Úspěšná Sobotkova vláda jako marketingový kýč. Z lidí dělá konfidenty berní správy

Exministr financí Andrej Babiš (vlevo), premiér Bohuslav Sobotka (vpravo) a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek | FOTO: ČTK

Sociální demokracie oznámila, že Bohuslav Sobotka předá pravomoci šéfa strany Milanu Chovancovi, tváří kampaně se místo něj stane Lubomír Zaorálek. Sobotka ale dokončí volební období jako premiér; své premiérství považuje za úspěšné a chce ho dotáhnout do konce. Úspěšnost Sobotkovy vlády je ale taky zároveň největší mýtus. Proč?

Vláda byla z pohledu ČSSD úspěšná, neboť se podařilo prosadit 80 procent jejího volebního programu. To je častá věta, kterou teď od špiček sociální demokracie slýcháme.

Skoro se chce říct: zaplaťpámbu za těch dvacet procent, které neprosadili. Už tak se za poslední tři roky Česko změnilo v zemi, kde se nežije dobře. Tedy aspoň lidem, kterým leží na srdci svoboda víc než regulace a kteří vnímají stát jako službu, ne jako buzeraci.

Hlavně plnit kasu

Země jako ohrádka poslušných ovcí. A potenciálních zlodějů, které je třeba hlídat.

A hlavně hodně vybírat daně. Plnit státní kasu. Mantra, která doprovází Sobotkovo vládnutí, ačkoli je přisuzována hlavně dnes už bývalému šéfovi státní kasy Andreji Babišovi.

Ono je to se vztahem Sobotka–Babiš vůbec všelijaké. Existuje marketingový kýč Sobotky jako bytostného demokrata, který se postavil neúnosnému působení zlého oligarchy v politice. Kýč, na který tak rády naskakují sociální sítě i část médií, kýč, jehož vrcholem byly spontánně svolané demonstrace na Sobotkovu podporu.

Čili si to shrneme: Byl to Bohuslav Sobotka, kdo Andreje Babiše, jehož lustrační osvědčení nikdo nikdy neviděl, nezákonně vzal do vlády. Dokonce kvůli tomu nechal prohlasovat změnu lustračního zákona, které se už v roce 2014 říkalo lex Babiš.

Sobotka chtěl k moci, proto porušil zákon. Celý balík problémů kolem Andreje Babiše, proti němuž se před pár týdny směšně vymezil, je jeho odpovědnost. Není možné, aby si připisoval zásluhy za (podle něho) úspěšné vládnutí a druhou rukou splachoval odpovědnost za průšvihy na Babišovu hlavu. Je to stejný princip jako tunelování firmy – aktiva vyvedeme, pasiva pošleme v prázdné skořápce do konkursu.

Zákony proti lidem

Co zbude po Sobotkovu kabinetu? Balík zákonů, na které lze hledět dvojí optikou.

Možná přinesou víc peněz pro stát (který je utopí v schodkových rozpočtech). Ale taky zasejí nedůvěru, podezřívání, nenávist mezi lidi. Nejlíp je to vidět na živnostnících.

EET zatím očekávání v přínosu pro státní kasu nenaplnila. Ale udávání a kontrolování je kolem něho až hanba. Hlavně na vesnicích skončila spousta živností, lidem se ztenčily možnosti nákupu.

Zákaz nakupovat ve svátcích. Zdánlivá drobnost, dokonce prý posun k civilizaci. K civilizaci, kde si lidé v krámku otevřeném přes zákaz nakoupí – a pak ho udají.

Tzv. protikuřácký zákon v nejpřísnější možné variantě vyhnal kuřáky z hospod v lepším případě na ulici, v horším domů. Vypadá to na tvrdý dopad znovu na nejmenší provozovny. Zato se nám po ulicích potulují jakési občanské gardy vybavené uniformami, ale bez pravomocí. Lidé proti lidem.

A to je hodně stranou pozornosti vlajková loď programu ČSSD (a ANO) – zákon o prokazování původu majetku. Zákon, který otáčí důkazní břemeno a nechává finanční správě prostor na základě jakéhosi předběžného šetření hrabat se komukoli v majetku. Opravdová nehoráznost, která zatím naštěstí nenabrala na obrátkách – nejspíš ale jen proto, že financové mají kvůli ostatním buzeracím jiné práce dost.

Občan jako konfident

Co nám za to všechno Sobotkova vláda dala výměnou?

Vybudovala informační dálnici, po níž občan pohodlně surfuje se svým úřadem? Odstranila administrativní parkur, aby sprostý podezřelý občan od státu dostal nějaký ten komfort? Ubylo státu, úřadů, úředníků, nebo na něj narážíme víc a častěji, i tam, kde dosud nebyl?

Odpověď na všechny tři otázky zní: Ne.

Ilustrace až anekdotická: financové číhají před hospodami na lidi, kteří vycházejí z oběda, a loudí z nich účtenky. Nic, žádný zákon přitom lidem nenařizuje ji u sebe mít, ale co kdyby? Státní drábové nutí lid, jediný zdroj moci v zemi, aby dobrovolně udával ty, kdo mu poskytují služby. Aby se stali šedým morem, agenty berní správy, jejími konfidenty. To už je přímo hnusné, tak daleko nebyla ani Státní bezpečnost v době normalizace.

Takový je odkaz Sobotkovy vlády: vše ve prospěch státu, nic pro lidi. Naplníme kasu, aby bylo na přerozdělování. Vy za to ale nic moc nečekejte.

Vyšlo na webu HlídacíPes.org.

Není zde článek celý?