Turecký příklad pro zastánce referenda: Rozdělená země, zničená budoucnost

Spekulovat o tom, co všechno se stane nebo nestane v Turecku, přísluší zahraničním komentátorům lépe znalým situace. Co ale výsledek i průběh hlasování může říci všem, je jasné – referendum je nebezpečná věc, která v celostátních otázkách nemá v zastupitelské demokracii vůbec místo. A když je využita, musí být dobře ošetřeno, aby země nezůstala rozdělená tak jako nyní Turecko (nebo jako ostatně zůstala i Velká Británie).

Referendum obecně je ideální zbraní pro všechny populisty. Lidé rádi slyší, že „mohou rozhodovat“, že „budeme jako ve Švýcarsku“, aniž by jim bylo vysvětleno, že zaprvé ve Švýcarsku nejsme a zadruhé jsou podobné výstřelky nezdravým zásahem do fungujícího systému, což v České republice ostatně můžeme dobře vidět v otázce přímé volby prezidenta republiky, který rozdělil zemi, a navíc způsobil ústavní nerovnováhu – nemá pravomoci, ale cítí se více legitimizován a také silnější.

Ať už se s tureckými výsledky manipulovalo, nebo ne, jedna věc je jasná. Pokud se ve kterékoli zemi sáhne po referendu, které má rozhodovat o směřování státu, je nutné zvážit všechny závažné dopady takového hlasování. Proto není možné, aby byl akceptován výsledek, kdy otázku ANO/NE zvolí pouhé procento voličů. V Turecku byl výsledek plebiscitu velmi těsný (pro Erdoganovy změny bylo 51, 4 % voličů), také brexit odhlasovala jen těsná většina.

Pokud by někdo z politiků byl tak nezodpovědný, že by referendum prosadil, měl by myslet na to, že země bude rozdělena méně, pokud o podobné otázce rozhodně o něco zásadnější většina občanů. Je proto nutné platnost takového hlasování omezit nutnými rozdíly, například 10 procent.

Co se nyní bude dít v Turecku, to nikdo neví. Není jasné, jak bude prezident zneužívat možnosti udělování trestu smrti či jak se mu bude dařit nadále vydírat Západ. Všichni politici by si ale měli uvědomit, že referenda k ničemu dobrému nevedou – a ani nemohou.

Není zde článek celý?