Babišova pomsta? Fico chce odvolat šéfa ústavu, jdoucího po krku estébákům

Předseda správní rady slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) Ondrej Krajňák se dostává pod tlak. Ficova vládní koalice chce dosáhnout změny vedení tohoto ústavu, přičemž skryté důvody jsou zjevně jiné, než uvádí. Podle kritiků tohoto kroku je návrh politickou objednávkou a Babišovou pomstou kvůli důsledné snaze ÚPN odhalovat estébáckou minulost.

Ústav paměti národa se sídlem v Bratislavě je veřejnoprávní instituce, která shromažďuje a zpracovává všechny druhy informací, vztahující se na dobu nesvobody v letech 1939 – 1989. Kromě jiného mapuje a zveřejňuje podrobnosti z fungování komunistické Státní bezpečnosti. V jeho čele je filmový dokumentarista a režisér Ondrej Krajňák, přesvědčený antikomunista a kritik režimu Jozefa Tisa.

Bývalý politický vězeň: Je to pomsta Babiše 

Krajňák v poslední době upadl v nemilost. Jak informuje slovenský deník SME (28. 5. 2017), poslanci vládní koalice v čele se zástupci strany Smer premiéra Roberta Fica znenadání do parlamentu předložili návrh zákona, podle kterého Krajňák ve své funkci v polovině října skončí. Ústav by nově řídila celá správní rada, nikoli její předseda jako doposud. Pokud novela projde, v praxi by to znamenalo, že správní rada by hlasováním rozhodovala i o tak závažných rozhodnutích, jestli se má ústav odvolávat ve sporech s lidmi, kteří tvrdí, že jsou neoprávněně vedeni jako agenti ve svazcích bývalé komunistické Státní bezpečnosti.

Koaliční poslanci změnu zdůvodňují tím, že se šéf ÚPN dostal do sporu s ostatními členy správní rady. To má prý negativní vliv na činnost ústavu, kde navíc údajně vládne atmosféra strachu. Krajňák se podle svých kritiků choval autoritativně a pronásledoval zaměstnance za jejich názory. Ve skutečnosti se předseda správní rady zbavil historiků Jána Bobáka a Martina Lacka. Nelíbilo se mu, že Bobák byl komunista a Lacko veřejně podpořil extremistickou stranu banskobystrického župana Mariana Kotleby, kterou dnes Generální prokuratura navrhuje rozpustit.

Mezitím se ústav dostal do sporů s lidmi, kteří byli ve svazcích Státní bezpečnosti vedeni jako agenti. Mezi nimi jsou i šéf hnutí ANO Andrej Babiš nebo advokát René Hudzovič. ÚPN kvůli tomu vedl desítky soudních pří a mnohým jeho důsledné trvání na rozkrytí vazeb z doby totality leželo v žaludku.

To je ostatně podle odpůrců navrhované změny zákona skutečný důvod, proč má být Krajňák odstraněn. Předseda Sdružení bývalých politických vězňů František Bednár v deníku SME protestuje, že novela je politickou objednávkou a pomstou Andreje Babiše, jakož i potvrzením „pokračujícího vlivu přisluhovačů totalitního komunistického režimu“.

Fico se osobně zajímal o soud s Babišem 

Narychlo předložený návrh a jeho zdůvodnění považuje za účelový a zavádějící i samotný Ústav paměti národa. Jeho vedení je přesvědčené, že skutečným důvodem novely jsou „kauzy jako Babiš, Hudzovič a zveřejněná jména soudců, prokurátorů a vyšetřovatelů, kteří se podíleli na souzení nevinných občanů“.

Ondrej Krajňák už dříve hovořil o tom, že si jej předvolal premiér Robert Fico a osobně se informoval o kauzu Andreje Babiše, který ÚPN zažaloval kvůli vedení svého jména ve svazích StB. Skutečností je, že ústav se nesmířil s verdiktem slovenského nejvyššího soudu, který odmítl zrušit pravomocné rozhodnutí nižších soudů, že je Andrej Babiš v archivních svazcích Státní bezpečnosti veden jako její agent neoprávněně, a letos v březnu proti němu podal ústavní stížnost.

Ondrej Krajňák už dříve upozorňoval na to, že rozhodnutí okresního i krajského soudu jsou nezákonná, protože bývalí řídící příslušníci StB, kteří svědčili v Babišův prospěch, nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti. Zpochybňuje rovněž teorii rozsáhlého falšování svazků zmiňujících agenta Bureše, zvláště pokud probíhaly bezpečnostní prověrky agenturní sítě. „Je to velmi málo pravděpodobné. Zvlášť v případě, kdy se nejedná jen o jeden osobní svazek, ale i o 12 dalších svazků,“ uvedl Krajňák předloni v rozhovoru pro Svobodné fórum.

Rekordní daňová úleva pro Duslo Šala

Existují však další závažné skutečnosti, proč si především Robert Fico nemusí přát, aby se Andrej Babiš dostal do problémů. Jsou jimi výborné vazby oligarchy na vlivné představitele strany Smer.

V červnu 2014, tedy už po nástupu Andreje Babiše na post ministra financí, přiklepl slovenský ministr hospodářství Tomáš Malatinský za velmi netransparentních okolností rekordní daňovou úlevu slovenské chemičce Duslo Šala, spadající do koncernu Agrofert. Tomuto kroku předcházelo Babišovo vydírání, že kvůli nižším nákladům přesune výrobu Dusla do Německa, čímž ohrozí stovky pracovních míst.

V této souvislosti navrhl poslanec Smeru a významný průmyslový lobbista Maroš Kondrót změnu zákona, umožňující utajovat před veřejností daňové úlevy pro největší investice nad 200 milionů eur. Podle novely, kterou tehdy v parlamentu dominantní Ficův Směr schválil, stačí pro tyto úlevy jen rozhodnutí ministra hospodářství, který je nemusí předem veřejně oznamovat, a souhlas Evropské komise.

Krátce po vstoupení novely v platnost požádalo Duslo Šala o obří daňovou úlevu na deset let ve výši 1,6 miliardy korun na výstavbu zcela nové výrobní jednotky čpavku, kterou tehdejší ministr hospodářství podpořil a krátce nato odstoupil. Nahradil jej jeho státní tajemník Pavel Pavlis, o kterém záhy vyšlo najevo, že dříve s Babišem podnikal ve společnosti Post service Bratislava, která obchodovala s Agrofertem i Duslem Šala.

Evropská komise přes tyto pochybnosti daňovou úlevu schválila, přičemž se okolnostmi jejího udělení nezabývala. „Celý tento případ je korunovaný propojením ministra hospodářství Pavla Pavlise na českého ministra financí Andreje Babiše, který je majitelem Dusla Šala,“ reagoval tehdy na gigantický konflikt zájmů europoslanec Sulíkovy strany SaS Ivan Štefanec.

V téže době se znovu objevily několik let staré spekulace, že jedním ze sponzorů Smeru před volbami v roce 2006 měl být Andrej Babiš. Časopisu Týždeň tuto informaci potvrdil poslanec a člen předsednictva Smeru Ivan Varga. „Fico na předsednictvu řekl, že Babiš dal Smeru nějaké sponzorské dary, které k nám však nedorazily. Účetně to zřejmě neproběhlo,“ citoval Týždeň Vargu. Babiš i Smer utajený sponzoring odmítli.

Může být za těchto okolností slovenské vládnoucí garnituře a především Ficově straně Smer jedno, pokud by se skutečně oficiálně potvrdilo, že největší daňovou úlevu v novodobé slovenské historii svěřila agentovi Státní bezpečnosti s příliš dlouhými prsty?

Není zde článek celý?