Výměna ministra zřejmě nic nezmění na kontrole Babišových dluhopisů. Hrozí promlčení

Ze slov šéfa finanční správy Martina Janečka 18. května 2017 na ČT24 vyplývá, že finanční správa prakticky s jistotou nekontroluje pravděpodobné daňové podvody Andreje Babiše ani dalších podnikatelů v případu umělého dělení podnikových dluhopisů.

Andrej Babiš, jak známo, díky tomu už čtyři roky neplatí daně z úroků a vydělal si tak prozatím něco přes 50 milionů. Problém je, že to finanční správa ani Babišova pravá ruka, náměstkyně Alena Schillerová nepovažují za problém. Generální finanční ředitelství dokonce pro FORUM 24 přímo uvedlo, že podnikové dluhopisy uměle rozdělené třeba i na miliardy kousíčků s nominálními hodnotami po jedné koruně (jako je rozdělil také Agrofert) mají úplně stejný daňový režim jako jakékoli jiné podnikové dluhopisy. Pokud je firma stihla vydat stejně jako Agrofert do konce roku 2012, vypočtená daň z úroků z každého jednotlivého dluhopisu se zaokrouhluje na koruny dolů a vzhledem k tomu, že se roční úroky z jedné koruny pohybují zpravidla kolem pár haléřů, jejich vlastník pak neplatí žádnou daň.

Jak jsme vás již informovali, rozhodnutí českých soudů i Soudního dvora EU v obdobných případech však považují účelové dělení za protizákonné. Veřejné zakázky by jinak také mohly být děleny za účelem vyhnout se povinné soutěži. Soud to však neumožnil. Obdobně pracovní úvazky na úzce související pracovní činnosti.

Finanční správa by se měla věnovat právě umělému rozsekání jednoho dluhopisu na miliardy úlomků. Tomu se však nevěnuje. Jak upozornily Hospodářské noviny, kdyby nebyly kontroly zahájeny do 1. července 2017, hrozí promlčení. Nezbývá nám než věřit finanční správě, že koná.

Schillerová už dříve uvedla pro média (např. pro ČT 24 či DVTV), že má od šéfa finanční správy Janečka (dosazeného do funkce Babišem) informace, že jsou prověřovány daně ze všech korunových dluhopisů (vydaných do konce roku 2012) včetně dluhopisů Agrofertu, což Janeček potvrdil.

Připomněla, že dluhopisy byly prověřovány již v minulosti, jen v menším rozsahu. Důvodem byl podle ní dříve rozšířený názor prezentovaný i tehdejšími čelnými představiteli Ministerstva financí, že vydávání korunových dluhopisů není žádnou formou daňové optimalizace, jak uvedla pro DVTV. Finanční správa se tak až někdy do roku 2016 zaměřovala při inspekcích pouze na některé vybrané aspekty dluhopisů, jako byla výše úroků v případě, že si je koupil vlastník daného podniku (např. Andrej Babiš od Agrofertu).

Schillerová však má znalosti pouze o konkrétních případech a zná celkovou statistiku počtu kontrol za jednotlivé roky. Ve skutečnosti šéf finanční správy Janeček přiznal na ČT 24 (již v březnu 2017 a nyní, v květnu 2017 opět), že se jeho podřízení i nadále zaměřují primárně právě na otázku výše úroků.

Kdyby totiž Agrofert stanovil Babišovi jako svému majiteli při prodeji korunových dluhopisů vysoké úroky, vzniklo by tím důvodné podezření na vyvádění Babišem nedaněných peněz z Agrofertu a také na ilegální snižování základu daně Agrofertu samotného. Vtip je v tom, že jestli je něco na Babišových podezřelých korunových dluhopisech v pořádku, je to pravděpodobně stanovená úroková míra. Šest procent není u desetiletého úvěru (či dluhopisu) nijak přemrštěná cena. Finanční správa tedy prověřuje primárně to, co konkrétně v případě Babiše a Agrofertu není problém, zatímco na možné Babišovy podvody se podle všeho nezaměřuje.

Kdyby však byla šéfkou či metodičkou finanční správy Schillerová, asi by to moc nepomohlo. Samotná daňová optimalizace, kterou zmiňuje, totiž také zpravidla není problémem. Podnikatel se zkrátka může rozhodovat mezi různými alternativami (zda vydat nové akcie nebo raději dluhopisy) podle výše následných daní. Nanejvýš nesmí dejme tomu dlouhodobě dávat dennodenně pracovní úkoly živnostníkovi, aniž by ho zaměstnal.

Když Schillerová vzpomíná, jak čelní představitelé ministerstva považovali korunové dluhopisy za normální, jednalo se o korunové dluhopisy státní. Ty byly vydávány v nízkých hodnotách důvodně, kvůli snadným výměnám původních dluhopisů za nové. Zároveň tím nikdo nebyl poškozen. Trh totiž na možnost koupit si nedaněné dluhopisy zareagoval nižšími požadovanými úroky. Stát tak v součtu o nic nepřišel.

Babišovy dluhopisy byly naproti tomu rozděleny uměle, ve snaze vyhnout se daním. Alespoň se k tomu přiznal jejich držitel Babiš, který má jistě oprávnění za Agrofert v této věci mluvit. Stát tím prozatím přišel o více než 50 milionů.

Obdobně ani nástup Ivana Pilného (ANO) do čela ministerstva nebude znamenat žádný průlom. Pilný se nechal opakovaně slyšet, že ve zneužívání (nebo využívání, chcete‑li) korunových dluhopisů nevidí problém. Primárním problémem podle něj je, že to bylo podnikům umožněno. Pokud by tehdy bylo cílem zatraktivnit státní dluhopisy, je podle něj otázkou, proč se zaokrouhlování daně z úroků vztahovalo i na dluhopisy podnikové. Stejně jako Schillerová v souvislosti s kontrolami ze strany finanční správy mluví i Pilný pouze o úrocích a upozorňuje, že mnohdy byly dokonce velmi nízké.

Na závěr dodejme, že příliš věrohodně nezní ani slova Schillerové pro DVTV, že pracovala ve státní správě od 1. srpna 1993, tedy 26 let. Ostatně, každý si to může přepočítat sám.

Není zde článek celý?