Rusko se chystá na totální válku kvůli Jaltě 2.0

V ruském vojenském magazínu Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) vyšel článek „Povolání − Patriot“ od generálplukovníka v záloze Leontije Ševcova, bývalého prvního náměstka ministerstva vnitra. Ševcov upozorňuje na možnost totální světové války a na nutnost ruské armády se na tuto válku připravit. Za těmito slovy ale může být ukrytá snaha uspořádat novodobou Jaltu 2.0.

„Dnes mnozí hovoří o nadcházející válce, o tom, co bude. Bohužel pokud jde o západní sankce a kampaně démonizující Rusko, podobný vývoj je klidně možný i po odchodu Baraka Obamy. S největší pravděpodobností bude tato válka poslední pro zúčastněné státy a strana, která utrpí porážku, bude poražena navždy. Nová válka posune na samotný okraj samotnou existenci lidstva. Život vymizí v celých regionech. Armáda to chápe dokonale, ale vzhledem ke svému poslání (armády − pozn. red.) nelze přijmout, že nebude vítěz. Může být několik cílů války, ale vítězství v ní bude to hlavní. Pokud se o vítězství nebudeme snažit, tak proč mít ozbrojené síly,“ napsal v úvodu svého článku Ševcov.

Opravdu se ruská armáda chystá na apokalyptickou světovou válku, ve kterém půjde o samotnou existenci lidstva?

Text Ševcova je nutné brát jako typickou ukázku sovětské/ruské strategie zastrašováni v mezinárodní politice. Magazín VPK je čtený širokou vojenskou veřejností, protože představuje vhled do myšlení ruských armádních, politických a náboženských (pravoslavných) špiček. Článek a jeho informace se tak spolehlivě rozšíří mezi odbornou vojenskou veřejnost po celém světě.

Jak jsme napsali v článku „Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války“, Kreml přiživuje možnost vypuknutí třetí světové války jako součást strategie zahraniční politiky. Tato geopolitická hra na ostří nože má kořeny v zahraniční politice Sovětského svazu.

V mezinárodní politice můžete (ideálně) budit respekt bez strachu, druhou nejlepší možností je, pokud se vás bojí, a nejhorší možností je, pokud jste terčem posměchu.

V devadesátých letech bylo Rusko terčem posměchu. Získat respekt bez strachu se Rusku nepodařilo (můžeme diskutovat, zda pouze jeho vinou), tak zvolilo druhou nejlepší možnost pro jeho zájmy − budováni strachu ze své vojenské síly. 

„Armáda se musí neustále připravovat na válku. Tato slova neříkají nic nového. Vynikající vojenští vůdcové o tom často mluvili a psali. Stačí připomenout slova prominentního námořního velitele viceadmirála Makarova: Vzpomeňte si na válku. Další slavný velitel loďstva Sovětského svazu admirál Kuzněcov napsal, že vojenští představitelé mají celou dobu myslet na válku, jako kdyby měla skoro vypuknout,“ píše ve svém článku Ševcov.

V současném Rusku je stále živen odkaz vlastenecké války proti nacistickému Německu. Každoročně se na Rudém náměstí pořádají obří vojenské přehlídky k připomenutí konce více než 70 let starého konfliktu. Bylo by jistě zajímavé nahlédnout do ruského kolektivního myšlení, jakým způsobem Rusové spojují současný Západ s nacistickým Německem.

„Pro nejbližší období se musí vojenská hodnota především výsadkových a jaderných sil zvýšit ještě více, zejména proto, že na našich hranicích je skutečný nepřítel, který působí v řadách NATO,“ uvedl ve svém článku Ševcov.

Z pohledu Rusů je šíření strachu do světa samozřejmě výhodné a pro Rusko prospěšné – minimálně z krátkodobého hlediska. Klíčový problém ale je, jak na tento typ vyhrocené mezinárodní politiky reagovat. Rusko přitom nemůže ustoupit, protože by ztratilo tvář a sklouzlo opět mezi zemš, které jsou terčem posměchu. 

Vzhledem k tomu, že celá ruská ekonomika je založena na prodeji nerostných surovin a armáda je finanční priorita, není ani možné očekávat rychlejší rozvoj ruské občanské společnosti, infrastruktury, vzdělání, civilního průmyslu, ekonomiky, kultury atd., tedy oblastí umožňující budování respektu beze strachu, resp. dostatečně velký rozvoj odpovídající velikosti Ruska.

Jalta 2.0: Opětovné rozdělení sfér vlivu?

Podle Fridy Ghitis, americké novinářky píšící pro The Miami Herald and World Politics Review, je cílem Vladimíra Putina uspořádat novodobou Jaltu 2.0, ve které si Rusko se Západem rozdělí sféry vlivu stejně jako v roce 1945. Po roce 1945 Sovětský svaz nasadil do své sféry vlivu − zemí východní Evropy a Střední Asie − téměř na půl století represivní komunistické režimy.

Podle Ghitis, která se odvolává na knihu Mr. Putin: Operative in the Kremlin, přímo Vladimír Putin mluvil v roce 2014 po anexi Krymu o nutnosti uspořádat novou Jaltu. Úhlem tohoto pohledu lze ruskou anexi Krymu vidět jako pojistku Moskvy, aby Ukrajina po Jaltě 2.0 zůstala v ruské sféře vlivu.

Jak píše Ghitis ve svém článku, polský ministr obrany Antoni Macierewicz po rozmístění amerických sil v Polsku poznamenal, že „Jalta je u konce“. Avšak s možností zvolení Donalda Trumpa v Polsku znovu vypukl strach z možné Jalty 2.0. Macierewicz cestoval před uvedením Trumpa do úřadu do Washingtonu. Po návratu domů oznámil, že mluvil s poradci Trumpa, kteří slíbili, že „nová Jalta nebude“.

Ghitis se ale ve svém článku obává, že čistý pragmatik Trump se s Putinem na rozdělení sfér vlivu skutečně dohodne.

Do celého myšlenkového vzorce zapadají i slova Hynka Kmoníčka, českého velvyslance ve Spojených státech a poradce českého prezidenta Miloše Zemana. Podle Kmoníčka bude jeho hlavním úkolem ve Washingtonu sjednotit zeměpisnou a myšlenkovou mapu. V zeměpisné mapě Česká republika patří jasně na Západ, v představách politiků na Západě ale patříme stále do východní Evropy.

„Já řeknu, co si myslím, že je pro českého velvyslance ve Washingtonu dosažitelné maximum. Sloučení mentálních a fyzických map. Když ve Spojených státech řeknete Vídeň, všichni vědí, že je to někde na Západě. Když řeknete Česká republika, v lepším případě začne diskuse, jestli to je střední nebo východní Evropa, jak se tyhle Evropy liší a kde mezi nimi leží hranice. Fyzicky je Vídeň od nás na východ, čili je-li Vídeň na Západě, jsme my na Západě ještě víc. A nám se zatím nikdy nepodařilo skutečnou mapu s mapou, co mají lidi v hlavách, sloučit do jedné. Tak aby se neustále neobjevovaly otázky, kde se vlastně nacházíme. Náš velvyslanec by v Americe prostě měl být vidět jako člověk, který je automaticky za Západu,” uvedl v rozhovoru pro Echo24 Kmoníček.

Pokud se skutečně Trump s Putinem dohodne na nové Jaltě, nejvyšším cílem české diplomacie je zajistit, aby ČR zůstala po případné Jaltě 2.0 v západním civilizačním okruhu.

Vyšlo na webu armadninoviny.cz.

Není zde článek celý?