Jak Rusko tajně naverbovalo Makedonii. Názor

Centrum pro sledování korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), které je financováno americkými státními fondy, Ministerstvem zahraničních věcí USA a Georgem Sorosem publikovalo článek, který tvrdí, že pracovníci ruských tajných služeb, diplomaté a představitelé dalších organizací se pokoušeli vměšovat do vnitřních záležitostí Makedonie.

Říká, že rozšiřovali „informace a dezinformace v ruských zájmech“.

Rusko dříve, jak si pamatujeme, „pozměnilo“ chod americké prezidentské kampaně tím, že do Bílého domu posadilo Donalda Trumpa. „Ruští agenti“ se pokusili „provést státní převrat v Černé hoře“ v den parlamentních voleb v minulém roce (16. listopadu), aby „zabránili vstupu země do NATO“. Již byla vhozena informace o tom, že Kreml se v září pokusí ovlivnit parlamentní volby v Německu. A nyní se „ruka Kremlu“ dobrala do Makedonie.

Strategická analýza

Skandál byl vytvořen, jak se říká, kachnou použitou ještě v minulém roce.

Připomenu, jak začínala kampaň na obvinění Ruska z vměšování do amerických voleb. Prakticky okamžitě po vítězství Trumpa „někdo“ na internet vyložil takzvané ruské portfólio na nového prezidenta. Na jeho základě obviňují Trumpa z kontaktů s Ruskem a Putinem až do dnešních dnů, Rusko obviňují z vměšování do amerických voleb.

Portfólio na Trumpa, to je 16 stránek nikým nepodepsaných textů. Nad texty je napsáno — „důvěrný zdroj“ a název „výzvědná zpráva“. CNN tvrdila, že dokumenty tohoto portfolia napsal „bývalý agent britské rozvědky“. A hotovo.

Jak řekl na nedávném Petrohradském fóru prezident Putin, „adresy, místa schůzek, jména — kde je to všechno?“ Průzkum „portfolia“ Trumpa dělají i tajné služby a Kongres USA. Už dlouho hledají, ale nic zatím nenašli. Pokud by tam bylo něco přesvědčivého, tak by vše už dávno publikovali a impeachment Trumpa by pravděpodobně již proběhl.

Jaké důkazy o „ruském vměšování“ v Makedonii přináší OCCRP? Toto centrum jako ilustraci pro svůj článek přináší úryvky kopií nějakých „dokumentů“, (znenadání) je označuje za zprávu příslušníka makedonské kontrarozvědky. Všechno přesně tak, jako v případě s Trumpem. A opět — „žádné adresy, žádná místa schůzek, žádná příjmení“, dokonce ani nejsou vidět formální znaky příslušnosti těchto „dokumentů“ k makedonským či jiným tajným službám. Jediné „svědectví“ je to, že text je napsán v makedonském jazyce. Nebo na něj byl přeložen.

Teď o kurátorech

Jak se reálně vměšovat do záležitostí balkánských zemí?

Zapomeneme dokonce i na Západem vyprovokovanou sérii krvavých válek na území bývalé Jugoslávie.
Do NATO zatáhly Černou horu, a předtím ještě Albánii. Za kandidáty pro vstup do NATO označili Makedonii a Bosnu a Hercegovinu. USA koketují s úmyslem vytvořit plnohodnotnou armádu samozvaného Kosova (Bělehrad tuhle oblast chápe jako své území), která by mohla čelit Srbsku.

Federica Mogherini, hlava evropské diplomacie, provedla se šesti západobalkánskými zeměmi setkání na téma „evropské budoucnosti“. Představitelé Kosova se přitom tohoto setkání účastnili na stejné úrovni jako ostatní. Kosovo táhnou do EU odděleně od Srbska, čímž zhoršují konflikt mezi Bělehradem a Prištinou. My vidíme, jak NATO ve spojení s EU upevňují své pozice na Balkáně.

Co se týče Makedonie bezprostředně, tak Evropská unie, NATO a USA otevřeně zaujaly proalbánskou pozici v krizi, kterou Makedonie trpí od momentu provedení parlamentních voleb v prosinci minulého roku.

EU a NATO velmi tlačili na prezidenta Ďorge Ivanova, požadovali, aby dovolil opozici vytvořit vládu „albánské platformy“, to znamená vládu koalice opozičních albánských stran a makedonské menšiny, která byla spěšně vytvořena po volbách. Uprostřed krize promluvil kosovský prezident Hashim Thaçi o tom, že „Albánci v Makedonii musí vzít situaci do svých rukou“.

USA nakonec donutily Ivanova ustoupit, přestože ten přímo hovořil o vnějším vměšování do záležitostí Makedonie a o tom, že albánské strany jsou řízené z Albánie, která je členskou zemí NATO.

Byla vytvořena koaliční vláda s účastí Albánců. Devět ze 17 ministerstev obsadili Albánci — v zemi, kde Albánci tvoří jen čtvrtinu obyvatelstva. V čele vlády stanul Zoran Zajev, podporovaný Washingtonem i Bruselem. Jako první mu gratulovaly USA.

Označí prezidenta Makedonie za ruského špiona?

Existuje i následující fakt. Publikace OCCRP se objevila za méně než dva týdny od návštěvy prezidenta Ďorge Ivanova v Rusku a jeho setkání 24. května s Vladimirem Putinem, během kterého Rusko a Makedonie promluvily o pozitivním rozvoji vzájemných vztahů.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov vystoupil v březnu ve Vojenské akademii Generálního štábu Ruska. Zmínil, že balkánský region „se z nějakého důvodu chápe jako region provokační činnosti Ruska, (…) a jakékoli normální vztahy Ruska a balkánských zemí se hned stávají předmětem poplachu, s nímž přicházejí politici. Co, Rusko snad leze na Balkán“.
Odpověď z USA na adresu Ruska a Ďorge Ivanova na sebe nenechala, jak vidíme, dlouho čekat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Není zde článek celý?