Ukrajina mimo kontakt: Zavedení cenzury, nebo otázka státní bezpečnosti?

V polovině května podepsal prezident Ukrajiny Petro Porošenko dekret o prodloužení a zvýšení protiruských sankcí. Jedná se o další krok na cestě ekonomického tlaku na Rusko a ruské podnikatele. Nově podepsané sankce se ale dotkly i velkých internetových portálů včetně Jandexu, mail.ru a největší sociální sítě v postsovětském prostoru – Vkontaktě. Všechny tyto weby budou v nejbližší době na Ukrajině zablokovány. To vyvolalo velký ohlas nejenom na Ukrajině, ale i v mezinárodním společenství.

V Kremlu byly nové ukrajinské sankce okamžitě označeny za „nepřátelský krok“. Oficiální představitelka Ministerstva zahraničí RF Marie Zacharova prohlásila, že se jedná o „projev cenzury z politických motivů […] kyjevský režim používá všelijaké mocenské metody vlivu na vlastní občany: od zákazu hudby a literatury začínaje a vojenskou agresí proti vlastnímu lidu konče“. A přidala, že „Evropa a USA mlčí“.

Zacharova ale nemá pravdu. Západ nemlčí. Západ je taky znepokojen. Thorbjørn Jagland, generální tajemník Evropské rady, je přesvědčen, že podobný postup porušuje princip „proporcionálního přístupu ke zdrojům informací“. Ostře reagovaly i nevládní organizace. Krok ukrajinské vlády odsoudili v Human Rights Watch jako „cynické, politicky motivované omezení práva na informaci“. Přidala se i organizace Reportéři bez hranic.

O co se jedná?

Prezidentský dekret, který se zakládá na dřívějším rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), rozšířil ekonomické sankce vůči řadě ruských právnických a fyzických osob. Mezi zakázanými se ocitly televizní a rozhlasové stanice, webové stránky – a co je nejdůležitější – sociální sítě vkontakte.ru a odnoklassniki.ru. To znamená, že v nejbližší době budou mít miliony Ukrajinců používajících tyto sociální sítě k webům omezený přístup. Přibližné počty ukrajinských uživatelů se odhadují na 11–12 milionů v případě VK a kolem 7 milionu v síti OK.

Tyto sociální sítě, obdoby Facebooku pro postsovětský prostor, se ale od projektu Marka Zuckerberga výrazně liší. Původní zakladatel sítě Vkontakte, Pavel Durov, musel své akcie postoupit kvůli tlaku FSB ještě v roce 2014. Durov tehdy zdůrazňoval, že po něm FSB chtělo přístup k osobním údajům uživatelů, což odmítl, a tak odstoupil. Jak VK, tak i OK jsou dnes součástí Mail.ru Group, jejíž kontrolní balík akcií se nachází v rukou ruského oligarchy Ališera Usamova, který má přímé vazby na prezidenta Putina. Nejmasověší sociální sítě se již před několika lety dostaly pod plnou kontrolu bezpečnostní složek Ruské federace. Nikdo v Rusku neskrývá, že jsou tyto sociální sítě používány pro sledování občanů a shromaždování informací. FSB se může velmi jednoduše dostat k osobním emailům na mail.ru nebo privátním zprávám na síti vkontakte. A to se již snadno stává základem pro tlak, ale i policejní stíhání občanů. Ostatně poslední dobou v Rusku přibývá případů trestního stíhání občanů kvůli různým aktivitám na sociálních sítích.

„Můj lid dokáže žít bez sociálních sítí kontrolovaných FSB“

Toto je základ postoje ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Obecně se ale dá rozhodnutí Kyjeva rozložit do tří rovin.

Ekonomická. Jedná se především o ekonomické sankce namířené proti ruskému byznysu. Všechny sociální sítě jsou především obřími podnikatelskými strukturami. A reakce na ukrajinské sankce na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie společnosti Jandex se hned další den po podepsání prezidentova dekretu propadly na 3,3 procenta. Ztráty společnosti se počítají na miliony dolarů jenom během jednoho dne. Na jednu stranu je v podstatě samozřejmé, že Kyjev nechce, aby ruské společnosti vydělávaly v Ukrajině velké peníze, které pak putují do ruského rozpočtu, z něhož jsou pak podle Kyjeva financovány boje na východě Ukrajiny. Státy, které se nacházejí de facto ve stavu války, používají logiku „co je špatné pro nepřítele, je dobré pro mě“.

Bezpečnostní. Války v 21. století jsou často označovány za hybridní. To znamená, že velká pozornost je věnována nejenom událostem bezprostředně na frontě, ale zároveň se široce využívají nástroje ekonomického a ideologického tlaku. Účinnými nástroji se rovněž staly kybernetické útoky a používání internetu. Těsně po podepsání rozhodnutí o nových sankcích se Ministerstvo informační politiky Ukrajiny rozhodně postavilo na stranu prezidenta – sociální sítě jsou prý nástrojem, který používá FSB pro vedení hybridních útoků proti Ukrajině. Je pozoruhodné, že v tomto směru rozhodnutí o zavedení sankcí podpořilo NATO, jelikož „se jedná o státní bezpečnost Ukrajiny“.

Ideologická. Rozhodnutí o zákazu ruských sociálních sítí je do jisté míry pokračováním snahy odpoutat se od Ruska nejenom v politické, ale i kulturní rovině. Procesy, započaté po revoluci na kyjevském Majdanu v zimě 2013/2014, pokračují. Dekomunizace vedená Institutem Národní Pamětí již má na svědomí tisíce přejmenování ulic a náměstí po celé Ukrajině (v rámci tohoto procesu se v Kyjevě objevila i třída Václava Havla), likvidaci stovek pomníků komunistických vůdců atd. Hned další den po zavedení kontroverzních sankcí odhlasoval ukrajinský parlament zákaz oranžovo-černé stuhy, která se v Rusku považuje za symbol vítězství ve „Velké vlastenecké válce“. Během posledních let se ale stuha na Ukrajině spíše proměnila v symbol ruské agrese vůči Ukrajině. Neustálá snaha napojit se co nejvíc na Evropu – a konečně obdržení vysněného bezvízového režimu s EU. Zákaz ruských sociálních sítí je dalším článkem v tomto řetězci.

Válka je časem nepopulárních opatření. A Ukrajina je de facto ve válečném stavu. Problém spočívá v tom, že ukrajinská vláda si často počíná neobratně, nedokáže pořádně společnosti vysvětlit své postoje a určité kroky. Komunikace mezi vládou a lidmi vázne.

Evropská kritika naopak ještě jednou zdůraznila, v jak odlišných realitách tato společenství žijí. Ukrajina třetí rok bojuje na Donbasu proti rusko-separatistickým jednotkám. Počet obětí již dávno přesáhl deset tisíc. Ukrajinci jsou na evropské „znepokojení“ nad stavem na východě země natolik zvyklí, že nad některými prohlášeními o další znepokojenosti mohou klidně mávnout rukou. Ukrajina musí jednat. Protože zatímco válka na Donbasu pomalu vymizela z evropských médií, Ukrajinci pohřbívají téměř každý den další oběti.

Není zde článek celý?