Za největší historickou osobnost považují Rusové Stalina. A to prý z nich nemáme mít obavy…

Za největší historickou osobnost považují Rusové podle průzkumu nezávislého střediska Levada komunistického diktátora Josifa Stalina. Je považován za strůjce válečného vítězství. Za Stalinem, který dostal 38 procent, následovali společně na druhém místě Vladimir Putin a básník Alexandr Puškin oba shodně s podporou 34 procent. Po nich bodují Lenin a car Petr I.

Stalin si za posledních pět let o čtyři procenta pohoršil a Putin o dvanáct polepšil. Letos se do prvé desítky dostali ještě Jurij Gagarin, spisoval Lev Tolstoj, maršál Georgij Žukov, carevna Kateřina II. a básník Michail Lermontov.

Je to z našeho pohledu, když vynecháme stalinisty a podivíny, zvláštní, že za největší historickou osobnost může někdo považovat Stalina. Záleží samozřejmě na tom, co se rozumí slovem osobnost. Císař Nero byl jistě taky osobnost svého druhu. Je rozdíl mezi tím být významný a být taky nějak morální osobnost.

Putin nedávno v rozhovoru s americkým režisérem Oliverem Stonem hovořil i o Stalinovi: „Nadměrná démonizace Stalina je jednou z cest, jak útočit na Sovětský svaz, na Rusko. Jak ukázat, že dnešní Rusko na sobě stále nese jakási mateřská znaménka stalinismu. Všichni máme nějaká mateřská znaménka, no a co?“ Na hrůzy stalinismu likvidaci milionů občanů se ale prý zapomínat nemá.

Jenže sám Putin byl důstojníkem KGB, tedy plodu stalinského období a organizace, která v duchu Čeky a NKVD pronásledovala vlastní i cizí občany. Pokud jde o Stalina, Alexandr Solženicyn ho kdysi přirovnal k člověku, který vyvraždil část posádky letadla a když pak nastaly problémy, povedlo se mu s ním přistát a je oslavován jako hrdina.

Chce to od obdivovatelů podobných „největších historických osobností“ opravdu velkou svéráznou představivost. Od okolních národů pak jistou obzřetnost ohledně toho, co by jim takoví obdivovatelé mohli taky způsobit.

Není zde článek celý?