Marksová, nebo Marxová? Bohatí prý poctivě nepracují

Ministerstvo práce a sociálních věcí neuspělo s návrhem, aby pro přiznání rodičovského příspěvku už nadále nehrála roli doba, kterou dítě stráví v předškolním zařízení. Stále tak zůstává v platnosti, že pokud rodiče nechtějí o dávku přijít, nesmějí dávat potomka do školky na delší dobu než na 46 hodin měsíčně.

Ministryně Marksová Tominová, která zamítnutí návrhu ostře zkritizovala, se k tomu ovšem vyjádřila spíš socialisticky než sociálně.

„Rodiny, které jsou bohaté, které mají na chůvu,“ prohlásila, „si tak tu chůvu můžou zaplatit na naprosto neomezený čas a rodičovský příspěvek jim zůstane. Ty rodiny, které jsou chudší, KTERÉ PROSTĚ POCTIVĚ PRACUJÍ, ale potřebují dát dítě do nějakého zařízení, tak na příspěvek nebudou mít nárok.“

Pro tuto chvíli nechme stranou, zda je současná úprava správná a rozumná nebo není. Strašlivé a alarmující je vyjádření soudružky ministryně, která tu bezostyšně hlásá, že bohatí na rozdíl od těch méně majetných prostě poctivě nepracují.

Z jejích slov mrazivě zavanul dech vlády jedné strany, kdy se o bohatých běžně psalo a hovořilo jako o nepracujících povalečích, vykořisťovatelích poctivých dělníků a zavrženíhodných existencích parazitujících na skvělém socialistickém systému. Mnozí z nás si, možná naivně, představovali, že ničeho podobného už se nikdy nedočkáme. A vida, uplynulo pár let a máme to tady zase.

Už nějaký čas se v našich krajích stále víc rozmáhá ohavný způsob politického boje spočívající v nesmyslném, leč účinném štvaní takzvaných obyčejných lidí proti takzvaným elitám nebo proti neexistující „kavárně“. Ti bohatší jsou opět představováni jako flákači, nepoctivci či přímo zloději, jako někdo, proti komu je opět třeba pozvednout rudý prapor třídního boje. Typicky komunistická rétorika se tak nese nejen z řad komunistů, kde by ji člověk samozřejmě čekal, ale také z řad „soft komunistů“ čili sociální demokracie a z úst různých obskurních postaviček či uskupení české politické scény.

Pozadu ovšem nezůstává ani Hrad. Dokonce v tom hraje velikou roli. Náš pan prezident sjednotitel, jenž tak dojemně sliboval a přísahal, že bude prezidentem všech a že bude spojovat, nikoli rozdělovat, na svých spanilých jízdách po republice zdatně poštvává venkov proti Praze, neúspěšné proti úspěšným, nemajetné proti movitějším. A věrný fámulus Ovčáček, bývalý redaktor komunistických Haló novin, nadšeně doplňuje munici nesčetnými twitterovými výkřiky proti zlé a líné „pražské kavárně“.

A jen tak mimochodem – říká nám snad paní ministryně, že ona sama poctivě nepracuje? Není snad sama natolik majetná, aby si, pokud by to potřebovala, mohla z ministerského platu zaplatit chůvu na „naprosto neomezený čas“, jak prohlašuje? Nepochybně je. Nenaběhla si tedy poněkud na vlastní vidle?

Čest práci a se Sovětským svazem na věčné časy.

Není zde článek celý?