Schovejte ty piva, budeme v televizi aneb Když sjezdují lidovci

Sněmy a sjezdy politických stran a hnutí většinou nebývají akcemi, ze kterých by člověk odcházel potěšen, pobaven nebo nadšen. Zářnou výjimkou se však může stát sobotní část sjezdu KDU-ČSL v pražském Top Hotelu. Svým průběhem se totiž směle může porovnávat s oblíbenými estrádními pořady doby minulé.

Kdo by si myslel, že sjezd politické partaje nemůže nabídnout plnohodnotnou zábavu, pokusím se ho vyvést z omylu. Lidovci totiž ve mně zanechali skutečně hluboký „kulturní“ zážitek. Už když jsem u vchodu do hotelu na Chodově, kde se křesťanští demokraté, tentokráte i z několika členy STANu, setkali, uviděl pípu s pivem a vyhrávající kapelu Šlapeto, zbystřil jsem.

Tohle nebude klasické unylé shromáždění lidí, kteří si myslí, že dělají politiku, ale spíš taková rodinná odlehčená party, která krásně zapadne do prosluněného sobotního dne. Nepletl jsem se a dokonce byl můj předpoklad překonán. I když hymna zpívaná Dagmar Peckovou ještě působila dojmem solidnosti.

Po vlahém startu, způsobeném zřejmě nervozitou z hostů typu Petra Pitharta, veškeré veselí odstartoval Miroslav Kalousek. Bývalý předseda lidovců totiž přítomným delegátům připomněl, že práci KDU-ČSL sleduje i jako šéf TOP 09 a rozhodně se nedá říct, že by byl nadšen z jejího fungování ve vládě s Andrejem Babišem a jeho hnutím.

Na chvilku všem zamrazilo. Čestný host řekl pravdu a trefně vyzdvihl flexibilitu lidovců při jejich cestě za mocí. Překvapivě ani potlesk po Kalouskově vystoupení nebyl tak vlažný, jak by se dalo předpokládat. Buď někteří přítomní nepochopili, že jim exministr financí vlastně vynadal za pakt s Babišem, nebo s ním souhlasí a při standardním fungování ve straně to jaksi tolerují.

Od té doby se sjezdový čas dá označit za „po Kalouskovi“. A začalo to skutečně stát za to. Z delegátů se chvilkami stávala neposlušná děcka, která průběžně musí napomínat dvojice „moderátorů“ sjezdu, která do konce dne dokáže všem přítomným, že pokud by se stále natáčelo Televarieté, adepti na hlavní hvězdy lze najít v lidoveckých řadách.

Pár minut se tedy hlavním tématem celého sjezdu stanou neukáznění delegáti, kteří nejvíc zlobí obzvlášť v oblasti, „na tom koberci“. Z těchto pár slov se postupně stane hymna celého sobotního odpoledne, protože na volání po pořádku málokdo reaguje.

Uvolněná morálka se do konce prvního dne sjezdu už nepovede usměrnit. Není divu, další vrcholy lidovecké show totiž teprve mají přijít. Nejprve, ještě před obědem přichází na řadu odhlasování hazardního spojení KDU-ČSL se STAN. Víc než samotné hlasování je ovšem zajímavý klip, který místo jásotu po úspěšně zvládnuté integraci organizátoři chodovského dýchánku servírují přítomným. Filip Renč se skutečně vyřádil a jeho dílo se „jistě zařadí“ do pokladnice českého filmové tvorby. A pak, že dostal vyznamenání od prezidenta Zemana z protekce.

Když už se zdá, že před jídlem nemůže přijít nic skvělého, objevuje se informace, že Pavla Bělobrádka bude chtít o předsednické křeslo připravit Jiří Čunek. Nikdo ovšem zřejmě nečekal takové vystoupení, jako nabídl právě senátor.

Přes půlhodinový nominační projev jde jen těžko kamkoliv zařadit. Bylo tam totiž skoro všechno. Úmrtnost ve státě, povinná vojna, ukradené nářadí i značky na rozbitých dálnicích. Za tu snahu by si nějakou odměnu určitě pan Čunek zasloužil, ale lidovečtí lidé se rozhodli jinak a jediné, co si „řešitel romské otázky na Zlínsku“ odnesl, byla ostudná porážka. Možná, že kdyby na něm nebylo tolik vidět, že zřejmě po cestě do Top Hotelu obdivně koukal na blízko stojící budovy hnutí ANO a Agrofertu, dopadl by líp.

A v podivném duchu se pokračovalo i nadále. Opět se nám vrátila do hry dvojice z chodovského Televarieté a poprosila, aby delegáty, kteří bloudí v předsálí někdo odvedl na jejich místa. Za chvilku se zase přihlásila s aktuálními výsledky posledního kola fotbalové ligy a nesměl chybět ani další příspěvek o „těch na koberci“. Vše samozřejmě přímo do mikrofonu.

Oblíbený pivní stánek před vchodem již sice zmizel, ale na náladě to nikomu neubralo. Moravští delegáti prý totiž rádi přivezou něco na košt. Úprky k utlumovačům jsou však typické všechny stranické sjezdy, takže pokud by to u lidovců bylo jinak, musel by se jeden podivit.

„Lidé z koberce“ už přestali zlobit, ale objevil se daleko horší nešvar. „V sedm hodin bude vysílat přímým přenosem Česká televize,“ ozvalo se z reproduktorů. „Tak prosím vás, ať to nevypadá, že tu nikdo nejste. A hlavně, schovejte ty piva,“ znělo dál. Otočil jsem se na kolegu s otázkou, jestli to slyšel taky, nebo už jsem jen po zážitkovém dni unaven. Nebyl jsem.

Sjezd KDU-ČSL byl jedno velké divadelní představení o tom, jak se dělá, že má politická strana důležitou schůzi. Jen místo prvotřídních herců přijeli na Chodov ochotníci. Ale svým způsobem a pokud to člověk nechce brát vážně, to byla povedená taškařice.

Není zde článek celý?