Vytlačit NATO z Arktidy: čím budou vyzbrojeny nejmohutnější lodi Severní flotily

Před 84 lety byla zformována Severní flotila, nejmladší ve složení ruských Ozbrojených sil. Nehledě na svůj poměrně mladý věk zůstává tento vojensko-námořní svazek i nadále nejmohutnějším v zemi.

V podmínkách začátku mezinárodních závodů o vlastnictví přírodních zdrojů Arktidy a zvyšování vojenské přítomnosti NATO na západních hranicích Ruska se stává Severní flotila jedním z klíčových nástrojů pro zajištění bezpečnosti a ekonomických zájmů Ruska. V nejbližších letech plánuje Ministerstvo obrany očistit tento nástroj od „rzi“ a provést modernizaci jeho největších lodí.

Otázka ceny

V rámci platného Státního programu zbrojení na léta 2011 až 2020 dostala Severní flotila tři ponorky: dvě atomové (Jurij Dolgorukij projektu Borej a Severodvinsk projektu Jaseň) a jednu dieselovou (Sankt-Peterburg projektu Lada), a také střední výzvědnou loď Jurij Ivanov projektu 18280. Do konce roku 2017 mají být odevzdány do provozu víceúčelová fregata dálného mořského pásma Admiral Gorškov projektu 22350 a velká výsadková loď Ivan Gren projektu 11711. Do roku 2020 se plánuje odevzdat flotile ještě řadu novinek různého určení. Avšak hladinové lodi prvního stupně (letadlové lodi, křižníky, těžké torpédoborce aj.) mezi nimi nejspíše nebudou.

Ministerstvo obrany nejednou zveřejnilo plány výstavby takových lodí. Mj. se hodně mluvilo o perspektivním projektu atomové letadlové lodi Štorm, která by měla nahradit starší těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov. V nejbližší budoucnosti se ale určitě neobjeví: náměstek ministra obrany Jurij Borisov oznámil, že kontrakt na výstavbu Štormu bude podepsán teprve do konce roku 2025.

Podobná je situace také s těžkými atomovými torpédoborci projektu Liděr. Tyto lodi se mají stát univerzálními „útočníky“ v ruských flotilách a nahradit raketové křižníky, torpédoborce a protiponorkové lodi. Výstavba první z nich měla začít v roce 2018, avšak, jak oznámil koncem května list Vědomosti s odvoláním na vlastní zdroje v obranném rezortu, bylo rozhodnuto tento projekt „posunout doprava“ — za rámce státního programu zbrojení 2025. Příčina je stejná co i v případě Štormu — složitost a nákladnost.

Druhé mládí

Severní flotila nicméně nezůstává bez moderních velkých nadvodních lodí. Již v roce 2017 se plánuje zahájit opravu a modernizaci letadlového křižníku Admirál Kuzněcov. Jeho bojové použití ve východním Středomoří odhalilo řadu nedostatků, které jsou spojené s prací motorů, mechanismy leteckého finišérů a dalších oblastí. Kromě toho se plánuje na lodi vyměnit rádio-elektronické a radiolokační vybavení, také letecký navigační systém.

Admirál Kuzněcov je poměrně specifická letadlová loď, řekl RIA Novosti hlavní redaktor magazínu Arsenál Vlasti Viktor Murachovskij. „Její letecké křídlo sestává ze stíhaček, což definuje její roli výhradně jako obrannou. Nenachází se na ní a nikdy se na ní nacházet nebudou stroje radarového průzkumu, rádio-elektronického boje a další letouny, které jsou nezbytné pro provádění plnohodnotných expedičních útočných operací. Dále je na Kuzněcovu nainstalován systém protilodních raket Granit. K čemu je ten lodi potřeba, to není jasné. V rámci modernizace je z mého pohledu nutné útočné zbraně demontovat, jako to udělali Číňané se svými prvními letadlovými loděmi — loděmi, které jsou ve své podstatě ty samé projekty jako Admirál Kuzněcov. Tyto nové prostory využít k umístění dodatečných palivových nádrží a bojového materiálu leteckého křídla. Ještě jednou: Kuzněcov se nikdy nestane útočnou letadlovou lodí, proto je potřeba tyto prostředky odstranit,“ řekl Murahovskij.

Dalším kandidátem na druhé mládí se stane vlajková loď Severní flotily, těžký atomový raketový křižník projektu Orlan — Petr Veliký. Ten byl spuštěn na vodu v roce 1988 a již stihl poměrně zestárnout. Očekává se, že velká modernizace tohoto gigantu začne do roku 2020, jakmile se do služby vrátí jeho „spolužák“ Admirál Nachimov, který se nachází na renovaci od roku 1999 (faktické práce začaly až v roce 2013).

„Jak na Nachimovu, tak i na Petru Velikém je nezbytné instalovat univerzální startovací systému, který je možné vybavit i okřídlenými střelami velkého dostřelu (například Kalibr), i protilodními zbraněmi. Hlavním úkolem Orlanů vždy byl boj s bojovými skupinami protivníka, ve kterých se nacházejí letadlové lodě. Jeho těžké rakety Granit (více než 5 tun) ovšem již zastaraly. Z mého pohledu mají s letadlovými loděmi bojovat ponorky, přičemž Petra Velikého je potřeba změnit na nositele zbraní s velkým doletem pro ničení pozemních cílů. Díky tomu se tento křižník stane efektivním nejaderným prostředkem strategického zadržování,“ myslí si Murachovskij.

Podpora ze břehu

Rozmýšlet nad bojeschopností flotily výhradně na základě silných a slabých stránek jejích lodí by nebylo správné. Severní flotilu podporuje silná vševojsková skupina, která kryje značnou část ruských teritoriálních vod. To řekl 24. května ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Zdůraznil, že pobřežní vojska tří flotil — Severní, Baltské a Černomořské — přešla do organizačních struktur armádních jednotek.

Do výzbroje pobřežních vojsk Severní flotily nadále přicházejí protilodní raketové komplexy Bal a Bastion, protivzdušné systémy S-400, moderní prostředky radioelektronického boje a hydroakustického průzkumu. Kromě toho vojáci nadále v Arktidě obnovují staré sovětské základny a staví nové, včetně známého Arktického trojlístku na Zemi Františka Josefa. Celkově se v regionu plánuje postavit 13 letišť, ze kterých bude námořní letectvo schopné podporovat palbou lodě flotily v případě potenciálního ozbrojeného konfliktu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Není zde článek celý?