Na okraj Krameriových cen

Nepovažuji rozhodně za jakkoli nutné vymezovat se vůči chvályhodné idee oceňovat nezávislou žurnalistiku. Nemám proto ani potřebuju jakkoli hodnotit udělení Krameriových cen jako takových, stejně jako ty, kteří ocenění obdrželi a tak podobně.

Za sebe osobně vnímám jako poněkud problematickou jinou věc – a to jsou dva ze zakladatelů Asociace nezávislých médií ( AMN ), která Krameriovy ceny uděluje.

Jde konkrétně o pány Korála a Geršla. Ten první stojí za webem NWOO.org, Ondřej Geršla pak známe jako provozovatele webů Lajkit a AC24.cz. Toto jejich působení na poli mediálním v mých očích Krameriovu cenu, jakožto ocenění žurnalistické, deklasuje. Opakuji, to nemá co dělat s oceněnými osobnostmi.

Jan Korál i Ondřej Geršl na svých webech totiž provozují něco, co se skutečnou žurnalistikou nemá nic do činění. Jednoho jako druhého opakovaně přistihujeme u záměrného šíření hoaxů, nepravdivých a dezinformačních zpráv. O tom se nakonec může laskavý čtenář přesvědčit snadno sám – analýz článků z jejich webů máme ve sbírce hoaxů poměrně slušnou řádku.

Zaštiťují-li tito dva pánové svou nezávislostí, pak si dovolím se vší vážností tvrdit, že jsou nezávislí především na faktech, žurnalistické etice a důvěryhodnosti.

V mých očích totiž poctivá žurnalistika znamená víc než jen ochotu otisknout sebevětší blábol bez minimální snahy o ověřování zdrojů a faktů. Znamená odpovědnost, serióznost, a snahu o pravdivé a nezkreslené informování. A právě od takových hodnot jsou weby NWOO, AC24 i Lajkit na hony vzdáleny.

Zaštiťují-li se žurnalistikou jejich provozovatelé, pak takové jednání z jejich strany nelze považovat za nic jiného než za chucpe.

Vyšlo na blogu autora.

Není zde článek celý?