Rusko zvou do „arabského NATO“. Proč princ Mohamed přijel do Moskvy. Názor

V úterý 30.května byl na návštěvě v ruském hlavním městě princ Mohamed bin Salmán. Není to jen saúdský princ, syn současného krále, není to ani pouze ministr obrany. Formálně je druhým v řadě na trůn, ale de facto podle názoru některých analytiků bude právě Mohamed bin Salmán následovat otce.

Takže je to v podstatě druhý člověk ve státě, kterému bylo svěřeno projednání nejdůležitějších státních otázek v Moskvě.

Ropná aliance

Jedním z hlavních otázek bylo černé zlato. Klíčovým zájmem, spojujícím Saúdskou Arábii a Ruskou federaci, je zachování důstojných cen energií.

Zatímco pokles cen ropy je pro Rusko nebezpečný pouze snížením výdajů, v Saúdské Arábii je ohrožena samotná společenská smlouva mezi dynastií Saúdů a společností (podle níž král zajišťoval obyvatelstvu déšť ropných dolarů a obyvatelstvo za to platilo loajálností).

Proto Rijád pomohl Moskvě uskutečnit myšlenku se snížením kvót a světová média nazvala tuto spolupráci ropnou aliancí.

Během návštěvy prince Mohameda v Moskvě se strany pokusily rozšířit tuto alianci. Podle názoru ministra energetiky RF Alexandra Novaka spolupráce v ropné sféře mezi dvěma zeměmi může přejít na novou úroveň.

„Odkrývají se nové perspektivy ke dvoustranné spolupráci, realizaci společných projektů v těžbě, přepravě a zpracování uhlovodíku na území účastnických států i třetích zemí, technologické spolupráce“, řekl ministr.

Perspektivy k prohloubení rusko-saúdské ekonomické spolupráce jsou mimořádně široké — a nejen v otázce ropy. V prvním čtvrtletí 2017 obrat zboží mezi zeměmi tvořil pouze 124 milionů dolarů, k tomu Moskva nabízí řadu investičních projektů (např.suverénní fond Saúdské Arábie Public Investment Fund se chystá vejít do projektu na rozvoj bývalého letiště Tušino v Moskvě).

Ale podstatné prohloubení ekonomické spolupráce není možné bez souběžného prohlubování spolupráce politické. Podle slov prince Mohameda mezi Moskvou a Rijádem existuje řada „bodů vzájemného pochopení“ a „co se týče těch bodů, v nichž se neshodneme, tak zde existuje přesný mechanismus, jak to překonat. Tady se pohybujeme rychlým tempem a správným směrem“. Ale to stěží. V celé řadě „bodů neshod“ mají tyto neshody zásadní charakter. Například v otázce Sýrie.

Připojte se

Moskva, jak je známo, vystupuje za politické urovnání syrské krize s účastí všech vnějších a vnitřních stran a na základě existující reality (to znamená vojensko-politických vítězství Asada).

Saúdská Arábie souhlasí pouze s takovou variantou politického řešení, při němž bude Írán vyhozen ze Sýrie, a jelikož Teherán projektuje svůj vliv právě přes režim Bašára Asada, Er-Rijád vystupuje za definici „Sýrie bez Asada“.

Tato definice je nepřijatelná, mír podle jiné definice Saúdové nepotřebují, proto podporují pokračování syrské občanské války prostřednictvím protahování politického jednání v Ženevě (část mírné opozice, kterou mají pod kontrolou, sabotuje proces), a také různým způsobem sponzorují bojovníky, bojující proti Asadovi, včetně radikálních islámských skupin.

Druhým bodem neshod je regionální politika vůči Íránu. Pro nikoho není tajemstvím, že teď Saúdská Arábie vytváří regionální blok k zastrašování Islámské republiky a ještě přesněji — odstraňování jejího vlivu z celého Blízkého Východu.

Právě v rámci tohoto vytváření si Rijád najal Donalda Trumpa, zaplatil mu za aktivní účast v tomto zastrašování 350-miliardovým obchodně-investičním balíkem, a také bojuje za vytvoření „arabského NATO“.

Moskva, jak je známo, má k němu chová velmi chladný vztah. Za prvé Kreml v zásadě nechce mít konflikty s Íránem — Rusku se možná nelíbí některé aspekty regionální politiky Islámské republiky (například její vztah k Izraeli), ale na úrovni dvoustranných vztahů nemá Moskva a Teherán žádné podstatné neshody.

Mimochodem, na rozdíl od vztahů s Rijádem, který podporuje různé sunitské teroristické skupiny. A to je druhý důvod, proč se Kreml dívá skepticky na různé strategické společné projekty ve dvojici s takovým partnerem, jako je Saúdská Arábie — podle názoru ruských odborníků je spolehlivost saúdských partnerů téměř nulová, dokonce i podle měřítek Blízkého Východu.

Druhý pokus?

Soudě podle všeho se Rijád ještě jednou pokusí přesvědčit Moskvu: hned po princi Mohamedovi přiletí do Moskvy sám král Salman. Moskva je určitě ochotná přijmout tak vysoce postaveného hosta a pohovořit s ním.

„Jsem přesvědčen, že tato první v dějinách našich vztahů návštěva krále Saúdské Arábie v Rusku bude dobrým znamením, dobrým signálem a dobrým stimulem v rozvoji našich mezistátních vztahů“, řekl Putin. Ale stěží takový stimul povede k připojení Ruska k projektu arabského NATO a/nebo ke změně stanoviska Moskvy vůči Sýrii.

Už to tak dopadlo, že Rusko zaujímá na Blízkém Východě unikátní pozici. Je to jediná vnější síla, která má současně pracovní vztahy se všemi zeměmi oblasti (dokonce i se vzájemnými nepříteli), nechystá se přestavovat oblast podle svých „přáníček“ ani neusiluje o roli regionálního vůdce.

V podstatě Kreml může v této chvíli ideálně sehrát roli prostředníka v mnoha krizích, do nichž zabředla Saúdská Arábie (včetně pro Rijád neúspěšné jemenské, kde za operaci odpovídá osobně princ Mohamed a na jejímž úspěšném řešení v mnohém závisí další princova kariéra).

Moskva může také úspěšně sehrát roli „vyvažitele“ — to znamená, že se otevřeně nepostaví ani na jednu stranu konfliktu, ale může ji posílit (například prostřednictvím dodávky zbraní).

Vypadá to, že v současné chvíli Rijád potřebuje Moskvu více, než Moskva Rijád.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Není zde článek celý?