výpalné od těžařských společností výměnou za zajištění bezpečnosti a tranzitu zboží a jednak se sám zabývá těžbou surovin na jihu a východě země. Dokonce se snaží těžit takovou rudu, jako je chromit.

Podle afghánského experta na těžební průmysl, který si přál zůstat v anonymitě, Afghánistán každoročně vytěží nerostné suroviny v hodnotě dvou miliard dolarů. Tálibán kontroluje 10-15 procent těchto příjmů. Přitom podle údajů Bloombergu oficiální úřady Afghánistánu v roce 2015 napočítaly celkové tržby v odvětví v hodnotě pouze 30 milionů dolarů. Pro srovnání v období 2009-2015 nevratná americká pomoc Afghánistánu činila téměř 500 milionů dolarů.

Vzniká tak celá řada otázek o korupci, výkazů a peněžních tocích v tomto průmyslovém odvětví, jež bylo považováno za jednu z nejperspektivnějších oblastí afghánské ekonomiky. Řada expertů dokonce slibovala Afghánistánu finanční soběstačnost, pokud dojde k rozvoji těžebního průmyslu.

Podle údajů Světové banky například v roce 2013 do 99 % vytěžených drahokamů se pašovalo ze země a peníze se tak vyhnuly finančnímu systému země.

Podle afghánských občanských aktivistů Tálibán kontroluje minimálně 1400 ilegálních dolů ve 14 z 34 afghánských provincií a přes 10 000 nalezišť různé velikosti.

Mramor z Hilmandu, rubíny z Kábulu, lazurit z Badachšánu

Podle úřadů pouze v provincii Hilmand Tálibán těží a kontroluje převoz mramoru v hodnotě 50-60 tisíc dolarů denně (do 20 milionů dolarů ročně). V samotné provincii na to mají jiný názor a domnívají se, že skutečný obnose je alespoň třikrát tak větší.

Tálibán prodává mramor i na domácím trhu (kolem 2 %), ale hlavním odbytištěm je Pákistán. Denně přes hranici projede 50 dodávek s mramorem. Každá převezená tuna podléhá zdanění (300-500 dolarů za tunu v závislosti na kvalitě mramoru). V samotné provincii důlní společnosti platí jak vládě za licenci, tak i Tálibánu — často oběma dvěma současně. Každopádně Tálibán kontroluje v Hilmandu přes 35 vlastních dolů a vydává na ně své licence.

V roce 2016 v Badachšánu Tálibán vydělal na těžbě a pašování lazuritu přinejmenším 6 milionů dolarů. Ten je takřka zcela vyvážen do Číny. Podle místních úřadů až třetinu financování své činnosti v této provincii Tálibán získává z těžebního průmyslu a kontrabandy lazuritu.

Ve vesnici Nili v provincii Parván (25 km od Kábulu a 12 km od letecké základny Bagrám) Tálibán kontroloval po celý rok 2016 těžbu a vývoz do Pákistánu jadeitů — drahokamů podobných nefritu.

V oblasti Surobi v provincii Kábul Tálibán mezi léty 2012-2016 těžil a pašoval rubíny. Podařilo se mu dokonce prodat rubín v hodnotě 600 tisíc dolarů klientovi v Dubaji. V roce 2014 příjmy Tálibánu od obchodu s rubíny v provincii Kábul dosáhly 16 milionů dolarů.

V dalších provinciích Tálibán uvalil daně na těžbu vápence (provincie Vardak) a uhlí (provincie Bámiján).

Lze rovněž uvést, že o těžbu nerostů se nezajímá pouze Tálibán, ale i další radikální skupiny v Afghánistánu. Podle afghánských úřadů například v roce 2016 skupina Islámský stát-Chorásán (rovněž známý jako Vilájet Chorásán) v provincii Nangarhár vytěžila mastek, používaný pro výrobu kosmetiky, v hodnotě 46 milionů dolarů.

Perspektivy

Sumy, jež získává Tálibán z těžební činnosti, berou dech. Nicméně realistické zhodnocení příjmů 200-300 milionů ročně není možné.

Experti se však shodují v jednom: s územní expanzí Tálibánu, obzvláště tam, kde maková pole nejsou příliš rozšířená, hnutí bude aktivně využívat tento zdroj příjmů. Navíc se jeví jako bezpečnější, rozsáhlejší a perspektivnější alternativa vydírání, únosů lidí za výkupné nebo zdaňování zemědělské činnosti, jež budilo nespokojenost u rolníků. Tuto aktivitu navíc místní obyvatelé a nelegální těžaři často považují za stabilnější, méně korumpovanou a více podnikatelsky orientovanou než činnost oficiálních úřadů.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Není zde článek celý?