Letadlová loď Gerald Ford a jeho přátelé z námořnictva. Názor

Viceadmirál Thomas Moore, který vede NAVSEA oznámil, že tento týden nejnovější americká letadlová loď Gerald R. Ford nakonec vyjede na otevřené moře a zahájí první skutečné testování. Počasí letadlové lodi zabránilo vyjet na moře dříve na začátku dubna, jak bylo původně plánováno.

Během testování letadlová loď nebude fungovat s palubním letectvem, to přijde na řadu později. Zatím prověří základní funkční vlastnosti.

Oficiálně by měl Gerald Ford být uveden do provozu během letošního roku, nejpravděpodobněji v létě, po tomto testování absolvuje ještě jednu prověrku, a to už s komisí námořnictva, která může přijmout letadlovou loď v dubnu-květnu, jestliže vše bude v pořádku. Zpočátku měla být do flotily zařazena ještě v záři 2015. Ve výsledku letadlová loď na papíře USA stála 12,9 miliard dolarů a stala se prvním projektem letadlové lodi USA za 40 let. Předpokládá se, že Gerald Ford zůstane v provozu až do 2070.

Zástupci námořnictva USA jsou dnes spokojeni s postupem budování dalších dvou leteckých lodí této série. Letadlová loď John F. Kennedy je hotova na 27 % a v červnu se očekává 50 % vykonání prací. Bude stát 11,4 miliardy dolarů a na její vybudování bude vynaloženo o 18 % méně pracovních hodin než na Geralda Forda. V roce 2025 má teoreticky John. F. Kennedy zaměnit letadlovou loď Nimitz. Co se týče letadlové lodi Enterprise, byly zahájeny přípravné práce a kontrakt má být uzavřen v roce 2018.

Povzbuzeno postupem s letadlovými loďmi a plány Trumpa ohledně rozvoje námořnictva se vedení námořnictva USA znovu obrátilo na program vytvoření lodí nové generace Future Surface Combatant. Do roku 2020 se očekává vytvoření žádosti na projektovou nabídku a hodnocení možností začne už letos v létě. Podle stejného viceadmirála Thomase Moora však půjde o vytvoření lodě budoucnosti z čistého listu, a ne o další modernizaci torpédoborce DDG-51 Arleigh Burke.

Loď nové generace Future Surface Combatant musí být teoreticky připravena k elektronickému boji, mít ve výbavě bojové lasery a elektromagnetická děla, musí mít „otevřenou architekturu“, na jejímž základě bude možné měnit nebo dodávat různé technologické novinky (zbraně, čidla, systémy spojení atd.) na principu plug-and-play.
Lodě budoucnosti jsou viděny jako standardní a levné platformy, na které bude možné rychle instalovat drahé moduly. V podstatě jde o úkol vytvořit novou levnou vodní platformu, kterou bude možné vyvíjet a používat desetiletí v dohledné budoucnosti (nejbližší 40-60 let) v závislosti na vzestupu vojenských hrozeb a výzev.

Thomas Moore speciálně zdůrazňuje, že tentokrát by nechtěl urychlovat práce na vytvoření Future Surface Combatant, budou zohledněny všechny lekce a potíže se současnými projekty (letadlová loď Gerald Ford, torpédoborec Zumwalt) a bojové lodě pobřežní zóny (Littoral Combat Ships), zvláště, co se týče jejich ceny.
Mimochodem je známý i stupeň připravenosti dvou dalších torpédoborců série DDG 1000. Michael Monsoor DDG 1001 je hotov z 92 % a Lyndon B. Johnson DDG 1002 byl 10. března hotov z 59 %. Jak oznámili zástupci námořnictva USA, v roce 2019 torpédoborec Zumwalt (DDG 1000) absolvuje první tréninkové bojové střelby.

Připomínáme, že 15. října 2016 byla nakonec do provozu uvedena loď námořnictva USA Zumwalt (DDG 1000). Velitel Ticho-oceánských ozbrojených sil USA Harry Harris tehdy během slavnostní události řekl, že jestli by Batman měl loď, byla by to právě Zumwalt. Tuto frázi námořnictvo USA opakuje i dnes při každé vhodné příležitosti. Stavba torpédoborce stála minimálně 4,4 miliardy dolarů a program vývoje a budování tří lodí (původně chtělo námořnictvo až 32 torpédoborců této třídy) se odhaduje na 22,5 miliard dolarů.

Přitom problémy s torpédoborci nekončí. Krátce před uvedením do provozu byla zjištěna závada: do mazacího systému jedné vrtulové hřídele se dostávala mořská voda, v listopadu se během průjezdu Panamským průplavem porouchal i hlavní energetický mechanismus lodě, takže Zumwalt musel být odtažen na bývalou námořní základnu USA.

2. dubna první mořské zkoušky úspěšně ukončila atomová ponorka SSN-787 Washington třídy Virginia. Ponorka se potopila, otestovala plavbu ve vysokých rychlostech pod vodou i na hladině.

V srpnu-září tohoto roku námořnictvo USA získá svá první vzdušná bezpilotní letadla MQ-4C Triton a zahájí jejich testy. První předběžné testy proběhly letos v březnu. V roce 2018 budou dva stroje dodány na hlídkování na základně USA na ostrově Guam v Tichém oceánu. Do roku 2021 mají bezpilotní letouny nahradit zbývající letadla radioelektronické rozvědky EP-3E. Představitelé námořnictva USA odmítli komentovat, může-li MQ-4C Triton převzít některé funkce modernějšího protiponorkového letadla P-8A Poseidon.

A 3. dubna vyšlo najevo, že bezpilotní letadla Wave Glider od společnosti Liquid Robotics, kterou vloni koupil Boeing, byla zařazena do provozu námořnictva USA a plní úkoly na odhalování ponorek. Efektivnost v této činnosti bezpilotní letouny dokázaly během cvičení námořnictva Velké Británie u pobřeží Skotska v roce 2016.

Wave Glider jsou dnes schopny samostatně křižovat Tichý oceán a hlídkovat více jak čtyři měsíce. Pro detekci ponorek mohou používat jak svůj sonar, tak i přijímat a přenášet informace z dříve nainstalovaných podvodních sonarů. V základní verzi stojí 300 tisíc dolarů. Společnost celkově prodala více než 400 kusů jak pro civilní, tak i vojenské účely. Kolik protiponorkových bezpilotních letounů získalo americké námořnictvo, a kde jsou používány, není zveřejněno.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Není zde článek celý?