Čína počítá s pokořením Antarktidy ve spolupráci s Ruskem

Čína a Rusko obnovily právní základ spolupráce na Antarktidě. Státní úřad pro Arktidu a Antarktidu při Oceánském úřadě Číny a Arktický a Antarktický vědecký výzkumný institut Rosgidrometu podepsaly memorandum o spolupráci. Krok byl učiněn z podnětu čínské strany, oznámil ředitel Ruské antarktické expedice Valerij Lukin.

Čína a Rusko spojí síly k vykonání řady výzkumů a logistických operací na Jižním pólu, které jsou velmi drahé. Probíhají daleko od polárních stanic dvou zemí, proto je podobná spolupráce možná a může přinést efekt synergie, myslí si ruští experti.

Expert Arktického a Antarktického vědeckého výzkumného institutu Rosgidrometu Vjačeslav Martjanov sleduje práci čínských kolegů na Jižním pólu už asi 30 let. V interview pro Sputnik China vyslovil názor, že Čína na Antarktidě, stejně jako všude, snaží využívat svůj velký finanční potenciál, aby obsadila přední pozice:

„Proč bylo potřeba lézt na kupoli, budovat sezónní základnu Kunlun, kde jsou pro člověka velmi těžké podmínky? Již byly případy, kdy odsud museli být lidé rychle odvezeni. Vysvětlení je takové, že je to nejvyšší bod, to znamená, že chtějí všem dokázat, že Číňané jsou nejlepší, chtějí se tam zabývat vrty a získat nejstarší led na planetě. Rusko zkoumá vrty na stanici Vostok 25 let. Už prorazilo celý ledovec a získalo led, který je asi 600 tisíc let starý. A Číňané chtějí získat let starý více než milion let. Proto vybudovali tuto drahou stanici a realizují velmi drahý program. Pro potřeby čínských polárníků byl koupen americký letoun DC-3 společnosti Basler Turbo. Jsou najati piloti kanadské společnosti Ken Borek Air, kteří mají bohaté zkušenosti s létáním na Antarktidě. Celý minulý rok měli základnu na letecké základně ruské stanice Progress a vykonávali letecký antarktický program.“

Martjanov také poznamenal, že Čína dokázala zorganizovat vnitrozemskou dopravní síť. Rusové mají 9 terénních vozidel, Číňané asi 20 strojů. Za poslední roky Čína modernizovala všechny své polární stanice. Úroveň vybavení jim závidí laboratoře všech zemí. Nehledě na velké úspěchy čínských polárníků existují i určité potíže, podotýká ruský expert:

„O spolupráci s ruskými polárníky mají čínští kolegové vždy velký zájem. Řekl bych, že nehledě na obrovské prostředky, které vkládají do nákupu techniky a vybavení, mají problémy s kvalifikací odborníků, kteří pracují přímo na Antarktidě. Naši řadoví mechanici velmi často pomáhají čínským kolegům při práci s technikou. Zdá se, že navzdory velkým nákladům, prostředky ne vždy dají potřebný výsledek, který je od nich očekáván.“

Od 22. května do 1. června v Pekingu poprvé probíhá fórum v rámci Smlouvy o Antarktidě. Podle odborníka čínského Centra průzkumu Arktidy a Antarktidy Li Yuanshenga Čína na fóru vyvrátila nařčení Západu, že se Peking připravuje k využívání přírodních zdrojů Jižního pólu:

„Zprávy západních médií nejsou vůbec věrohodné. Nyní existují globální obavy ze změny klimatu a Antarktida je klíčový region pro studium klimatických změn. Právě práce na tomto kontinentu dovolují vědcům dělat přesnější prognózy stavu klimatu na Zemi… V 80. letech minulého století byl zaznamenán nebývalý zájem o těžbu přírodních zdrojů Antarktidy, dnes společnosti mnoha států počítají s osvojováním zdrojů tohoto kontinentu. Od začátku 90. let všichni zjistili, že Antarktida je nedotčené území, proto je nutné zabránit využívání přírodního bohatství tohoto kraje, aby byla ochráněna ekologie před vlivem lidského faktoru. V říjnu 1991 byla v Madridu podepsána Dohoda o ochraně životního prostředí na Jižním pólu. Zamrazila další osvojení přírodních zdrojů tohoto regionu. Činnost Číny na Antarktidě je postavena na dodržování této dohody a jejího obsahu.“

Není zde článek celý?