Útok „Tomahawky“: USA chtějí odvést pozornost od masakru vzdáleného 100 km od Sýrie

Světová veřejnost soustředila svoji pozornost na útok amerických „partnerů“ na letiště syrských leteckých sil. Lidé přetřásají podrobnosti, otázku akce proti suverénnímu státu, výsledky bombardování a podobně. Polovina gaučových odborníků se snaží dokázat přítomnost chemických zbraní na letišti, druhá polovina to vyvrací. A jenom někteří se táží, proč se to událo.

Americká politika na Blízkém východě ukázala už od Obamy svoji nezpůsobilost. Trump, pro něhož je velká politika novinkou, se zřejmě podrobil vlivu svých mnoha rádců, konkrétně svého zetě Jareda Kushnera, který se nedávno vrátil z Iráku, kde se osobně snažil proniknout do situace kolem Mosulu.

Pro Washington se tam situace vyvíjí dost špatně. Světová veřejnost na to stále obrací svou pozornost a Kushner zřejmě přesvědčil tchána, aby odvrátil od Mosulu pozornost demonstrací síly v Sýrii.

Jak se to má s činností USA v Iráku. Operace k osvobození Mosulu začala v březnu 2016, ale k aktivní fázi došlo až v říjnu. Ze strany koalice bylo celkem nasazeno 80 tisíc vojáků. Sestávali z irácké armády, vybudované za dozoru USA a z kurdských povstalců, z dobrovolnických šíitů z různých zemí Blízkého východu a z přibližně 5 tisíc amerických vojáků. Velení bylo americké. Samozřejmě, že udatní velitelé z USA nehodlali bojovat vlastníma rukama. Přitom jim pro přímý střet chyběla „potrava pro děla“ z místních lidí.

V prvních měsících aktivní etapy operace v říjnu ztratili Iráčané 670 lidí a v listopadu stoupl jejich počet na 2600 zabitých. Ztráty potvrdila OSN bez zveřejnění ostatních statistik ztrát!

Nebyl uveden počet raněných. Při takové intenzitě bojů bývá obvykle minimálně vzhledem k padlým trojnásobek raněných. Předpovědi o dobytí Mosulu ke dni prezidentských voleb 8. listopadu zůstaly jen předpověďmi. Když Američané pochopili, že hrozit čepicemi nestačí k vyhnání teroristů z města, začali Mosul intenzívně bombardovat a neohlíželi se na osud civilistů.

Obvyklá praktika NATO je, že kdekoliv je spatřen Arab třeba s prakem, následuje kobercové bombardování. Proto se dalo předpokládat, že obětí mezi těmi, co nebojovali, bude ohromné množství.

Bohužel to tak opravdu bylo. V první době se vedení koalice dařilo zamlčovat ztráty mezi civilisty, ale v tomto informačním období to nemůže trvat věčně. Podle Amnesty International jen 28. března stálo bombardování život 200 civilistů Mosulu. Kolik podobných náletů bylo od začátku operace, to ví jen americké vedení. Zvláštní cynismus ohledně počtu obětí ukazují dvě skutečnosti. Za prvé irácká vláda skutečně doporučovala obyvatelům města, aby neopouštěli své domy. Za druhé nebyl poskytnut ani jeden humanitární koridor. Naproti tomu při útoku na Aleppo syrskými vládními silami se podařilo vyhnout obětem mezi civilisty právě především zásluhou humanitárních koridorů.

Přirozeně, že podobné výsledky operace je těžké nazvat úspěchem USA. Stejně jako dřív zůstal odpor bojovníků nezlomen, ztráty mezi útočícími mohou být desítky tisíc a počet zabitých civilistů jim může závidět diktátor kterékoliv africké země.

Ale nyní po raketovém útoku na letiště Šajrát v Sýrii obrátil Západ pozornost světa na hru svalů USA, na čas bylo zapomenuto na řadu debaklů svého pána. Ale na jak dlouho to vystačí? Není známo. Je však známo zhroucení vztahů s Ruskem. Konflikt v Sýrii znamená kráčet cestou eskalace. Přítomnost chemických zbraní na letišti se nepotvrdila a samotná letecká základna tak jak fungovala, funguje i nadále. Bravo pane Trumpe. Další vítězství typické západní demokracie.

Převzato z Rusvesna.su

Překlad: Zajoch

Není zde článek celý?