Zeman by nás chtěl zapojit do čínské Hedvábné stezky. Učme se tedy uctivě klanět

Miloš Zeman zatoužil po tom, aby jedna větev čínské takzvané Hedvábné stezky ústila i do České republiky. Celkem se to dá pochopit. Název Hedvábná stezka zní tak hezky, je to jemné, exkluzivní, hned to vzbuzuje dojem peněz a světovosti. Jenže to je jen část celé pravdy.

Stejně jako to činí ekologové, i my musíme být ve stavu předběžné opatrnosti, když se Miloš Zeman do něčeho pustí. Jak řekl sinolog Martin Hála pro Českou televizi: „Čínské peníze navíc míří především do západoevropských států − Německa, Francie nebo Velké Británie. Očekávání jsou vždy velká. U nás se investice avizované prezidentem smrskly na dvě procenta. Realizace neodpovídá slibům.“

Čína přitom není tak významná, jak si to někteří malují. Jak podle ČT zjistila firma Rhodium Group pro deník Financial Times, investice z Číny do zemí EU představují v posledních letech pouze asi 8 procent všech investic.

Jenže kdo kdy porovná Zemanovy velké a dobře znějící řeči s realitou? Miliardy létají od mikrofonu vzduchem a nikdo už neuvažuje, pro koho ty miliardy nakonec budou a jestli vůbec budou.

Hedvábná stezka či Pás a stezka je reakcí na snahy bývalého amerického prezidenta Obamy dát v rámci Transpacifického partnerství  (TPP) dát globalizaci nějaký řád a pravidla, udělat z ní proces, kde se taky bude respektovat životní prostředí, duševní vlastnictví a bezpečnost práce a podobně. Že to nejspíš neodpovídá čínskému stylu komunistického kapitalismu je pochopitelné.

Martin Hála také napsal v Hospodářských novinách:  „Pás a cesta je čínskou alternativou k tomuto systému – geopolitická iniciativa pro mezinárodní spolupráci bez pevných norem a jasných pravidel, kde se dohody uzavírají při politických jednáních za zavřenými dveřmi, nejlépe bilaterálně na vládní úrovni, případně s účastí vlivných oligarchů. Typickým příkladem je plánovaný rychlovlak z Bělehradu do Budapešti, vlajkový projekt iniciativ Pás a stezka a 16+1 (čínská politická platforma pro vztahy s východní Evropou). Finální dohody se uzavřely na politické úrovni během summitu 16+1 loni v Rize – a ihned vyvolaly vyšetřování Maďarska orgány Evropské unie pro podezření z porušení unijních zásad na ochranu hospodářské soutěže. U nás je v paměti snaha prosadit do politických dohod na summit v Rize přiklepnutí dostavby Dukovan čínským kontraktorům bez výběrového řízení.“

Nic navíc není zadarmo. S ekonomickými projekty v případě Číny souvisí i její snaha prosazovat „měkkou sílu“, tedy pronikání nejen kulturních, ale hlavně politických vlivů do oblasti, kde mají Číňané své zájmy. Kdo má být odměněn, musí mlčet o porušování lidských práv v Číně, zavírání lidí, postavení Tibetu, omezení svobody slova, nucených transplantacích orgánů, potírání náboženské svobody a podobně. Výčet by byl nekonečný. Kdo se nepřizpůsobí, tak svou stanici na Hedvábné stezce nedostane. a pokud ji za všechno klanění a ústupky dostane, zas tolik z toho nebude.

Zeman není jistě jediný, kdo je lákán na čínskou mucholapku. Takových by se našlo dost i západně od nás. Jeho ovšem můžeme pozorovat zblízka a dopady jeho aktivit budou poškozovat v této zemi všechny. Samozřejmě krom pana Kellnera, pana Tvrdíka a několika dalších, kteří si z velkých slov a čínských peněz zařídili dobrý byznys.

Není zde článek celý?