PAK FA je našlapaný umělou inteligencí. S pilotem si rozumí a navzájem si pomáhají

Ruský bojový letoun páté generace Suchoj T-50 přináší skutečnou technickou revoluci. Nejenže se jedná o první ruské letadlo kategorie stealth, ale především bude tento stroj využívat v dosud nevídané míře prvky umělé inteligence.

Letecká společnost Suchoj zahájila letové zkoušky zcela nového palubního počítačového řídicího systému letounu T-50. Nový systém je řádově výkonnější a spolehlivější než dosud používaný.
První letoun T-50 vybavený novou palubní elektronikou a řídícím počítačem se do vzduchu vznesl letos v zimě. Podle hlavního konstruktéra Dmitrije Gribova by nový systém měl nahradit původní systém vyprojektovaný již v roce 2004 a vycházející z palubního počítače Baget (БЦВМ «Багет-53-31М).

Práce na vývoji nového systému Integrované modulární avioniky bojových systémů (ИМА БК) probíhaly během posledních čtyř let. Jedním z objednavatelů systému bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu RF. Počítač byl sestrojen s využitím vícejádrových mikroprocesorů domácí provenience a nového, také domácího, operačního systému reálného času.
Čtyři miliony příkazových řádků
Přes centrální počítač vzájemně propojená avionika letounu T-50 obsahuje mj. systémy řízení letounu, použití zbraní, vlastní obrany letadla nebo vícestupňový systém intelektuální podpory pilota.
Centrální počítač plnící současně funkce elektronického pilota, zbraňového e-operátora i palubního e-inženýra je v reálném čase schopen automaticky rozpoznat a určit nejvíce nebezpečné cíle, zvolit optimální dráhu letu, použití nejvhodnějších zbraní a obranných prostředků letounu a také zajistit rekonfiguraci celého systému v případě selhání či poruchy některé z jeho částí.
Nový systém zajišťuje ovládání prakticky všech přístrojů letounu – lokátoru, systémů navigace a spojení,, zatímco v předchozí verze používala pro výpočet funkcí každého systému samostatný počítač.
Objem softwarového vybavení nového systému již překročil čtyři miliony příkazových řádků, nutné však je doplnit programové vybavení ještě o celou řadu složitých pracovních režimů letounu a dokončit další úkoly v oblasti komplexního zpracování vstupních informací.

Jak uvádí Dmitri Gribov, nový systém je skutečně zcela inovativní a žádné analogické řešení ve světě neexistuje: „Jako první jsme totiž nešli cestou využívání a rozšiřování způsobů řešení využívaných dalšími řešiteli problému ve světě, ale využili jsme zcela nový, perspektivní přístup, který budeme i nadále rozvíjet v rámci myšlenky ‚jednotné palubní sítě‘ s tím, že postupně budeme modernizovat všechny palubní systémy a zařízení. Vícejádrové procesory nám dávají téměř neohraničené možnosti k sestrojení nejrůznějších variant bezporuchového a odolného přístrojového vybavení letadla, které bude navíc lehké, energeticky úsporné a levné.“
Výměna dat probíhá v systému pomocí optických vláken. Přechod z mědi na optická vlákna umožnil podstatně zvýšit rychlost a objem přenosu dat, výrazně přitom snížil hmotnost kabelové sítě a zvýšil její odolnost vůči poruchám. Rychlost přenosu dat pomocí optických vláken je téměř tisíckrát vyšší než v případě tradičního měděného kabelu.

Síťová struktura systému zvyšuje funkční spolehlivost všech napojených přístrojů – při poruše kteréhokoli „dílčího počítače“ se systém automaticky přepne na další blok. Použití centrálního procesoru umožnilo snížit hmotnost zařízení téměř na polovinu. Výkon celého systému se zvýšil víc než desetkrát, jeho odolnost proti poruchám více než čtyřikrát.
Poprvé v historii země přitom hlavní roli v projektování i vlastním vývoji systému hrála přímo konstrukční kancelář Suchoj. Na vývoji systému pracovali výzkumníci a technici ze Suchoje společně s hlavními ruskými podniky koncernu KRET (Radioelektronické technologie): Státním Rjazaňským přístrojovým závodem (GRPZ) a Ramenskou strojírenskou a konstrukční kanceláří (RPKB).
Státní vědecko-výzkumný ústav leteckých systémů (GosNIIAS) pak zajistil modelování pracovních úkolů použití T-50 vybaveného novým systémem. Závěry GosNIIAS byly pozitivní: systém prokázal výrazný nárůst výkonu i rychlosti zpracování a výměny informací.
IQ z Taganrogu
Dalším z problémů, kterým muselo vedení OKB Suchoj čelit, byla odborná příprava a udržení si vysoce kvalifikovaných programátorů. Velcí letečtí výrobci a také strojírenské firmy po celém světě často využívají outsourcing – snaží se získat programátory z Indie a východní Evropy.  Příprava dobrého programátora trvá zhruba dva roky. V Moskvě (sídle GosNIIAS – pozn. překl.) utíkají zkušení programátoři za mnohem vyššími platy do soukromé IT sféry. A získat outsourcery z jiných zemí bylo vzhledem k specifice obrany nemožné.
V Suchoji však našli originální řešení: otevřeli svoji filiálku v Taganrogu, ve kterém jsou jak potřebné vysokoškolské instituty, tak i odborníci. V Taganrogu bylo vytvořeno několik desítek nových pracovních míst a během několika posledních let patří „suchovci“ z Taganrogu, rodného města Antona Pavloviče Čechova, k nejúspěšnějším a nejloajálnějším pracovníkům podniku.
Neomezené možnosti vícejádrových procesorů
Nový počítačový systém již vyvolal velký zájem nejen u ruských výrobců letadel a vrtulníků, ale také u vývojových pracovníků v kosmickém výzkumu a v námořnictvu. Indičtí odborníci vybrali operační systém vyvinutý v Suchoji i pro společný projekt stíhacího letounu 5. generace, když odmítli americké operační systémy VxWorks a Integrity.
Málo známou je skutečnost, že poprvé byla koncepce navzájem propojené modulární avioniky využita ve francouzském letadle Dassault Rafale a později byla převzata i řadou civilních a vojenských dopravních letadel – A380, A400, A350, SSJ 100 (Suchoj Superjet) a dalších.

Vojenské letectvo není tak přísně regulováno normativy a požadavky na certifikaci, jako je tomu u letadel civilních, kde je každá změna či úprava možná až po důkladném ověření a schválení. Hlavně z tohoto důvodu byl systém založený na vícejádrových mikroprocesorech vyzkoušen nejprve na vojenském letadle.
„Naším úkolem je dnes udržet si vedoucí postavení v této oblasti a představovat jakousi ‚myšlenkovou lokomotivu‘ při řešení otázek a problémů souvisejících s celkovou integrací palubního vybavení do jedné sítě jako architektury ovládání letadel v budoucnosti,“ uzavírá Dmitrij Gribov.
Zdroj: BMPD
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
Foto: Suchoj, BMPD

loading…

Není zde článek celý?