V jeskyni horského krále: co schovávají američtí námořní pěšáci v Norsku. Názor

Během nedávné přímé linky ruský prezident Vladimir Putin připomenul o ponorkách USA u břehů Norska: „Nechci zde nic vyostřovat, specialisté ale vědí, že, řekněme, americké atomové ponorky hlídkují na severu Norska. Doba letu raket do Moskvy je 15 minut. A my musíme chápat, co se tam děje, vidět, co se tam děje.“

Norsko je dnes terčem neustále pozornosti ruských vojáků nejen kvůli ponorkám USA, ale i kvůli své zvýšené aktivitě v rámci Severoatlantické aliance. Skandinávská země je jednou z nejvěrnějších partnerek Washingtonu v Evropě.

Jeskyně vikingů i americké tanky

Doslova před několika dny vešlo ve známost, že americká námořní pěchota a Norsko mohou zdvojnásobit či dokonce ztrojnásobit množství bojové techniky a munice, které jsou skladovány v Norsku, a to i pro případ války s Ruskem. Podle dohod ještě z dob studené války má námořní pěchota USA k dispozici šest jeskyní v horách v oblasti Trondheimu. Tři pro skladování vojenské techniky, další tři na munici. Američané mají také k dispozici dvě letiště v centrální části země. Technika nestojí prostě ve skladech, ale používá se pro cvičení NATO v Evropě, nebo během operací na Blízkém východě a v Afghánistánu.

Američané s ohledem na mezinárodní situaci každých několik let aktualizují to, co mají na skladech. Do nedávné doby se v jeskyních nacházelo vše pro výbavu 4600 příslušníků námořní pěchoty USA. Námořní pěchota ale nyní chce mít zásoby pro vybavení brigády, a to je od 8 do 16 tisíc lidí. Přitom by Američané chtěli zvýšit připravenost techniky pro rychlé reakce, snížit čas jejího výjezdu z jeskyní a zrychlit přemísťování do určených bodů.

Aby byl tento scénář vyzkoušen, proběhlo v květnu cvičení Stratmobex, kdy námořní pěchota a jejich norští kolegové ve zrychleném režimu vyvedli ze skladů okolo 500 kusů těžké techniky, včetně tanků.

Podobná cvičení jsou stále častější. Od ledna tohoto roku námořní pěchota poprvé na základě rotací má stále na norských skladech 300 příslušníků námořní pěchoty, kteří se starají o techniku, připravují ji na operace, provádějí s ní cvičné jízdy a učí s ní zacházet norské vojáky.

Ke konci roku se musejí Američané rozhodnout, co konkrétně a jaké počtu budou mít v norských skladech. Norská vláda následně bude přemýšlet, zdali dá zelenou pro umístění na tento růst zbraní a techniky u sebe v zemi.

Přestože oficiální tváře Norska nedávají žádný komentář, existuje shoda u zahraničních expertů: Evropa přitahuje stále více pozornosti, Pentagon chce ukázat, že podporuje své spojence v regionu a že aliance NATO takto zadržuje Rusko „od agresivních činností“.

Radary, rakety, ponorky

Norsko prudce zvýšilo svoji vojenskou spolupráci s USA po roce 2014. Do té doby norské námořnictvo a ruské námořnictvo prováděly společná cvičení, přičemž vztahy po katastrofě na ruské ponorce Kursk měly spíše přátelsko-pragmatický charakter. Od roku 2014 se vše změnilo.

V roce 2015 norská premiérka Erna Solbergová prohlásila, že země je připravena účastnit se vytvoření protiraketové obrany v Evropě a rozhodne se ve věci umístění objektů tohoto systému na svém území, který může obsahovat i nový americký radar na zapolárním ostrově Vardo u ruských hranic. Rozhodnutí bylo kladné.

Jak psaly noviny New York Times, na ostrově už dávno pracují existující radary a nyní probíhají práce na pokládání kabelů pro přívod elektrické energie pro nový americký radar Globus 3, jehož stavba probíhá. Ten umožní sledovat starty raket z ruských ponorek.

Norové říkají, že nový radar je jen modernizace existujícího systému, který má sledovat kosmický odpad a kousky starých satelitů a také „monitorovat zónu národních zájmů na severu“. Podle slov Američanů se celkový evropský systém protiraketové obrany rozmísťuje pro zachycování íránských raket s dlouhým doletem.

Lasse Haugen, bývalý starosta Vardo a veterán norské vojenské rozvědky, je více přímý: „Toto místo je velmi důležité pro Ameriku a pro západní svět, jelikož odtud je možné sledovat to, co Rusové dělají.“

Ruská hranice se nachází pouze 40 mil od ostrova. Ruský velvyslanec v Norsku Tejmuraz Ramišvili prohlásil, že „z naší strany přijde odpověď, přičemž nejen odpověď Norsku, ale celému NATO“, a varoval, že následky zavedení podobného systému do služby budou katastrofální.

Kromě amerického radaru Norsko modernizuje systém protiraketové obrany na svých vojenských základnách Erlann a Evenes, kde se bude nacházet 52 letounů F-35. Protiraketové prostředky na těchto základnách dostanou rakety s větším doletem. V Oslu prohlašují, že tyto rakety nejsou součástí protiraketového systému Evropy, mají ochraňovat pouze norské objekty a objekty infrastruktury spojenců na severu země.

Na základně Evenes se také bude nacházet pět nových námořních protiponorkových letounů P-8 Poseidon, které budou provádět průzkum v severních vodách a sledovat ruské ponorky.
V letech 2025-2030 Norsko plánuje modernizovat svoji ponorkovou flotilu a zavést do služby čtyři ponorky 212A, bude je stavět německá skupina ThyssenKrupp Marine Systems.

Pomalu ale jistě Norsko se Spojenými státy pokračují ve zvyšování vojenských možností v regionu. Rusko ze své strany musí reagovat. Nikdo to nechce označovat za militarizaci či novou studenou válku, ale podle všeho směřují strany do dalšího závodu ve zbrojení.

„Jestli máš souseda, který chodí podél plotu se zbraní v ruce, může říci, že ji má nabitou. Z tvé strany vznikne mnoho otázek o jeho úmyslech,“ říká expert na radary z Massachusettského technologického institutu Theodor Postol. „Vypadá to, že USA dělají vše možné pro shromažďování výzvědných informací o nových ruských raketách a vyvíjejí prostředky boje s nimi,“ dodává.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?