Pochopili jste, jak se Babiš vyhnul dani ve výši asi 300 milionů? Přinášíme návod

Udělal Andrej Babiš podle analýzy zveřejněné skupinou Julius Šuman něco špatného?

Jistě. Především se opravdu ve velkém vyhýbal daním, podle našeho názoru dokonce ilegálně, čímž by se dopustil trestného činu krácení daně. Ale to nechť posoudí instituce zapojené do trestního řízení, které lze očekávat.

Jak se vyhýbal daním? Třemi způsoby, z nichž třetí je legální. Popišme si dnes jeho podvod číslo jedna.

Prvním jeho postupem byl takový celkem jednoduchý podvod. Máte obrovskou a především bohatou firmu (v tomto případě Agrofert holding, mateřskou společnost vašeho velkého koncernu). Pak máte nějakou malou firmu (může se jmenovat dejme tomu IMOBA) a úplně ideální je, pokud se jí moc nedaří. Toho lze dosáhnout snadno. Zkrátka uvnitř svého podnikatelského impéria oddělíte firmu, která se bude věnovat těm činnostem ve vašem koncernu, které jsou zaručeně dlouhodobě ztrátové, nebo aspoň jen málo ziskové. Můžou k tomu být i racionální důvody, ale v tomto případě nám jde primárně o daňový podfuk.

Pak si vaše velká firma koupí (nebo postupně kupuje) nově vydávané akcie malé firmičky. Potřebujete totiž, aby malá firmička měla celkem hodně peněz z vlastních zdrojů, jak si ukážeme. Zkrátka potřebujete, aby se z malé firmičky stala firma větší, ale nikoli snad svým výkonem, nýbrž právě množstvím peněz, které do ní nesmyslně nalijete.

Kde peníze vezmete? Ze zisků své obrovské firmy. Nevýhodou těchto zisků za normálních okolností je, že je nejprve musíte zdanit (tomu se asi nevyhnete) a pak ještě, pokud si zisk nebudete chtít ponechat ve firmě na investice či provoz, ale vyplatit si jej na dividendách, zaplatíte daň z dividend. Nechme stranou nesmyslnost této daně. Mají ji zkrátka platit buď všichni akcionáři všech podniků, nebo nikdo.

Ale vy ji moc platit nechcete. Zrovna se vám povedlo přesunout část zisku, který byste si už jinak vyplatili a užívali (samozřejmě až po sražení daně z dividend), z obří firmy do základního kapitálu firmičky, kde jsou peníze prakticky k ničemu, protože, jak už jsme si řekli, firmička je plus mínus ztrátová. Pak ještě z právních důvodů firmičku nesmíte zapomenout velmi výhodně (a z daňových důvodů aspoň na několik let) prodat jiné své firmě. Nesmíte ji zapomenout prodat velmi levně, bez ohledu na nalitou sumu peněz, protože jinak se vám do obří firmy zase nahrnou zisky, se kterými si nebudete vědět rady, a celý podvod přijde vniveč.

Teď už jen zbývá přijít na to, jak dostat peníze ze základního kapitálu firmičky k vám, aniž byste je museli danit. Ale to je přece tak jednoduché. Stačí snížit základní kapitál firmičky (třeba o pětinu, nebo i více, máte‑li odvahu) a tyto peníze si vyplatit. Měli byste tedy ideálně předstírat, že firmička původně plánovala řadu projektů, proto jste původně navyšovali její kapitál, ale nakonec některé projekty nedopadly a tak firmička už tolik peněz nepotřebuje. Takové předstírání vyžaduje, abyste uvedené peníze, ke kterým se nakonec chcete dostat, aniž byste museli platit daň, nechali aspoň pár měsíců ve firmičce. Jinak by vše vypadalo krajně nevěrohodně.

Ale pak už máte vyhráno. Nezdaněné zisky jsou u vás na stole. Pokud jste podíl na firmičce předtím předprodali jiné své firmě, jak jsme o tom mluvili, opravdu hodně levně, ušetřili jste tak daň z dividend kolem 300 milionů korun. To se Babišovi a jeho lidem povedlo, nemyslíte?

Uvedený návod ale rozhodně sami nezkoušejte. Zřejmě by se z vás tak stali delikventi.

Není zde článek celý?