Podivné chování lidského tvora

Jako lidé se chováme velmi divně a stále podivněji. Ti inteligentnější z nás nad námi obyčejnými lidmi už dávno zlomili hůl a pod přívětivou maskou jsme pro ně pouze výživným substrátem, materiálem a odpadem určeným ke zneužívání a ničení podle lidového pravidla, že „lidé jsou svině, které je potřeba využívat“. Zlomili tak hůl vlastně i nad sebou.

Zmínění mají s námi velmi lehkou práci. Jejich bohorovnost, arogance a sebevědomí stále vzrůstají. Dělají si z nás obyčejných smrtelníků vyloženou legraci. A my to bereme naprosto vážně, jsouce neschopní proniknout do záhad jejich pro nás tolik komplikovaného a nepochopitelného myšlení. Pokud si někteří uvědomují daný status quo, jejich síla se zcela vyčerpává v jejich vzájemných teoretických půtkách.

Všichni se celkem shodují na situaci. Nejvíce ti, kteří jsou jejími dočasnými pány a ohlupují veřejnost mediální přívětivostí. Není nikomu divné, že vyložení organizovaní individualisté krmí dav levičáckými lžemi?

Tak například upřímný, tzv. kapitalistický subjekt vám ihned sdělí, že mu jde o peníze a nikoliv o lidi, a deklaruje, že je bude odírat. Většina si jeho upřímnosti neváží, a proto na něj nevraží. Svět chce být klamán.

Zato neupřímný korporátní subjekt z kategorie legálně organizovaného zločinu šíří svoji reklamní propagandu, ve které prostoduché veřejnosti namlouvá, že vše dělá z lásky k lidem, jejich zemi, blahobytu, svobodě a demokracii. Se slzami v očích vás takový parazit bombarduje billboardy, letáky, maily a telefonáty, ve kterých vám nadšeně sděluje, že má pro vás výhody, slevy, bonusy, smlouvy a jiné náramné přednosti. Je to cela zřejmé (ne)legální a zločinné jednání. Cožpak jste povinni zdarma a navíc v údajně svém vlastním volném čase sledovat stupidní reklamy a poslouchat tisíckrát omílané propagandistické hesla a žvásty?

Čas jsou peníze, nebo lépe řečeno síly. Jestliže vás někdo požádá o to, abyste mu věnovali chvíli času a trochu pozornosti, požaduje od vás vaši životní sílu, potažmo peníze, podřízení a porobu. Pokud se jedná o nepřítele, parazita, kterého špatně identifikujete, připraví vás o vaši produktivní sílu. A podobně jako mlsný zlodějský hmyz slízne nektar z vašeho květu. A vás to možná dokonce i planě pohlavně oblaží.

Případná hmotná podpora krádeže, koupě pochybného zboží nebo služeb, není tak podstatná. Pouze zakrývá podprahové a vysoce agresivní a parazitní prostředí, ve kterém žijeme, a které potěšeně a zaslouženě sklízí svoji nezaslouženou sklizeň.

V našich domovech se tak například hromadí nepotřebné krámy, které původně měly nahradit naše opomíjené a zoufalé životní potřeby. Všichni trpí neuspokojenými potřebami. Obézní občané zmírají hlady. Kuřáci, alkoholici a narkomani strádají nedostatkem kouře, alkoholu a drog. Děti a mládež se utápí v depresivních pocitech méněcennosti pocházející z nevlastnění vysokého kapesného, nejnovějších mobilů a značkových hadrů. Obézní tatínkové nemohou žít bez aut a maminky bez nakupování, seriálů a pomluv.

A všichni optimisticky věří v pozitivní vývoj, trvale udržitelný růst, stálé uspokojování rostoucích potřeb, přilévání oleje do ohně, nekonečný vesmír a jiné zcela evidentní hlouposti.

Smutný pohled na chodce na ulici je jak vystřižen ze záhrobního hororu. Občanská zchátralost rychle stoupá exponenciální křivkou. Všichni jsou nějak nemocní. U těch tzv. zdravých se to pouze ještě neprojevilo a nezjistilo. Všichni trpí nedostatkem čistého vzduchu, přírodní stravy a nedostatkem přirozeného pohybu. Zato netrpí nedostatkem smogu, potravních jedů, imobility, telefonů, počítačů, televizí, zákonů, omezení, nesnášenlivosti, kriminality atd.  Ačkoliv trpí osobním nedostatkem automobilů, již vůbec netrpí nedostatkem automobilů v silničních a městských komunikacích nijak neodpovídajících provozu. Všichni mají vadné držení těla, vadu chůze, atrofované svalstvo, pohybové dysfunkce, nějaké kilo sádla navíc atd.

Všichni s tím nemohou nic dělat, neboť ostatní s tím dělat nic nechtějí. A pokud se jedinec této lokálně globální a digitální totalitní diktatuře snaží vzpírat, všichni se proti němu najednou rychle spojí a spiknou. Náhle si zbabělý dav se svými potměšilými parazity a prolhanými vůdci náramně rozumějí. Podobně jako v evangeliu, se lotři na levici, pravici i uprostřed spolu s lynčujícím davem posmívají ukřižovanému.

Člověk jako nedokonalý biologický tvor má tři základní potřeby, kterými je prostředí, potrava a páření. Prostorem je životní teritorium daného druhu, přičemž v případě života či chovu druhu v nepříslušném klimatu, jde o přístřeší (bydlení, skleník, terárium, akvárium, chlívek, kolumbárium atd.). Potravou je míněna potřeba výživy z hladu a nikoliv z absurdně rozvinuté chuti, neboť s jídlem roste chuť, nikoliv hlad. Pářením je biologická koncepce pohlavně rozlišených jedinců, která se v případě narušení interaktivní komunikace projevuje přemnožením, chorobností, degenerací a jinými vlivy.

Podobně jako u obilí, stejně tak i u průmyslově pěstovaných občanů, jde o dodržování prostých agronomických zásad. Pro monokulturu, případně multikulturní, je potřeba kontrolovat pěstební plochu, výživu, růst a množení. Potom po optimistickém růstu obilí vstříc ke světlým zítřkům, světle na konci tunelu nebo zamlženému slunci nad hlavou přichází průmyslová sklizeň. V drůbežích velkovýrobnách se drůbeží hmota sklízí běžně kombajny.

Prostředím, potravou a pářením máme před sebou jednoduchý biologický trojúhelník. Pokud jeho pravidelnou stavbu narušíme v jednom ohledu, vliv se projeví v ohledech ostatních. Jestliže je například narušeno páření, vzniklá frustrace může mít za následek zvýšený příjem potravy (zbytečný konzum, alkoholizmus, narkomanie aj.) nebo deviace. Dále se vliv třeba projeví v rozmnožování a znehodnocení biologického materiálu.

Nebo lze například frustraci organizmu ze života v umělém prostředí využít umělému a komerčně využitému konzumnímu navracení do přírody (turistika, sport, zdravá výživa, bytové či pozemkové zahrádkářství). Nebo také k bytovému chovu psů, koček, myší, pavouků, hadů, ryb, plazů, tygrů, prasat a jiných ubožáků.

Všechna opatření týkající se biologického trojúhelníku, lze makroekonomicky vhodně využít. Jsou povolanější odborníci, kteří, kdyby chtěli, což je proti jejich ekonomickým zájmům, by mnohem lépe a na lepších příkladech osvětlili, jak funguje námi uctívaná božská ekonomika, která nás ve jménu svobody a demokracie ovládá, zpracovává, ždímá, lisuje a likviduje ve spalovně tuhých odpadů. Bylo by však mnohem lépe, kdyby se svým nebohým životem začal zabývat trpící lidský tvor sám. Nebo snad on i jiní tvorové s ním svázaní dosud trpí málo?

Není zde článek celý?