Jaké následky může mít odstoupení Spojených států od klíčové klimatické dohody?

Noam Chomsky
před časem onačil Republikánskou stranu za „nejnebezpečnější organizaci lidských dějin“, protože republikáni buď negativní
dopady klimatických změn zcela ignorují anebo bagatelizují a nechtějí nic
řešit. Kdyby takto k nejzávažnější hrozbě, jíž dnes lidstvo čelí,
přistupovali političtí činitelé v Sýrii nebo Nikaragui, tedy
v zemích, jež pařížskou dohodu neratifikovaly, nad trvale udržitelným
životem na planetě by nevisel Damoklův meč. Pokud ale od této klíčové smlouvy
odstoupí země, jež je druhým největším producentem skleníkových plynů, globální
boj s klimatickými změnami skončí v klinči. Spojené státy, k nimž
ještě donedávna lidé hromadně vzhlíželi jako k majáku svobody, se (nejen)
v tomto ohledu ocitají v naprosté izolaci a svět své naděje upíná
k autoritářské Číně, která se stala lídrem v boji s globálním oteplováním.

Třebaže si Obamova
administrativa zasloužila mezinárodní respekt za podepsání pařížské dohody a
závazek, že do roku 2025 sníží emise CO2 až o 28 procent, ve skutečnosti sama
přispěla k hrozivému trendu, který ničí modrou planetu. Produkce surové ropy ve
Spojených státech vzrostla z 5,1
milionu barelů denně v roce 2008 na 9,4 milionu denně v roce 2015
. Spojené státy se mezitím staly největším světovým producentem ropy a zemního plynu, a tato činnost, jak známo, je
hnacím motorem klimatických změn. Nelze tedy veškerou vinu přičítat stávajícímu
nájemníkovi Bílého domu; jde o systémovou hrozbu, jež se dnes manifestuje
v celé své děsivosti.  

Trumpův
kabinet je však pro světové klima nefalšovanou pohromou, neboť již zahájil
demontáž mírných ochranných opatření předchozí vlády, jmenoval do čela Agentury
pro ochranu životního prostředí (EPA) proslulého klimatoskeptika Scotta Pruita,
navrhl snížení rozpočtu pro EPA o třetinu a dal zelenou kontroverzním ropovodům
Keystone XL a Dakota Access. A nyní se v předsmrtné křeči  ocitá
globální iniciativa, jejímž cílem je odvrátit pád lidstva do propasti.  

Pravděpodobné
odstoupení USA od pařížské dohody může způsobit dominový efekt, neboť odstoupit
mohou i další státy, které přislíbily omezit produkci skleníkových plynů. Podle
některých odhadů může osudové rozhodnutí Trumpovy vlády způsobit oteplení planety o 3,6 stupně Celsia do roku 2100, zatímco pařížská dohoda má
garantovat udržení globální teploty do 1,5 stupně Celsia. Vyspělé průmyslové
země v rámci klimatické dohody slíbily rozvíjejícím se státům 100 miliard
dolarů ročně jako kompenzaci za to, že omezí emise.  Odvolá-li Bílý dům svůj podpis, malé státy přijdou
o finanční motivaci a nebudou mít důvod dostát svým slibům.      

V souvislosti
s klimatickým ignorantstvím Bílého domu je paradoxní Trumpův nepřátelský
postoj vůči uprchlíkům a migrantům. Existují seriózní odhady, podle nichž klimatické změny do roku 2050 vysídlí 200
miliónů lidí. Ostatně za uprchlickou krizí, která tak vystrašila relativně
zabezpečené Evropany, vedle válečných konfliktů hledejme také nedostatek vody a extrémní sucha vyvolaná globálním oteplováním. Změny klimatu jsou na rozdíl od
válek navíc tichým a nenápadným zabijákem. Světová zdravotnická organizace
(WHO) uvádí, že globální oteplování každý rok způsobí smrt 150 tisíc osob a od roku 2030 se toto smutné číslo zvýší na čtvrt milionu.  

Avšak
americký prezident se raději nechá balamutit dávno vyvrácenými hoaxy o době ledové, než aby naslouchal skutečným
odborníkům. Strašidelným příznakem doby, která je vymknutá z kloubů, je
skutečnost, že o bytí a nebytí lidstva rozhoduje narcistní a nevzdělaný
jedinec, který je naprosto odtržený od reality.                      

Není zde článek celý?