Pražská čtvrť Karlín slavil 200 let od vzniku, otevřela se i Karlínská kasárna

„Až mě dojalo, v jakém jsou oslavy sousedském duchu,“ řekla radní Prahy 8 Jana Solomonová. Podle zástupců osmé pražské části, jejíž je Karlín součástí, za „duší Karlína a jeho geniem loci“ jsou právě sousedská atmosféra a místní obyvatelé. Jejich vzkazy příštím generacím obsahuje časová schránka, kterou dnes odpoledne účastníci oslav uložili k základnímu kameni školy na Lyčkově náměstí. Zůstat by tam měla jedno století.

Podle pořadatelů ze spolku Karlín 200 byl Karlín prvním pražským předměstím. Jeho založení potvrdil 23. června 1817 císař František a jméno dostal po císařově ženě Karolině Augustě – Karolinenthal neboli Karolinino údolí. Název Karlín se vžil až ve 30. letech 19. století. Místo se rozvíjelo, v první polovině 19. století v něm vznikla například první plynárna v českých zemích. S Prahou se oblast začala spojovat po zbourání hradeb. Městem se pak Karlín stal v roce 1904. Na jeho území byly významné továrny, vyrostla tam série secesních domů. Ve druhé polovině 20. století zažila čtvrť úpadek. Výrazné oživení nastalo po ničivých povodních z roku 2002.

„Z Karlína se stala nadmíru oblíbená část Prahy, spojující výhody moderního života s krásou opečovávané staré zástavby,“ uvedl spolek.

Pouliční oslavy se propojily s festivalem United Islands. Jeho organizátoři sobotní program rozmístili na šest pódií. Podle programové ředitelky Barbory Šubrtové se přehlídka „vrátila ke svým kořenům“ a snanžila se zas představit hlavně nejzajímavější objevy a talenty nejen evropské hudební scény.

V pátek se otevřel také areál Karlínských kasáren. Objekt byl léta opuštěný. Nyní v něm vzniklo kulturní centrum. Na nádvoří je letní kino. Při páteční projekci dokumentu o íránských muzikantech byl biograf pod širým nebem plný. Atrakcí se stala Štrykovaná věž výtvarníka Čestmíra Sušky. Po jejím točitém schodišti uvnitř kovového válce se dá vystoupat na plošinu, z níž se návštěvníci mohou rozhlédnout po areálu. Na nádvoří jsou také velká pískoviště.

Klasicistní památku, která vyrostla v letech 1844 až 1848, se ministerstvo obrany původně snažilo za víc než půl miliardy prodat. Se záměrem opakovaně neuspělo. Koncem loňska tedy převedlo objekt na ministerstvo spravedlnosti, které by z něj v budoucnu chtělo vytvořit justiční palác. Resort spravedlnosti zatím areál pronajal „kulturnímu developerovi“ Matěji Velkovi, který se v minulých letech postaral o oživení žižkovského nákladového nádraží. Smlouva je na tři roky. Pokud projekt bude fungovat, může se prodloužit minimálně na šest sezon, uvedlo už dřív ministerstvo.

Kasárenské pětipodlažní budovy, které stojí do tvaru písmene U, jsou nepřístupné. Pokrývá je zelená síť, která má bránit pádu omítky. Nádvoří uzavírá jednopatrový objekt, v němž je zázemí a toalety.

Kasárenský blok budov se využíval dřív pro vojenské účely, a to v době Rakouska-Uherska, Československa i České republiky. Ve druhé polovině 20. století v areálu sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna.

Není zde článek celý?