Cena, již platí muslimové, je neúnosná

Svody
připisovat terorismus v Evropě na vrub nesnášenlivému islámu jsou pro mnoho z
nás zjevně nepřekonatelné. Nic na tom patrně nezmění fakt, že spojitost mezi
destruktivním západním avanturismem na Blízkém východě, který trvá již sto let,
a neúnosnou radikalizací mladých muslimů na Západě, je naprosto reálná a
nezpochybnitelná. Připočtěme k tomu jejich sociální a ekonomickou exkluzi,
pocit vykořeněnosti či fascinaci smrtí a další
deviantní rysy a máme tu smrtící koktejl. Na druhou stranu se samozřejmě nemůžeme
vyhýbat smysluplné kritice negativních jevů v islámu, nicméně taková
diskuse je v atmosféře, kdy je veřejnost atakována polopravdami a hoaxy ze
všech možných stran, téměř nemožná.

Přesto je
drtivá většina muslimů žijících na Západě bez problémů integrována a barbarství
teroristů jednoznačně odsuzuje, jak ukazují tragické události v Manchesteru a
Londýně.

Sebevražedné
atentáty v Iráku a Afghánistánu, k nimž došlo v době, kdy se
Velká Británie vzpamatovávala z manchesterského útoku, nám opět
připomínají, že primární obětí džihádistů jsou nevinní muslimové. Je tudíž
smutným paradoxem, že muslimům jsou často přičítána zvěrstva v evropských
metropolích pouze na základě jejich víry. Manipulativní média, jako jsou Parlamentní listy, a politikové typu Le
Penové, Miloše Zemana či Donalda Trumpa jsou v podstatě vítanými spojenci
teroristů z Daeše, neboť přistupují na jejich narativ, jehož podstatou je
plamenná satanizace liberálně smýšlejících muslimů. 

Ostatně výše
uvedené skutečnosti jsou podepřeny tvrdými daty. Podle zprávy americké
zpravodajské služby DNI
z roku 2012 muslimové v předchozích pěti letech představovali
82 až 97 procent obětí nábožensky motivovaného terorismu. Dále se zde můžeme
dočíst, že muslimové se stávají terčem teroristů sedmkrát častěji než lidé jiné
víry či etnicity. Připomínám, že jde o dobu, kdy teror, až na výjimky, nebyl v evropských
zemích tak častý, jako je tomu v současnosti.

Patrně
nejspolehlivějším indikátorem terorismu, který máme k dispozici, je Global
Terrorism Index (GTI). Jde o souhrn faktorů souvisejících s tímto neblahým
fenoménem. Zhruba 75 procent útoků, jimž předloni podlehlo více než 21 tisíc osob, se uskutečnilo v pěti převážně
islámských zemích – Iráku, Afghánistánu, Nigérii, Sýrii a Jemenu. Pachateli těchto
zvěrstev jsou v drtivé většině džihádisté. GTI také pravidelně zveřejňuje
žebříček zemí nejvíce postižených terorismem. Loni prvních sedm příček obsadily
tyto země: Irák, Afghánistán, Nigérie, Pákistán, Sýrie, Jemen a Somálsko. Opět hovoříme o převážně islámských
státech.  Zároveň si nelze nevšimnout, že
vyjma Nigérie jde o země, jež byly do různé míry destabilizovány západním či
Západem podporovaným intervencionismem.

Bašty Daeše
v Iráku a Sýrii jsou již čtvrtým rokem bombardovány Spojenými státy a jimi
vedenou koalicí, jejímiž členy jsou také Velká Británie, Francie, Belgie a
Německo, tedy státy, které se v posledních letech staly cílem džihádem
inspirovaných útoků. Rozsah destrukce a ztráty na lidských životech jsou
nevyčíslitelné, jak demonstruje nezávislá organizace Airwars. Jen v průběhu čtyř uplynulých
měsíců, kdy se v Oválné pracovně zabydloval Donald Trump, přišly při
leteckých útocích o život více než 4 tisíce iráckých a syrských civilistů (pro
srovnání: od počátku roku 2015 sebevražední atentátníci a islámští teroristé usmrtili
v Evropě, včetně tureckého a ruského území ležícího v Evropě, a ve
Spojených státech zhruba 530 osob).          

Připočtěme
k tomuto smutnému číslu oběti Američany vedené války proti terorismu,
jejichž počet se pohybuje v řádech statisíců až 2 milionů, a získáme ucelenější obraz o ceně,
již platí obyčejní muslimové, kteří nacházejí smrt jak v rukách
džihádistů, tak západních interventů.          

 Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou
finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60
000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná
si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí.
(Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.)

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte. 


Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské
Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou
přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Není zde článek celý?