Žádný kandidát za ANO nemůže být nezávislý na Babišovi

Je
vlastně velmi podivné, že ČSSD i ANO tak zarputile hrají frašku
o tom, že koaliční smlouva platí a koalice může fungovat až do
voleb. ČSSD přece musí vidět, kam ji vládnutí s ANO
dovedlo: výrazný pokles preferencí i ve srovnání s bídným
vítězstvím z roku 2013 (kdy ztratila voliče ve srovnání
s volbami 2010) a pozdě „objevené“ konflikty zájmů,
které se jednoduchou logikou obracejí proti ní: vždyť jste
Babišovi jeho přístup k státní moci umožnili vy, ČSSD.
Mohlo by se říci, že ČSSD prostě tratí proto, neboť je vládní
stranou. Pak by ale mělo tratit také ANO.

Stejně
tak Babiš se snahou setrvat ve, nota bene stále méně populární,
vládě blamuje a vplétá do svých hysterických a iracionálních
reakcí, které ukazují, že žádný skutečný byznysmen není.
Ani kdyby ministerstvo financí teď hned ovládl nějaký schopný
vyšetřovatel, do září beztak nic nestihne vyšetřit. Zbývají
jen politické proklamace, v nichž politici nahrazují policii
i justici. Nezávislé a mocné orgány trestního řízení by se
jistě tradičním stranám dnes hodily v nějakém selektivním
zásahu proti Babišovi, ale prostě tu nejsou. A pokud by byly,
nezasahovaly by selektivně.

Nemohu
se ubránit pocitu, že např. skutečné vyšetřování korunových
dluhopisů nikdo nechce. Jde jen o politický humbuk navenek. Na
skutečné vyšetřování by doplatilo mnoho firem, které prostě
za ministra financí Kalouska jen „poctivě“ daňově
optimalizovaly. Některé, zdá se, mnohem obludněji než Agrofert.
O tuto podstatu dávno nejde, jde o víření prachu v zemi, kde
je právo v oblasti závažné ekonomické kriminality dlouho
bezmocné. Kdo dnes např. dokáže odhadnout, kdy bude a zda vůbec
bude pravomocně odsouzen David Rath?

Skandál
s Babišovým zasahováním do médií je také velmi mělký.
Babiš už dávno veřejně prohlásil toto:

„Když
jsem se dostal do situace, že lhaly a já jsem žaloval na ochranu
osobnosti a nedomohl jsem se nikdy práva a pravdy, no tak jsem
koupil to médium proto, aby psali pravdu.” – See more at:
https://blisty.cz/art/74333.html#sthash.o5d9Ax3p.dpuf

Logika
„domoci se práva a pravdy“ tím, že si něco koupíte, to je
také vlastně jen zrcadlo našeho právního prostředí. Rozebírat
Babišovy přísahy na své děti, a pohoršovat se, to je jako
z nějaké infantilní hry, v níž lze rozebírat
donekonečna otázku, co přísahající měl na mysli, když tvrdil
„nezasahuji“. Ať to rozsoudí nějaký bůžek, džin z lahve
nebo čarodějnice.

Dospělí
lidé vědí, že úniky z živých spisů jsou v médiích
běžně (naposledy v případu pana Pelty, občas jsme si mohli
přečíst také úniky odposlechů telefonních hovorů, třeba mezi
panem Bémem a Janouškem) a že mediální pokrytí různých
podezření a vyšetřování, která pak skončí bez výsledku, už
dávno rozhodují o politické situaci v ČR. Připomeňme
Kubiceho zprávu, která prohrála volby Paroubkovi na jaře 2006.
Babiš jen funguje v systému, jaký tu nastavily tradiční
strany.

A
přece lze naprosto souhlasit s tím, že Babiš od začátku
představuje obludný střet zájmů, jaký tu nikdy nebyl, a že by
ho tedy tradiční politické strany, zejména opozice, měly snadno
porazit. Pokud se jim to nedaří, je to jejich selhání. Porazit
Babiše je jejich práce. Asi ji dělají špatně a měly provést
dávno nějaké zásadní změny. Měly na to celé volební období
a bezpečný přístav opozičních řad. Měly možnost vidět, že
poprvé v dějinách ČR hlavní opozice, tedy ODS a TOP09,
nevyhrála krajské volby, ba nemá ani jednoho hejtmana.
Protibabišovská hysterie je jen zoufalství poslední chvíle.

Všichni
vědí, že o vládu už nejde, jde o volby. Tvrdý předvolební
střet mezi ČSSD a ANO je nevyhnutelný, což je také unikátní
situace v dějinách ČR: opozice na druhé koleji a skutečný
mocenský střet mezi dvěma vládními stranami. Vláda se nutně
musí stát obětí toho boje. A to, co se děje dnes, bude asi
v září již zapomenuto. Pod tlakem průzkumů volebních
preferencí se může stát ledasco, možná i předvolební koalice
ČSSD a TOP09, zatímco ODS si zjevně stále zachovává naději, že
jí bude umožněno instalovat vládu premiéra Babiše.

Není zde článek celý?