Pisatel komunistických novin brání demokracii a přímou volbu

Lubomír Man píše v Haló novinách: „Volba prezidenta lidem prý byla chyba. Prohlásili to tři představitelé našich parlamentních stran, a to: Kalousek, Stanjura a Bělobrádek. Dobře si ta jména (i jména stran, za které tito tři promluvili), zapamatujme, protože tohle je událost, kterou bychom z naší paměti vypustit neměli.“
Jak někdo v komunistickém tisku řekne, že si máme pamatovat nějaká jména, hned to vzbuzuje různé asociace. Ale budiž, proč si necvičit paměť. Pisatel se z pozice „prostých lidí“ staví na obranu demokracie, jejímž výrazem je mimo jiné podle něj přímá volba prezidenta.
Zmínění tři politici jsou ale podle něj nepřátelé demokracie: „Nám obyčejným by se měl náš hlas k prezidentské volbě zase uzmout zpět, protože ho jednoduše a krátce nejsme hodni. Jsme totiž tak pitomí, že když nás včas neodstaví od válu, jsme schopni zvolit si zas prezidenta, který bude myslet vlastní hlavou, a to po česku, pronášet, co si jako Čech myslí, a nebude své projevy koncipovat tak, že je bude odečítat ze rtů Sorosů, Junckerů, Penceů, Merkelových a dalších geniálních veličin našich časů, a pak je jen česky zopakuje.“
Tolik autor.
Je třeba ho trochu upřesnit. Předtím si v článku oprášil znalosti ze základní školy a tvrdil, že demokracie je „vláda lidu“. Nejhorší jsou částečné pravdy. Demokracie není jen hlasování, ale je to také dělba moci a kontrola moci. Postavení našeho prezidenta je takové, že se kontroluje dost obtížně a pokud jde o moc, přisvojuje si jí více, než mu náleží. Toho jsme svědky při sledování jeho zákulisních intrik, jako byla třeba lánská schůzka, nebo teď, když nechápe, co je v Ústavě napsáno černé na bílém.

Dodatečným problémem je, že je taková osoba také ve výhodě proti ostatním kandidátům, protože si vede kampaň za peníze občanů po celé roky, kdy je v úřadu. Budiž, tak tomu je i v jiných zemích, jen to v kombinaci s tím, že se odmítá účastnit se předvolebních debat a rozhovory poskytuje jen k němu uctivým médiím představuje dost výrazný náskok před jinými zájemci o místo na Hradě.

Pokud jde o odezírání ze rtů, Zeman jistě neodezírá Junkcerovi, ale o to více Putinovi a Si Ťin-pchingovi. On odezírá a demokraté jen zírají.

Nejde tady o přímou volbu, ale o to, že k demokracii by také měla patřit možnost zbavit se sprostého chronického lháře, který není schopen ani řídit svou kancelář, jak ukazuje mimo jiné případ Forejt. Pokud jde o jména v paměti, ani se nemusíme snažit si Zemana zapamatovat.

Na někoho takového nezapomeneme ještě dlouho.

Není zde článek celý?